Indii dnes nemůžeme přehlížet
IVANA MILENKOVIČOVÁ
Po sérii cest vrcholných českých politiků do Číny a březnové návštěvě čínského prezidenta v Praze obrací česká diplomacie pozornost k odvěkému rivalovi říše středu – k Indii. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek vede v Dillí třídenní misi, která je předvojem návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky. Už nejenom největší demokracie světa, ale takřka s jistotou brzy i nejlidnatější země planety.
Indie již teď představuje prudce se rozvíjející velkou ekonomiku, která tempem hospodářského růstu předběhla i Čínu.
S ní se také stále častěji střetává nejenom ekonomicky, ale i z hlediska geopolitiky.
Právě k více než miliardové jihoasijské velmoci nyní zaměřuje svoji pozornost česká diplomacie. Po tříleté odmlce, kdy se do Indie vypravil Jan Kohout, tam nyní zamířil další šéf české diplomacie.
Ministrem Zaorálkem vedenou delegaci doprovází více než dvě desítky českých podnikatelů a zástupců firem, které již v Indii působí anebo o tom uvažují.
Mezi nimi mimo jiné Škoda Auto, která v Indii vyrábí modely Rapid, Octavia, Yeti a Superb, či společnost Tatra, jejíchž vozů hojně využívá indická armáda. Na zdejším trhu ale již působí i skupina Home Credit, kterou vlastní miliardáři Petr Kellner a Jiří Šmejc. Firma již otevřela pobočky ve velkých městech indických svazových států a před časem její mateřská skupina PPF zažádala i o bankovní licenci. Navíc expanduje i do jihovýchodní Asie.
Návštěvaministra a podnikatelské fórum mají sice pomoci českým podnikatelům v Indii a přilákat indické investory do Česka, ale cesta šéfa české diplomacie sleduje přinejmenším ještě jeden cíl: je předvojem připravované návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky v Indii. Ta se má uskutečnit v první polovině příštího roku.
V jednání je navíc i možná návštěva indického prezidenta v Praze. Podle ministra zahraničí Zaorálka panoval na indické straně zvlášť velký zájem o to, aby se vztahy s Českem zintenzivnily.
Jistou roli by v tom mohla hrát skutečnost, že Praha se v posledních dvou letech sbližovala s mocenským rivalem Indie, s Čínou.
Cesty tam podnikli nejvyšší čeští ústavní činitelé, prezident Miloš Zeman dokonce dvakrát. V březnu pak Česko navštívil čínský prezident Si Ťin-pching. Šéf české diplomacie ale odmítl, že by se jeho nynější cesta do Indie snažila vyvážit dosavadní sbližování s Pekingem a být protipólem v dimenzi vztahů v Asii. „Nelze tuto cestu vnímat tak, že je to kvůli Číně a kvůli zdání, že tu docházelo k soustředění na česko-čínskou relaci, a tak by se to teď tímto mělo kompenzovat. Jsou to věci, které nelze takto stavět proti sobě,“odpověděl ministr na dotaz LN.
„Oba tyto trhy jsou významné a Česko se se stejnou intenzitou v poslední době zabývá i třeba vztahy s Jižní Koreou. Řekl bych tedy, že zájem o Asii je dosti vyrovnaný,“argumentoval především s odkazem na světový význam Indie a její hospodářství. „Indie se zkrátka nedá přehlížet a je třeba využít, co nabízí,“dodal Zaorálek.
Rivalita mezi Čínou a Indií graduje zvlášť citelně od chvíle, co se úřadu v roce 2012 ujal čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Nárendra Módí o dva roky později. Vzájemné interakce obou zemí v posledních letech tak připomínají starou čínskou hru wej-čchi, jejímž cílem je obklíčit protihráče ze všech stran. Čína a Indie ale odmítají, že by takovou strategii uplatňovaly.
Faktem nicméně je, že Dillí jen s nelibostí nese ambiciózní plán Pekingu na námořní větev nové Hedvábné stezky. Ta má spojit Čínu s východním pobřežím Afriky, Blízkým východem a dále Evropou a křižovat podél indického pobřeží. Panují totiž obavy, že zdaleka nejde jen o obchod.
Čínské námořnictvo poprvé oficiálně proniklo do Indického oceánu v roce 2006, když se zapojilo do operací proti somálským pirátům. Na Maledivách si ale už o sedm let dříve Peking pronajal ostrov Marao. Má se za to, že za účelem monitorování právě indického a amerického námořnictva. Podobně dočasně pak Čína umístila svou ponorku na Šrí Lance, spolupráci utužuje směrem na východ s Bangladéšem, Barmou, stejně tak i s úhlavním rivalem Indie, Pákistánem. Sám Peking pak pro změnu nelibě hledí k indické politice otáčení se na východ, která cílí zejména na menší státy jihovýchodní Asie. Některé z nich vedou s Pekingem teritoriální spory v Jihočínském moři, jež považuje Peking za své hájemství. V minulosti demonstrativně vyslalo Dillí lodě na čas do vod Indonésie, Malajsie, Thajska, Kambodže či Singapuru.