Kdo zaplatí vyšší mzdy řidičů?
Vláda schválila začátkem října nařízení, které zvyšuje mzdu řidičů linkových autobusů. Doposud ale není jasné, z jakých peněz se náklady uhradí. V některých případech hrozí kolize se zákonem o veřejných zakázkách.
PRAHA Koncem července pověřil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), aby vládě předložila legislativní návrh, který zajistí zvýšení mezd řidičů linkových autobusů. Premiér tak přistoupil na dlouhodobé požadavky odborů. Odborářům se nelíbilo, že kraje vyhlašují veřejné zakázky na dopravní obslužnost na základě nejnižší ceny a vyhrávají tak firmy s nejnižšími náklady, tedy imzdami pro řidiče.
Vláda materiál MPSV schválila 6. října. Dle vládního nařízení, které vstoupí v platnost na Nový rok, se hodinová mzda řidičů linkových autobusů zvýší z nynějších 71,60 Kč na více než 98 korun. Stoupne i příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami, zaveden bude příplatek za náročné pracovní prostředí. Podle dřívějších propočtů si to celkově vyžádá zhruba miliardu korun.
Hra o černého Petra
Premiér Sobotka v říjnu uvedl, že o náklady by se měly podělit kraje a vláda, a to zejména v roce 2017. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) poznamenal, že zvýšení platů podporuje, ale jen z peněz krajů. Od schválení nařízení ve vládě uběhly více než dva měsíce a doposud není jasné, kdo vše zaplatí.
Z obsahu nařízení vlády vyplývá, že náklady jdou k tíži jednotlivých dopravců. Ti přitom zvýšení mezd řidičů vítali, ovšem s podmínkou navýšení plateb od krajů, které si autobusovou dopravu objednávají. „Je to nestandardní postup, když se mění podmínky uzavřených smluv. Je to ostuda, že se situaci ještě nepodařilo vyřešit,“říká Martin Felix, tiskový mluvčí sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. A dodává: „Kraje si službu objednaly za určitých podmínek. Dle našeho názoru by se vláda a kraje měly dohodnout, kdo zvýšení mezd řidičů uhradí.“Odborový svaz dopravy na svých internetových stránkách ujišťuje, že výplata vyšších mezd je zaručena od 1. ledna. 2017 a že zaměstnavatel musí tyto částky uhradit i v případě, že nebude mít dohodnutou kompenzaci od zadavatele, tedy kraje či obce.
To, že se kvůli vládnímu nařízení mění již podepsané smlou- vy, kraje uznávají. „Nárůst mezd budou dopravci požadovat po kraji, ten ovšem se zvýšenými náklady na dopravní obslužnost ve svém rozpočtu nepočítal. Jestliže vláda přijala nařízení, měla by také zabezpečit jeho financování,“říká Radek Šíma, mluvčí Jihočeského kraje. Tam si vyšší mzdy pro řidiče autobusů vyžádají navíc ročně 47 milionů korun. Kraj tuto částku, jak tvrdí mluvčí Radek Šíma, v rozpočtu pro rok 2017 nemá k dispozici.
V Ústeckém kraji dodatečné náklady vyčíslili na 75 milionů korun. Kraj se obrátí na vládu. „Dopis odejde v nejbližších dnech, je již podepsaný všemi primátory, kteří se k Ústeckému kraji připojili,“říká mluvčí kraje Lucie Dosedělová. „Souhlasíme s tím, aby řidiči dostali přidáno. Jde ale o dohodu mezi dopravci, odbory a vládou. Vláda tedy rozhodla o krajích, ale bez nás,“konstatoval náměstek hejtmana Jaroslav Komínek.
Situace se liší kraj od kraje. Například Královéhradecký kraj má ve smlouvách s dopravci klauzuli, že prokazatelné závazky spojené s navyšováním platů na sebe převezme kraj. „Pochopitelně pak budeme mít snahu získat finanční kompenzaci od státu,“říká mluvčí kraje Martina Götzová.
Kompenzacemi vyšších nákladů na autobusovou dopravu se zabývá také Asociace krajů ČR. „Dopady nařízení vlády do hospodaření dopravců, a tedy i do úhrady ztráty ze strany objedna- telů, jsou natolik zásadní, že je potřebné, aby se stát na jejich úhradě podílel. O tom je nutno s jednotlivými ministerstvy i s předsedou vlády jednat,“uvedla pro LN hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová (ANO).
Asociace bude mít až v lednu přesná data o tom, jaké dodatečné náklady zvýšení mezd řidičů přinese. „Zatím jde o hrubý odhad, přesný údaj se může lišit,“dodává Jana Vildumetzová. V Karlovarském kraji prý jde zhruba o 23 milionů korun.
Hrozí kolize se zákonem
V některých krajích neřeší v souvislosti se zvýšením mezd řidičů pouze otázku finanční, ale také právní. Pokud by kraje totiž uhradily zvýšené náklady dopravcům, které vybraly v tendrech a s nimiž mají uzavřeny platné smlouvy, dostaly by se do kolize se zákonem o veřejných zakázkách. Jana Vildumetzová tvrdí, že je nutné rozlišovat, jaký druh smlouvy má ten který kraj s dopravci uzavře- nou. Pokud byl kontrakt podepsán před 3. prosincem 2009, kdy vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu o veřejných službách v přepravě cestujících, lze navýšení úhrady ztráty smluvně řešit. Kraje, které ale podepsaly smlouvy nově dle nařízení Evropského parlamentu, by se při navýšení kompenzace nákladů dostaly do rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. „Účast státu na řešení tohoto problému vnímáme jako zásadně nutnou,“dodává Vildumetzová.
Kdy bude problém vyřešen, není dnes jasné, přestože nová pravidla začnou platit již za méně než dva týdny. „Tlak na nízké mzdy řidičů plyne zejména ze skutečnosti, že kraje často vybíraly dopravce ve veřejných řízeních zaměřených jen na nízkou cenu a nezahrnovaly také sociální aspekt,“konstatuje Robert Baxa, náměstek ministryně práce. K dotazu, kdo navýšení mezd řidičů zaplatí, poznamenává: „Můžeme předpokládat, že k této věci budou pokračovat jednání mezi zástupci krajů a vlády.“