Židovský tip
staru, tedy nacionálně-filologicky, tedy s pohledem upřeným výhradně na to, co je psáno česky a v tradičních žánrech „krásné literatury“. Že nastal čas literárních dějin, vymezovaných teritoriem vzniku bez ohledu (či jen s druhotným ohledem) na jazyk a zabývajících se spíš „písemnictvím“v širším smyslu než „beletrií“. Texty esejistické, publicistické i vědecké nepatří do písemnictví méně než romány a básně. Židovské téma je pro tento přístup obzvláště vhodné. Což by bylo možné psát o židovství a české kultuře a ignorovat texty psané německy (případně dalšími jazyky) a/nebo ignorovat žánry, jako jsou filmové scénáře či terezínské deníky?
Kolega Holý taktéž píše, že cílem nebylo vytvoření vyčerpávající encyklopedie, nýbrž „jen“sé-
Putna
Středa Baldýnský rie několika případových studií. Ty pokrývají celou plochu onoho století, od českožidovských časopisů ze sklonku Rakouska až po židovství u Goldflama a Douskové. Při takto definované ambici nelze moc namítat, že to a ono chybí. Následující postesk, že mi něco chybí, budiž tedy brán spíš jako tip pro příští badatele. Pardon, ale zoufale chybí téma křesťanského filosemitismu druhé půle 20. století. Poválečné špatné svědomí, zvláště katolíků, a s ním spojená teologická „rejudaizace“, posvěcená i koncilem, zplodily veliké množství textů z křesťanského prostředí, které chtějí židovství oslavit. Texty jsou to lepší či horší, ale jako celek svědčí o velkém mentálním posunu i o jistých nových posedlostech. Viz Zdeňka Rotrekla a jeho Pohřbívání mýdla a kostní mouč-
Čtvrtek Rejžek ky. Viz Věroslava Mertla a jeho Hřbitov snů s postavou Žida, který se stal kostelním varhaníkem. Viz Petra Placáka a židovsko-katolické snění v románu Medorek. Viz samizdatové časopisy Střední Evropa a Pražské komunikace, vzniklé v katolickém disentu a věnující tolik pozornosti židovské kultuře. Viz vášeň pro „hebrejské myšlení“u českých evangelických autorů jako Milan Balabán či Vratislav Brabenec. Viz vůbec vstup hebrejských citací do české literatury. – Tak, to bychom měli námět na novou knihu. Kdo se ho ujme? MARTIN C. PUTNA
Pátek Šustrová Sobota Hanák