Pití alkoholu se může finančně vyplatit. Ale s mírou
večer to vypukne. O půlnoci skončí starý rok a začne rok nový. Mnoho lidí tuto událost bude oslavovat ve společnosti rodinných příslušníků, přátel nebo kolegů. No, a nebyla by to oslava nového roku bez sklenky sektu, dvoudecky vína nebo půllitru piva. I když se to nezdá, takové příležitostné popíjení ve společnosti známých se může finančně vyplatit.
Pozitivní vliv alkoholu
Je to již několik let, co dvojice amerických ekonomů ukázala v sérii studií, že pití alkoholu může mít pozitivní vliv na náš pří- jem. V rozporu s většinovým přesvědčením ekonomové Ed Stringham a Bethany L. Peters objevili, že „místo toho, aby pijáci vydělávali méně než abstinenti, vydělávají naopak více peněz. Výzkum totiž ukázal, že konzumenti alkoholických nápojů mají průměrně o 10 až 14 procent vyšší příjem oproti abstinentům. Tento rozdíl mezi příjmy je přitom vyšší u mužů než u žen.
Průměrný muž konzumující alkohol si vydělá o 21 procent více než jeho abstinující protějšek. Naopak průměrná žena konzumující alkohol si vydělá o 8 procent více než její abstinující protějšek. Platí to však jen pro bohaté lidi.
U lidí pracujících na plný úvazek se tento rozdíl mezi mužem a ženou vyrovnává. V případě pracujících mužů si konzument alkoholu vydělá v průměru o 19 procent více než abstinent. A v případě pracujících žen si konzumentka alkoholu vydělá v průměru o 23 procent více než abstinentka. Vysvětlení vyššího přijmu pijáků je velice jednoduché.
O tom, jak je alkohol společensky škodlivý, byly napsány desítky studií. Ale je jeho vliv opravdu pouze negativní?
Sociální kapitál
Spolu s pitím alkoholu se lidé socializují, budují společenské vztahy a získávají kontakty, což se promítne do výše mzdy. V ekonomické hantýrce: konzumace alkoholických nápojů zvyšuje tzv. sociální kapitál. Ti, co zajdou na skleničku s kolegy, mají větší šanci se zalíbit svému šéfovi, což se v důsledku odrazí na jejich výplatě. Podobný efekt může mít jedno pivo s přáteli, které otevře cestu k novým a výnosnějším pracovním příležitostem.
Nicméně zatímco společenské pití alkoholu zlepšuje sociální vazby a tím i zvyšuje příjmy pijanů, konzumace alkoholických nápojů o samotě může mít opačný účinek. George Hacker ředitel alkoholové politiky v „Center for Science in the Public Interest“(Centrum pro vědu a veřejný zájem) poukazuje na fakt, že „lidé pijící o samotě mohou mít opravdu vážné problémy s alkoholem“.
Navíc pozitivní vztah mezi mzdou a konzumací alkoholu není absolutní. Je odvislý od spotřeby alkoholu.
Jinak řečeno, větší konzumace alkoholických nápojů nutně nesouvisí s vyšším průměrným příjmem. Spíše naopak. Nejvyšší příjmy mají jedinci, kteří konzumují jednu až dvě skleničky týdně. S překročením této pomyslné mety se pozitivní vztah mezi pitím alkoholu a výdělky začne postupně vytrácet. A při dosažení hranice 38 skleniček týdně se vztah mezí pitím a ekonomickým ziskem dokonce stane negativní. Jinými slovy příjem „alkoholika“je v průměru nižší než příjem abstinenta. Takže s mírou!
Autor je spolupracovník redakce