Kdo byla Hedvika Rosenbaumová
jméno znělo Austerlitzová. Narodila se ne roku 1880, ale už 3. července 1864 v rodině židovského obchodníka Mosese Austerlitze a jeho manželky Louisy. V době konání pařížských her tak „skutečné“Hedvice Rosenbaumové nebylo 20, ale zralých 36 let.
Pokračujme dalšími známými životními daty: 28. března 1886 se v pražském templu vdala za Siegfrieda Rosenbauma. O tom víme podstatně více. Narodil se 2. února 1860 ve Vídni, ale navštěvoval gymnázium v České Lípě a poté studoval práva v Praze. Na německé univerzitě promoval na podzim 1884. Nastoupil jako advokátní koncipient, později sice provozoval vlastní advokátní praxi, ale to už jeho záliba ve sportu zatlačovala původní občanskou profesi do pozadí, aby ji nakonec nahradila úplně. JUDr. Siegfried Rosenbaum byl jedním z nejznámějších všestranných sportsmanů v Čechách. Provozoval většinu obvyklých odvětví. Přátelé mu sice přezdívali „Bim“, ale on začal od 90. let 19. století své články v Prager Tagblattu podepisovat anglickým pseudonymem dr. George Jenkins, zřejmě aby poněkud odvedl pozornost od svého židovství. Jméno Jenkins si zvolil pod dojmem jednoho z prvních vystoupení anglických fotbalistů na našem území. V zápase pražské Regatty proti vídeňské Cricketě s devíti Angličany v sestavě vynikli zejména „Jenkins-forward a Blackey-back“, po němž si pro změnu zvolil pseudonym český sportovní novinář Miloslav Horáček.
Tou dobou už se věnovala sportu i Rosenbaumova manželka Hedvika. Kolem roku 1894 se začala intenzivněji účastnit „lawn-tennisových“turnajů. Bylo jí už třicet let, ale tenis se v Čechách teprve začínal etablovat. Během druhé poloviny devadesátých let se pravidelně umisťova- la mezi většinově šlechtickou konkurencí na předních místech při rakouských tenisových turnajích ve dvouhře, čtyřhře i smíšené čtyřhře. Kromě menších turnajů však ve dvouhře většinou na vítězství nedosáhla. Jednou z výjimek byla výhra na turnaji v Berlíně roku 1899, který byl ale podle nezávislých referentů poměrně slabě obsazen.
Jako příslušnice širší rakouské špičky se v roce 1900 odhodlala přihlásit na olympijský turnaj. Ostatní jsou dobře známá fakta: v Paříži získala třetí místo ve dvouhře, přestože svůj jediný zápas v turnaji prohrála. Při počtu šesti přihlášených měla v 1. kole volný los a v následném semifinále podlehla Francouzce Hélene Prévostové 1:6, 1:6. Utkání o třetí místo se nehrálo, a tak získaly bronzovou medaili automaticky obě poražené semifinalistky. Ve smíšené čtyřhře nastoupila Hedvika Rosenbaumová po boku Brita Archibalda Wardena. V prvním kole porazili pár Kate Gillou/Pierre Verdé-Delisle 6:3, 3:6, 6:2, načež v semifinále prohráli s francouzsko-britskou dvojicí Hélene Prévostová/Harold Mahony 3:6, 0:6. Tím se v očích statistiků „nesmazatelně zapsala do historie“. Ve skutečnosti si olympijského turnaje v Čechách skoro nikdo nevšiml. A pokud ano, sotva si uvědomil, že jde o součást olympijských her rozložených tehdy do pěti měsíců. Ty byly vnímány spíše jako doprovodný program k mediálně mnohem sledovanější světové výstavě. Dokonce ani „domovský“deník Hedviky Rosenbaumové, Prager Tagblatt, nepsal o „olympijském“, nýbrž o „výstavním“turnaji!
Křest a změna příjmení
Co ještě o Hedvice Rosenbaumové víme? Její vášeň pro sport se snoubila s anglofilií, u raných sportsmanů v Čechách obvyklou. Nejenže jejím partnerem na olympijském turnaji byl Brit. Také na domácí scéně nastupovala po boku anglického mistra Rakouska T. H. Nashe. Zdá se navíc, že někdy sama vystupovala pod anglickým pseudonymem O. Wilkinsová. Z angličtiny rovněž překládala. Byla to zřejmě ona, kdo pro Prager Tagblatt přeložil román Mary Cholmondeleyové, a v roce 1905 se svým chotěm převedla z anglického originálu do němčiny aktuální knihu Pembrokea Arnolda Vailea Modern Lawn-Tennis, v té době nejobsáhlejší příručku tenisu na našem trhu.
Kde se tedy stopa „skutečné“Hedviky Rosenbaumové ztrácí a vzniká prostor pro fikci? Situace se začíná zamotávat v prvním desetiletí 20. století. V roce 1904 vystoupil „Žibřid/Vítězslav/Siegfried“Rosenbaum pravděpodobně i se svou chotí z židovské církve a rok nato vstoupil do církve římsko-katolické. Pokřtěn byl u svatého Jindřicha. Šlo o běžný scénář u židovských asimilantů, kteří v silně katolickém Rakousku pomýšleli na vyšší společenské mety nebo alespoň bezproblémové přijetí. 8. června 1909 dolnorakouské místodržitelství ve Vídni povolilo změnu příjmení z Rosenbaum na Raabe-Jenkins. Tím se mění také směr pátraní: ještě roku 1900 židovka Hedvika Rosenbaumová se stává katoličkou Hedvikou Raabeovou. Zatímco v 19. století vystupovali Rosenbaumovi v židovských matrikách, nyní je třeba je hledat v podstatně méně přehledných matrikách katolických.
Ačkoli se zdá, že Hedvika Rosenbaumová přijala nové příjmení svého chotě, není nepravděpodobný ani opačný scénář. Už v roce 1898 uveřejnila „místní hráčka paní H. Rosenbaumová z Pražského Lawn-Tennis Clubu“v berlínském časopise Sport im Bild povídku „Dívka a tenisový zápas“pod pseudonymem – Hedwig Raabe. Pod týmž jménem se věnovala i překladům z angličtiny. Tím se věc ještě komplikuje, protože ve stejné době (1844–1905) vystupovala pod stejným jménem i mnohem slavnější německá herečka.
Za první světové války se Hedvika Raabeová věnovala dobročinnosti. Ve stejnokroji ošetřovatelky ji zachycuje i její jediná známá fotografie. V téže době je uváděna jako „soukromnice“, od roku 1916 navíc jako majitelka liberálního deníku Silesia v Těšíně. V první polovině 20. let byla oficiálně zaměstnankyní knihtiskárny svého synovce Heinricha Mercyho. Od roku 1921 provozovala v Praze obchod s výrobky uměleckého průmyslu, zejména výšivkami a ručními pracemi, které vystavovala a nabízela pod značkou Ateliér „Melviga“.
O první české olympijské medailistce se doposud téměř nic nevědělo; to, co bylo známo, jsou z velké části omyly. Přinášíme výsledek nového historického výzkumu.
Bratr bohém
V polovině 20. let, 24. června 1925, zemřel dr. Raabe-Jenkins. Podle nekrologů za ním truchlila i vdova Hedvika, tehdy jedenašedesátiletá. Jejich manželství zůstalo bezdětné. Po tomto datu se Raabeovi vytrácejí z adresářů, jen telefon na dr. Jenkinse zůstává na stejné adrese přihlášen ještě roku 1939.
Je nabíledni, že tato stopa nás dále nedovede. Je třeba se vrátit na samotný začátek: Víme toho dost o manželovi Hedviky Rosenbaum-Raabeové, ale zatím velmi málo o její vlastní rodině. Z židovských matrik vysvítá, že byla druhorozenou dcerou Mosese Austerlitze. Jeho prvorozeným potomkem byl Hedvičin bratr Robert (*1862), později se narodily ještě sestry Melanie (*1868) a Ottilie (*1870). Všichni sourozenci přitom získali jistý věhlas. Nejmladší Ottilie se provdala za majitele Prager Tagblattu a dalších listů Heinricha Mercyho a zemřela roku 1916. Melanie Glaserová, v mládí rovněž tenistka, zemřela roku 1925.
Nejzajímavější osobností byl bezesporu bratr Robert. Jak napsaly Lidové noviny, „po celé mládí těkal po všech oblastech kultury a bohémství“, pracoval jako sportovní redaktor pražské Bohemie a poté jako redaktor fejetonistické rubriky Prager Tagblattu. Se švagrem ho spojoval zájem o sport: v roce 1894 nastoupil v brance pražské Regatty i ve vzpomínaném zápase s vídeňskou Cricketou. Vmužném věku se vrhl na podnikání. Pracoval jako ředitel přádelny a tkalcovny v Červeném Kostelci. Když z funkce odstoupil, začal rozvíjet své výtvarné nadání. Stal se grafikem a téměř v sedmdesáti letech debutoval výstavou v pražském Umělecko-průmyslovém muzeu. V roce 1937 vyšel v Moravské Ostravě sborník s ukázkami jeho výtvarných i literárních děl. Zemřel ve Vídni na Velký pátek 1937.
Jeho nekrology nás vesměs neposunou dále. Až na jeden. Na stránkách jeho bývalého chlebodárce Bohemie nacházíme mezi pozůstalými i sestru Hedviku. Ta tedy prokazatelně žila ještě na počátku dubna 1937. V té době jí bylo 73 let. Oblast takřka detektivního pátrání se zásadně zúžila na období po úmrtí Roberta Austerlitze. Další kroky proto musely směřovat přímo na oddělení matrik pražského magistrátu, které uchovává novější matriční knihy. Tam se uzavřel i dosud otevřený životní příběh „skutečné“Hedviky Rosenbaumové, která zemřela jako Hedvika Raabeová 31. července 1939 v Praze ve věku 75 let. Kdo si v té době uvědomoval, že s ní odešla první olympijská medailistka z českých zemí? A kdo si vůbec všiml jejího odchodu?
Hedvika Rosenbaumová byla jednou z prvních žen vůbec, které olympijskou medaili získaly, protože na prvních hrách v Athénách v roce 1896 startovali jen muži
Autor děkuje za pomoc při vyhledání materiálů o Hedvice Rosenbaumové matrikářce magistrátu hlavního města Prahy Jitce Rejmonové a archivářce Národního archivu v Praze Mgr. Vlastě Měšťánkové.