Věcné nahlédnutí do továrny na superhrdiny
Vposledních letech ze sebe komiks v českých poměrech snad definitivně setřásl stigma dětinské zábavy určené výhradně nevyzrálým či „ujetým“jedincům a pronikl do širšího čtenářského povědomí. V neposlední řadě k tomuto posunu došlo zásluhou mnoha povedených filmových zpracování, která samozřejmě posloužila i coby reklama původních předloh. Výborným příkladem budiž zatím nejnovější přírůstek do marvelovského filmového vesmíru – Doctor Strange s charismatickým Benedictem Cumberbatchem v hlavní roli; podle očekávání se stal celosvětovým kasovním trhákem a bezpochyby Marvelu přilákal další fanoušky.
Dostat marvelovský svět na filmové plátno přitom nebylo jednoduché – v podstatě jde o vyvrcholení desítky let trvajícího úsilí nakladatelství Marvel, které od Má to pevně v rukách.
čtyřicátých let minulého století vysílalo do světa jednoho bizarního superhrdinu za druhým a zároveň bojovalo o přežití s krvelačnou konkurencí, nejrůznějšími mravokárci brojícími proti údajnému škodlivému vlivu komiksu a v neposlední řadě i se samotnými komiksovými fanoušky, jejichž vkusu nebylo vždy lehké se zavděčit.
Obrovskou zásluhu na přežití i kýženém triumfu Marvelu má komiksový nestor Stan Lee, který mu dlouhá léta sloužil jako šéfredaktor a scenárista, ale též jako neúnavný píárista a zakladatel čtenářského fanklubu Merry MarvelMarching Society. Lee si ostatně s fanoušky a médii dodnes velmi dobře rozumí, i přes pokročilý věk se rád nechává slyšet a vidět na nejrůznějších důležitých akcích, jakou je třeba každoroční kalifornský Comic Noc – a nikdy není skoupý na veselou „historku z na- táčení“. Leeovy zábavné reminiscence ze života komiksových autorů však nezřídka ostře kontrastují s výpověďmi dalších pamětníků, jejichž vzpomínky na práci v marvelovské redakci zdaleka nejsou tak růžové a dávají notně na frak iluzi přátelské atmosféry plné vzájemné podpory, jak ji Stan Lee kdysi nadšeně popisoval ve svých šéfredaktorských úvodnících.
Žádná selanka
Právě oné odvrácené straně dlouhého marvelovského příběhu se věnuje uznávaný americký novinář a komiksový kritik Sean Howe ve své výpravné publikaci Marvel – Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku, již pro tuzemské vydání pečlivě zprostředkoval Richard Podaný, který má na svém překladatelském kontě už nejeden grafický román. Negativní konotace, již Paseka původně neutrálnější- mu podtitulu ( The Untold Story) propůjčila, je zcela na místě: Howe totiž na téměř pěti stech stranách důkladně rešeršované publikace, jejíž originál vyšel roku v roce 2012, nejenže precizně mapuje historii nakladatelství Marvel se všemi podrobnostmi o vzniku a vývoji stovek komiksových titulů, ale především boří – jak už bylo naznačeno výše – fanoušky milovanou ideu o náramné legraci, kterou si marvelovští užívali, když spolu v přátelské pospolitosti léta bok po boku pracovali v newyorské redakci pod laskavou vládou génia Stana Leeho.
Knize vévodí především známý spor mezi Marvelem a výtvarníkem Jackem Kirbym, který sice stál u zrodu mnoha slavných titulů (mimo jiné Fantastická čtyřka, Thor či Iron Man), avšak jeho zásluhy byly v pozdějších letech umenšovány ve prospěch Leeho. Zapomenuti však nejsou ani další z mnoha autorů, kteří se sMarvelem nerozešli zrovna v nejlepším – mj. tvůrce Doctora Strange Steve Ditko, radikální spidermanovský scenárista Gerry Conway či Steve Gerber, jenž se zasloužil o vznik Kačera Howarda.
Na tomto místě by snad mohl vzniknout dojem, že autor záměrně láká čtenáře na skandální historky. Není tomu tak: Howe jen a pouze věcně a nezaujatě sleduje historii významného nakladatelství, kde vznikaly nejen příběhy milované miliony čtenářů, ale kde také byla za pochodu utvářena pravidla amerického komiksového průmyslu – především pravidla týkající se autorských práv, o která museli téměř všichni scenáristé a kreslíři tvrdě – a často i marně – bojovat.
Publikace Marvel – Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku tak není pouze nepostradatelnou příručkou pro zvídavější fanoušky marvelovského světa. Může být zajímavá pro každého, kdo se chce dozvědět něco víc o historii amerického komiksu a potažmo i nakladatelského průmyslu jako takového. Nejde vždy o lehké čtení, kniha je nabita množstvím informací a jmen, takže v problematice méně zběhlý čtenář nejspíš sem tam ztratí nit. Howe však tyto nečetné hůře stravitelné pasáže bohatě vynahrazuje svižným stylem a záblesky osobitého humoru, díky nimž představuje tato marvelovská historie vzácný zlatý střed mezi poučením a zábavou.
Komiksové nakladatelství Marvel je legenda, s níž dříve či později přijde do styku každý, kdo byť jen okrajově zavadil o americkou populární kulturu. Superhrdinové jako Spider-Man, X-meni či Avengeři dávno nepatří jen do specializovaných obchodů pro komiksové fanoušky. O této nakladatelské legendě pojednává kniha Marvel – Co jste neměli vědět o komiksovém zázraku.
Autorka je publicistka, překladatelka, japanoložka