Křetínský narazil na tetřívka
Záměr miliardářova holdingu na výstavbu větrného parku v Krušných horách nezískal kvůli ochraně ohrožených ptáků klíčová povolení. Investor se chce odvolat.
PRAHA Ambiciózní plán jednoho z nejvýraznějších českých byznysmenů Daniela Křetínského vybudovat v Krušných horách větrný park dostal těžkou ránu. Záměr totiž narazil na ochranu několika ohrožených živočichů v čele s tetřívkem obecným, kteří v oblasti žijí.
Projekt kvůli nim nedosáhl na důležitá dílčí povolení, bez nichž nelze začít stavět. Křetínského firma usiluje o výstavbu už šest let, plán podporuje i vedení přilehlé obce Moldava.
„Žádost o povolení výjimky pro záměr byla zamítnuta pro čtyři druhy,“sdělila serveru Lidovky.cz Lucie Dosedělová, mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje, jenž ve věci rozhoduje.
Protože osmnáct větrných elektráren má vyrůst v katastru obce Moldava v biologicky cenných lokalitách Natura 2000 a ptačí oblast Východní Krušné hory, investor potřebuje získat takzvané výjimky z ochrany životního prostředí. Jsou nutné k tomu, aby mohla Křetínského firma VTE Moldava II získat stavební povolení.
Rozhodne ministerstvo
Vydání výjimek úřad zarazil kvůli chřástalovi, bekasině, křepelce a především tetřívkovi, pro které by výstavba větrného parku představovala znatelný zásah do jejich přirozeného prostředí.
„Nejvážnější situace je u tetřívka, jehož stavy v celé ptačí oblasti Východní Krušné hory dlouhodobě klesají, a zároveň, zřejmě v důsledku odrůstání lesa v imisní oblasti, v posledních čtyřech letech přesunul svá tokaniště přímo do prostoru výstavby,“vysvětlila mluvčí Dosedělová.
Investor se chce proti rozhodnutí úředníků bránit, odvolal se na ministerstvo životního prostředí. Resort může verdikt krajského úřadu zvrátit. Vzhledem ke kritickému stavu tetřívka je však otázkou, zda firmě vyhoví. „Domníváme se, že jsme splnili veškeré zákonné požadavky pro udělení výjimky. Obracíme se na ministerstvo, aby určilo podmínky, za nichž bude možno projekt realizovat,“sdělil Daniel Častvaj, mluvčí Energetického a průmyslového holdingu, kde většinu drží Křetínský a do něhož VTE Moldava II spadá.
V případě dalších osmi druhů žijících v dané oblasti úřad výjimky povolil, ale firma je potřebuje všechny. „V tuto chvíli nemůže investor realizovat svůj záměr v rozsahu, o který požádal,“potvrdila Dosedělová. Spis se dostane na stůl ministerstvu v průběhu ledna, odvolání pak musí vypořádat nejpozději do tří měsíců. Pokud se Křetínského lidem nebude verdikt zamlouvat, zbude jim už jen obrátit se žalobou k soudu.
Obec za projektem stojí
Proti výstavbě dlouhodobě vystupuje občanské sdružení Přátelé zeleného údolí Muldy, podle něj by větrný park dramaticky znehodnotil ráz krajiny a tamní biotopy. Sdružení upozorňuje, že by větrníky rušily i obyvatele. „Je rozhodnuto tak, jak mělo být. Přála bych si, aby ministerstvo rozhodnutí potvrdilo,“uvedla za sdružení Ivana Ježková, která má vMoldavě chalupu.
Naopak s nelibostí verdikt krajského úřadu přijalo vedení obce, které projekt větrného parku od první chvíle podporuje. S investorem dokonce podepsalo smlouvu o spolupráci, na jejímž základě už Moldava inkasovala čtyři miliony korun. A další peníze jsou ve hře, kontrakt totiž obci garantuje podíl ze zisku provozu elektráren. „Řádově by toměly být minimálně dva miliony korun ročně,“vypočítala pro server Lidovky.cz místostarostka obce Eva Kardová.
Pro Moldavu by to byla výrazná finanční injekce, její roční rozpočet totiž dělá zhruba šest milionů. Radnice se vznikem elektráren a penězi z nich spojuje svůj budoucí rozvoj, „větrné“peníze mají pomoci pustit se do investic. „Je to klíčový projekt. Budeme dál utahovat opasky, pakliže se ten projekt bude dál odkládat a nebude se realizovat,“podotkla Kardová.
Financemi z elektrárny chce třeba obec podpořit turistický ruch či vybudování kanalizace. Že by naopak obří elektrárny turisty odradily, si radnice nepřipouští. „U německých sousedů jsem si nevšimla, že by jim něco takového vadilo,“poznamenala místostarostka.
Větrný park má tvořit osmnáct větrných elektráren, které se mají tyčit do výšky 154 až 186 metrů. Investor počítá s tím, že za rok vyrobí 156 tisíc megawatthodin elektrické energie. „Selská logika velí stavět větrné elektrárny tam, kde fouká vítr, což jsou v České republice obecně hřebeny hor. Najdete jen minimum lepších lokalit, než jsou Krušné hory,“podotkl k tomu mluvčí EPH Daniel Častvaj.