Vymáhání drobnějších dluhů zlevní
Co se platí exekutorovi
Ministr Pelikán vydáním vyhlášky ukončil roční boj o odměny exekutorů. Jejich snížení inicioval poté, co mu finanční správa poskytla informaci, že průměrný český exekutor si měsíčně vydělá 348 tisíc korun před zdaněním. To bylo podle Pelikána výrazně více, než kolik berou advokáti, soudci, notáři a státní zástupci. Ministerstvo však postupně kývlo na argumenty exekutorů, že tato čísla odpovídají realitě jen u zlomku profese a většina exekutorů má daleko nižší příjmy.
Existenční problémy
Z původně plánovaného osekání odměn tak nakonec zbyla v podstatě jen drobná korekce. I ta však podle exekutorské komory může mít fatální následky. „Obáváme se, že tímto krokem dojde k výraznému zhoršení ekonomické situace exekutorů. To může vyústit ve znatelný propad ve vymahatelnosti práva v Česku,“říká její prezidentka Pavla Fučíková. Ta dlouhodobě upozorňuje na existenční
Odměna, která do tří milionů korun obnáší 15 procent z vymožené částky, ale vždy alespoň 3000 korun. Od 1. dubna 2017 se minimální odměna snižuje na 2000 Kč.
Náhrada nákladů exekuce, obvykle ve formě výdajového paušálu ve výši 3500 Kč. Pokud jsou náklady vyšší (třeba kvůli provedení
problémy mnoha exekutorů. „Je to velký problém, mnoho kolegů se loni rozhodlo skončit. Před pár dny další dva. V loňském roce již složilo mandát 14 exekutorů,“potvrzuje viceprezident komory Vladimír Plášil s tím, že dříve šlo nejvýše o jednotky případů ročně.
Exekutoři boj proti snížení odměn nevzdávají ani poté, co novela vyšla ve Sbírce zákonů. „Naší stavovskou povinností je udělat vše pro to, abychom zabránili sní- dražby nebo vyklizení bytu), nahrazují se také.
Pokud dlužník zaplatí do 30 dnů od výzvy, výdajový paušál se snižuje na 1750 korun. Dosud to bylo jen u dluhů do deseti tisíc korun, od 1. dubna 2017 to bude platit pro všechny pohledávky.
DPH 21 procent.
žení vykonatelnosti práva v Česku. Využijeme veškeré možnosti včetně iniciace ústavní stížnosti,“říká Fučíková. Protiústavnost ministerské vyhlášky spatřuje v tom, že podmínky a omezení pro výkon určitých povolání mohou být stanoveny pouze zákonem, nikoli pouhou vyhláškou. „Svým postupem ministr spravedlnosti tento ústavní princip obchází, protože vydáním vyhlášky vytváří na exekutory ekonomický tlak, který povede k jejich redukci,“argumentuje prezidentka.
Ministerstvo však tyto výtky odmítá. „Je s podivem, že exekuční tarif ve stávajícím znění komora nepovažuje za neústavní, avšak jeho novelu ano,“sdělila LN mluvčí Tereza Schejbalová. Odkazuje přitom na názor Ústavního soudu, podle něhož by závěr, že jakákoli povinnost musí být stanovena výhradně zákonem, vedla k absurdním důsledkům a popření smyslu sekundární legislativy.
Pelikán se rozhodl vyhlášku vydat i přesto, že ji kritizovala řada institucí včetně Nejvyššího soudu i Nejvyššího správního soudu. V polovině prosince vydala negativní stanovisko i pracovní komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace (RIA). „Pracovní komise RIA konstatuje vnitřní rozpornost v odůvodnění návrhu vyhlášky, které je pro její vydání klíčové. Předložené hodnocení dopadů regulace nepřijímá a požaduje jeho přepracování,“stojí ve stanovisku, které mají LN k dispozici.
„Jsem rozčarována přístupem ministra spravedlnosti, který bez ohledu na názory a doporučení odborníků snížil exekuční tarif. Očekávala bych, že své záměry dokáže věrohodně a fakticky zdůvodnit a bude respektovat alespoň orgány Legislativní rady vlády, když už ne profesní komoru,“kritizuje postup resortu Fučíková.
Posunutá účinnost
Úřad se však brání s tím, že na překážku vydání vyhlášky je jen nesrozumitelnost nebo vnitřní rozpornost textu vyhlášky, nikoli jejího odůvodnění. „Ministerstvo se neztotožnilo se stanoviskem pracovní komise RIA, a proto se rozhodlo vyhlášku vydat. Pro úplnost je nutné uvést, že pracovní komise pro soukromé právo naopak souhlasila s vydáním vyhlášky. Jediná její připomínka byla zapracována a účinnost vyhlášky byla posunuta na duben,“říká mluvčí Tereza Schejbalová.