Návrat do časů kapely Sloky
Česká televize dnes začíná vysílat desetidílný seriál Svět pod hlavou, v němž se současný kriminalista ocitá v roce 1982 a řeší tehdejší případy i temné tajemství vlastní rodiny.
Severočeský policista Filip Marvan (Václav Neužil) se po nehodě ocitá v kómatu. Zároveň se probouzí ve světě, který tu byl v roce jeho narození. Jemu je sice nadále pětatřicet a má všechny své vzpomínky, jinak je ovšem příslušníkem Sboru národní bezpečnosti a jeho parťákem je cynický rutinér, který má kriminalistické instinkty i zdravý rozum, ale zároveň dovede být pěkně odporný.
Filip musí překonávat svou nekompatibilitu s dobovými policejními i obecně společenskými zvyky a snaží se i v nehezké době konat svou práci a zachovat si tvář.
Chomutov není Manchester
Český Svět pod hlavou volně vychází ze základní koncepce britského seriálu Life on Mars z roku 2006, v mnohém je ale originální. Scenárista Ondřej Štindl a režiséři Marek Najbrt a Radim Špaček vytvořili obraz českých osmdesátých let, které se pochopitelně od těch britských sedmdesátých dost lišily, a vybavili vyprávění novými akcenty. Oproti britskému vzoru je tu výraznější a osobnější rámcový příběh, jednotlivé epizody jsou více provázané a děj směřuje k pochopení rodinné tragédie, která se Filipovi od počátku vybavuje a která poznamenala jeho budoucí život.
Odlišné je už výchozí naladění seriálu. Hrdinovi britského Life on Mars dlouho nejde do hlavy, jak se v jiné realitě vlastně ocitl, zažívá trýznivé, paranoidní stavy (neodmyslitelnou ikonou seriálu se stala přízračná ožívající postava holčičky z dávné televizní obrazovky) a bojuje o návrat do svého světa. Filip Marvan ze Světa pod hlavou v podání Václava Neužila přijímá nečekaný přesun v čase mnohem stoičtěji, skoro jako by se mu nedivil. Ani jeho zápas o návrat se nezdá být tak vypjatý, daleko víc jej zaměstnává zmíněná tragická událost v jeho rodině. Případy, které v osmdesátých letech řeší, se k jeho osobní prehistorii vždy tak či onak vztahují a něco o ní vypovídají – v tomto směru lze říci, že se českým tvůrcům podařilo původní koncept povýšit a dát celému vyprávění větší smysl.
Na druhé straně výsledný tvar českého Světa pod hlavou působí vyfabulovaněji, stylizovaněji a přinejmenším v prvních třech epizodách, které Česká televize poskytla předem k recenzi, jaksi měkčeji. V neposlední řadě se dost liší i charakter zločinů, které mají policisté řešit – ty české jsou mnohem krotší. Life on Mars se snažil budit syrový dojem skutečného přesunu do drsnějších, bezohlednějších časů (ovšem i tak to britští tvůrci schytali za úplně falešný obraz policejní práce v roce 1973). Svět pod hlavou je daleko zřetelněji přiznanou hrou.
Společný koncept obou seriálů má ovšem pro tvůrce jednu zásadní výhodu – doba, ve které se většina děje odehrává, totiž není skutečný Manchester sedmdesátých let ani severní Čechy let osmdesátých. Je to představa v hlavě muže v kómatu, který byl v dané době malé dítě (v britském případě) nebo se měl teprve narodit (v české verzi). Pokud tedy některé reálie či situace úplně nesedí, jsou přehnané nebo se nápadně podobají tomu, jak je někdo ztvárnil ve filmech nebo třeba v populárních písních, je to vlastně v pořádku. A pokud je za vlasy přitažená kriminální zápletka – co chtít od snu? Tam se někdy jednomu zdá i pořádná hloupost.
Samozřejmě se na tento princip dá i dost hřešit. Osmdesátá léta tak ve Světě pod hlavou chvílemi připomínají spíš léta padesátá – z obecního rozhlasu se line melodie budovatelské písně a policisté si kvůli vyšetřování relativní prkotiny svolají na náves všechny muže, aby jim zkontrolovali zuby... Případně, když mají vzniknout působivé záběry z psychiatrické léčebny, vypadá to tam spíš jako v předminulém století.
Na bobech to sviští
Doba a její projevy jsou ve Světě pod hlavou zobrazeny někdy až moc přímočaře a také humor má tendenci být místy až příliš zjevný (zvlášť ve srovnání s civilně úsporným britským předobrazem). Na druhé straně jsou komediální pasáže ve zhlédnutých třech dílech rozhodně to nejsilnější. Ať jde o svéráznou esenbáckou „sledovačku“v první epizodě, nebo o celou třetí epizodu věnovanou festivalu politické písně – jeho hlavní atrakcí je elitní hudební skupina Sloky Luboše Nováčka s písní „Na bobech to sviští“a kanadský pokrokový zpěvák Rodeo Slim...
Partička příslušníků SNB je ve Světě pod hlavou vděčně poskládaná z komediálních typů – vedle mazáka Martina (Ivan Trojan) tu slouží zapálený soudruh Klement (Jan Budař) nebo naprostý trouba Slávek (Tomáš Jeřábek), který jako by z oka vypadl bodrému šéfovi Aloisovi (Václav Kopta). Jejich směšnost má ovšem své meze – z jejich omezenosti spojené s mocí může jít i strach, což je motiv, který by měl s postupujícím dějem postupně nabývat na významu. Těšme se.
Svět pod hlavou