Co letos čeká vědce
Co je to jeden rok v lidském poznávání světa, vesmíru? Jen kraťoučký úsek, přesto se v tom právě skončeném udály převratné věci. Fyzici například 11. února zveřejnili první přímý důkaz gravitačních vln čili jemných „záhybů“časoprostoru, a to díky detektoru LIGO (zaznamenány jím byly již 14. září 2015). Jejich existenci – jako důsledek obecné teorie relativity – předvídal Albert Einstein. Někdy před sto lety! Za práci o nepřímých vlivech těchto vln byla v roce 1993 udělena Nobelova cena; americký detektor je v činnosti od roku 2002 a teprve po modernizaci přinesl epochální zjištění, když zachytil onen signál ze splynutí dvou černých děr, a teď pozor – ze vzdálenosti 1,3 miliardy světelných roků. Dnes se astrofyzici shodují, že se tím lidstvu otevírá „nové okno“do vesmíru. „Vědci vnímají objev jako zrod celé nové disciplíny: astronomie gravitačních vln,“píše časopis Science.
Ne, věda není kvapná záležitost, leč některé obory „pádí“vpřed rychleji než jiné. Mohou za to nové technologie i poznatky vytěžené z gigantických dat. Co asi bude historicky zásadní věcí v začínajícím roce 2017? Genetici a biologové nepřestávají s rozvojem revolučního editačního nástroje CRISPR-Cas9, kolem něhož se vedou patentové bitvy o potenciální miliardy dolarů z biotechnologického byznysu, neboť tyto „genetické nůžky“mohou proměnit lékařství i potravinářství. Ve Spojených státech by měl letos soud rozhodnout, zda si objev rychlé a levné techniky bude nárokovat tým z Berkeley, nebo z konkurenčního Broad Institute. Už dva roky se totiž šušká, že jen tento zádrhel – kdo je právoplatným vynálezcem „crispru“– brání výboru v udělení zasloužené Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.
Podle magazínu Nature bychom měli sledovat novinky v kvantovém počítání (na něž sázejí firmy Google, Microsoft či D-Wave) a v hledání černých děr (Event Horizon Telescope), nové materiály s úžasnými možnostmi (i díky aparatuře v hamburském centru DESY) a též vývoj v klimatologii (včetně nových dat z robotických sond v jižních mořích).
„Genetické nůžky“mohou proměnit lékařství i potravinářství. V USA by měl letos soud rozhodnout, kdo si objev bude nárokovat. Jen tento zádrhel brání v udělení zasloužené Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.
Nezadržitelně vzhůru míří Číňané: v dubnu by měla vyletět raketa, jež prvně dopraví zásoby laboratoři Tchien-kung 2. Jde o součást testů, na jejichž konci má být do šesti let vlastní orbitální stanice. Kromě toho se v druhé půli roku očekává vyslání vozítka na Měsíc, takže server Wired dal čínským plánům devět z deseti bodů na stupnici zajímavosti. Svět bude rovněž zajímat, jak se po 20. lednu k vědě zachová nový americký prezident Donald Trump, jenž hovořil o vesmírném výzkumu hlavně v podání privátních firem... Bude podporovat výstavbu složitých infrastruktur, jako je LIGO? Stálo 620 milionů dolarů. Ano, šestnáct miliard korun.