Návrat inflace a konec intervencí

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

otázka zní. Jaké trendy a události očekáváte v české, světové či evropské ekonomice v roce 2017?

Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost

Helena Horská Symboly roku 2017

rok 2016 přineslmnoho nečekaných zvratů, rok 2017 jej může překonat. Na evropské politické scéně nás čeká řada voleb, které rozhodnou o budoucnosti Evropy, jmenovitě volba německého kancléře/kancléřky. V USA se prezidentského postu ujme Donald Trump, který vyhrál volby se slibem, že změní Ameriku. Měnit se chystá i zahraniční politiku USA (nejen vůči Číně, ale i Rusku či Izraeli). A měnová politika americké centrální banky bude pokračovat v nastoleném trendu zvyšování úrokových sazeb, které se spolu s oživující inflací postarají o konec levných peněz. Přestože Evropská centrální banka bude dál „tisknout peníze“, ani eurozóně se růst dlouhodobých úrokových sazeb nevyhne. I v pomalu rostoucí eurozóně bude inflace vzlínat k 1,5 %.

Česká ekonomika nebude sice v roce 2017 patřit k nejrychleji rostoucím zemím EU, ale naše ekonomická úroveň se zvýší na 84 % průměru eurozóny z 82 % v roce 2015. Pokračující růst české ekonomiky mírně nadprůměrným tempem bude ještě bolestivěji narážet na omezenou kapacitu a flexibilitu českého trhu práce, kde kromě odlišné kvalifikace a odbornosti brání dalšímu výraznějšímu poklesu nezaměstnanosti špatná dopravní obslužnost ve vzdálených regionech a neochota lidí se stěhovat za prací. hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Michal Brožka Čínská ekonomika opět vzroste

1) Vrátí se inflace. Pravděpodobně nebude vysoká, ale alespoň nějaká.

2) Zvýší se cena peněz. Fed bude pokračovat v pozvolném zvyšování úrokových sazeb, ECB bude signalizovat blížící se konec ultrauvolněné měnové politiky.

3) EU ani eurozóna se nerozpadnou, ale obě témata přijdou kvůli volbám v klíčových evropských zemích na přetřes. Zejména ohrožení pozice Merkelové by vedlo ke zvýšení nejistoty finančního trhu, ale příští rok nepůjde zdaleka jen o Německo. Italský bankovní sektor bude v situaci pravděpodobně se blížících předčasných voleb zápasit s potřebou rekapitalizace.

4) Donald Trump splní část svých předvolebních proklamací. Nejistota nastavení fiskální politiky USA je vysoká a je možné, že dojde k významným sporům uvnitř republikánské strany.

5) Čínská ekonomika opět (dle plánu) vzroste. Ještě větší část světové ekonomiky tak bude black-boxem, který může kdykoliv přinést šok pro světovou ekonomiku.

6) Cena ropy by se mohla držet současných úrovní. Na její návrat na úrovně nad 80 USD/barel a výš to z dnešního úhlu pohledu nevypadá. Kapacity vybudované v předchozích letech budou působit jako určité zastropování pro zdražování ropy.

7) Skončí období umělé stability kurzu koruny proti euru. Výsledkem divočejšího období by mělo být posílení koruny v řádu jednotek procent.

8) V technologiích bych čekal další viditelné zlepšení systémů autonomního řízení. Současně fandím domácí HE3DA.

9) V souhrnu přichází doba, která nebude přát dluhopisům. Akciové trhy by na tom nemusely být celkově špatně, ale čekal bych zvýšenou volatilitu. V případě přiblížení se katastrofických scénářů se investoři opět budou spoléhat na zásah centrálních bank. Máme zde tedy stále přítomné riziko tzv. morálního hazardu.

10) „Last but not least“, evropský finanční sektor se bude opět připravovat na další nárůst regulatorní zátěže. investiční stratég Raiffeisenbank,

lektor Unicorn College

že nejlepší, co člověk může udělat s představami o budoucnosti, je poučit se zminulosti a připravit se co nejlépe na možná rizika. Těch je kolem nás mnoho a mnoho se o nich i psalo. Pokusit se předpovídat něco konkrétniho o budoucnosti by bylo buď naprosto banálni extrapolací minulosti (to dělat nechci), nebo pošetilým věštěním, které by mohlo s nějakou pravděpodobností vyjít nebo také být úplně mimo. Třeba že GDP růst Evropy dožene USA a stejně tak kapitálový trh Evropy dožene SP500, nebo naopak že EUR spadne pod 0.8 za USD díky rozkladu eurozóny. Obojí je možné.

řečí čísel by bylo možné říci, že tak špatně zas není a nemusí tomu být ani napřesrok, přesto háv událostí ve většině neekonomického původu vytváří z příštího dění obavy. Onen háv představuje jak věci vyloženě destruktivní (zostření až vyhrocení bezpečnostní situace, teroristické aktivity), tak též změny natolik zásadní, že jen nevíme, co si o nich vlastně myslet (ať již je to volba nového amerického prezidenta, či rozhodnutí mírné většiny britské populace o opuštění společenství EU). Z těch druhých máme povětšinou obavy, nicméně mohou být naopak symbolem očistné katarze, kterou náš euroatlantický prostor potřebuje jako sůl. Doposud však pohříchu též působí spíše odstředivě s ohledem na potřebu stmelit společnost a definovat nějaký její společný zájem. A v případě brexitu dochází k přenášení významné energie na procesy, které v nadcházejících letech tento zásah vyvolá, namísto řešení problémů, které odhalil. člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Brusel

faktorem ovlivňujícím globální ekonomiku v roce 2017 bude nástup Trumpovy administrativy k moci. Ta je spojena s očekáváním, co vše vzejde ze slibů snížit regulatorní zátěž americkým podnikatelům. I když je to běh na delší trať, případné skutečné nastolení tohoto trendu by mohlo již v roce 2017 ovlivnit rozhodnutí některých korporací pro tzv. reshoring a přenesení výroby zpět do USA. To, že přenášení výroby je myslitelné nejen ven z USA, ukázaly již některé případy z energeticky náročných oborů již za administrativy Baracka Obamy. Té nelze upřít, že rozvojem technologií přispěla k posílení energetické soběstačnosti USA a snížení nákladů na energie na straně průmyslu. Významný vliv by také mohlo mít, pokud se Trumpovi povede šikovným způsobem snížit daně a nastartovat slibovaný rozvoj infrastruktury. Americké firmy zadržují již delší dobu zisky ve firmách v zahraničí a čekají na vhodnou příležitost k návratu. analytik Asociace pro mezinárodní otázky

rok vidím ve znamení nepříjemné, ale nezbytné stabilizace. Či spíše doufám. Světová ekonomika bude reagovat na zvýšení úrokových sazeb a ta česká na opouštění měnového závazku. Ani jedno nebude příjemné, ale je to nezbytné pro dlouhodobou perspektivu udržitelného hospoádřského růstu v Česku, v Evropě i ve světě. I v případě, že v roce 2017 dojde k úplnému uvolnění koruny, budeme se s následky vyrovnávat ještě dlouho, avšak nikoli jen na negativní úrovni. Krátkodobě to bude jistě nepříjemné a je nutné se na konec režimu na mnoha úrovních připravit, dlouhodobě to ale povede k sebevědomějším českým domácnostem i podnikům. Uvidíme rovněž, jestli si česká ekonomika projde již v roce 2017 problémy v realitním sektoru, na které má zaděláno. Bude záležet na dozoru, úrovni růstu příjmu domácností a chuti zahraničních investorů dále nakupovat či držet investiční pozice po nárazové apreciaci koruny.

Úřad vlády ČR

2017 bude ve znamení jedné mimořádně příznivé události hned v lednu: nejhorší prezident Spojených států amerických v historii této země opustí po dlouhých osmi letech Bílý dům. Barack Hussein Obama dokázal během své vlády nejprve podlézat Putinovi a poté vyvolat bezmála novou studenou válku s Ruskem, zradit svého nejvěrnějšího spojence, destabilizovat celý Střední východ, připustit vznik Islámského státu a islamizaci Turecka. Jeho největším politickým „úspěchem“je zrušení embarga proti barbarskému režimu Íránské islámské republiky. Pokud Obama byl něčím skutečně věrným spojencem, byl to právě Írán.

Díky republikánským voličům se však americká politika snad vrátí do normality. Donald Trump je při všech svých nedostatcích obyčejný Američan s realistickým náhledem na svět. Žádný potrhlý neomarxistický sociální inženýr. Západ měl zase jednou velké štěstí. Pokud jde o ekonomický výhled, USA budou muset řešit dluh kumulovaný z finanční krize a z Obamovy éry sociálního státu. Partners

trendů zůstává prubířským kamenem jak pro aplikované, tak i pro akademické ekonomy, avšak v nejbližší budoucnosti se neobejdou bez vyhodnocení politických a bezpečnostních rizik, která ještě před rokem byla příliš nepravděpodobná na to, aby se jimi někdo seriózně zaobíral.

Po několik dekád se dalo spoléhat na předpoklad, že ve světové ekonomice bude pokračovat globalizace výroby i financí, volný obchod či klíčová role Spojených států při vyjednávání o základních pravidlech těchto procesů. Stejně tak se dalo spoléhat na pokračování evropské integrace, volný pohyb zboží, služeb, peněz i lidí a základní ochotu vlád v Evropské unii sdílené problémy společně řešit, byť pomalu a nedokonale. V Česku se zase nemuselo pochybovat o politické orientaci na západ, integraci do evropského hospodářství či elementární autonomii politiky a státní správy, která zaručovala jakž takž férovou soutěž.

Všechny tyto institucionální proměnné se schovávaly pod nálepkou „ceteris paribus“– která formálně náleží ke každému modelu – a nikdo si s jejich důsledky hlavu lámat nemusel. Příští rok však ekonomové budou muset nastudovat či vymyslet, jak do predikcí zahrnout Trumpovu administrativu, která koketuje s protekcionismem, obchodními konflikty a izolacionismem.

Jan Pravda Vše je možné Petr Zahradník Čekání na příjemné překvapení Kryštof Kruliš USA v době Trumpa Aleš Chmelař Bubliny jsou očividné Pavel Kohout Americký návrat normality Zdeněk Kudrna Predikce jako základ

University of Vienna

Martin Kupka Ekonomika oživí

roce očekávám mírné oživení světové ekonomiky jako celku. Tempo růstu HDP se přitom bude lišit jak mezi hlavními regiony, tak i uvnitř těchto skupin. Emerging markets porostou rychleji než rozvinuté ekonomiky. Růstová dynamika zůstane v Indii vyšší než v Číně, USA porostou rychleji než eurozóna. Dolar si udrží silnou pozici vůči euru, ceny ropy oproti roku 2016 opatrně vzrostou. Růst výnosů a úrokových sazeb v USA bude oproti současným očekáváním pomalejší, v eurozóně ani v ČR se centrální bankéři poslat své klíčové sazby nad současnou úroveň neodváží vůbec. hlavní ekonom ČSOB Debata je redakčně upravena. Celé texty najdete na www.lidovky.cz