Platí Zemana Kreml? ptá se deník
New York Times si všímají vazeb prezidentova poradce Martina Nejedlého na Rusy. Funguje jako prostředník, píší
PRAHA Je prezident Miloš Zeman placenou loutkou Kremlu? Americký deník New York Times v rozsáhlém článku rozebral, jestli má ruský prezident Putin v Zemanových sympatiích pouze štěstí, nebo je podporuje finančně. Proruské postoje české hlavy státu označil za příklad úspěšného uplatňování ruského vlivu. Prostředníkem Rusů na Hradě je podle listu prezidentův ekonomický poradce Martin Nejedlý.
Rusko podle New York Times ve snaze ovlivňovat dění v cizích zemích nevyužívá pouze hackerských útoků, na něž reagoval americký prezident Barack Obama vypovězením 35 ruských diplomatů. Moskevský reportér newyorského listu Neil MacFarquhar napsal, že taktiky jsou různé. Za jednu z nejstarších a nejúspěšnějších označil „kupování“lidí v hlavním politickém proudu cílových zemí.
„Někteří prezidentovi či premiérovi poradci jsou bohužel ochotni spolupracovat s Rusy,“citovaly New York Times bývalého šéfa české BIS Karla Randáka. Dodaly, že to z nich nečiní automaticky ruské agenty, ale peníze jsou pro ně větší motivací než bezpečnost České republiky.
Jako příklad muže napojeného na Rusko si MacFarquhar vybral Martina Nejedlého, jednoho z nejvlivnějšíchmužů na Hradě. Nejedlý je podle něj nečitelnou postavou. Spolupracoval s Miroslavem Šloufem, Zemanovou dřívější pravou rukou, a založili Stranu práv občanů. Zemana pomohl dovést i k vítězství v prezidentské volbě.
Putin na mobilu
Náklonnost k Rusku Nejedlý nikdy neskrýval. Svědčí o tom fakt, že má na svém telefonu fotku Vladimira Putina, všiml si americký deník. Přes Nejedlého by proto údajně mohli Rusové ovlivňovat i českého prezidenta.
Deník připomíná, že Nejedlý v devadesátých letech pracoval v Rusku a v roce 2007 založil energetickou společnost Lukoil Aviation Czech, v níž 60 procent vlastnil ruský ropný gigant Lukoil. O mnoho více se o něm ale neví. Kontroverzní podnikatel svůj životopis nikdy neposkytl. A to ani po opakovaných žádostech Lidových novin. LN o životopis žádaly i přímo na Hradě, ale nedočkaly se jej. Prezidentská kancelář argumentuje tím, že Nejedlý není jejím zaměstnancem. LN ale zjistily, že na Hradě využívá kancelář. To, že není placen státem, za podezřelé pova- žuje i americký list. „Jde o pohádkové fabulace bez reálného základu,“reagoval pro Lidovky.cz na tvrzení New York Times Zemanůvmluvčí Jiří Ovčáček. Americký deník označil za protitrumpovský a řekl, že pro něj odmítl věc komentovat.
Sám Zeman v minulosti několikrát odmítl, že by Lukoil patřil mezi jeho sponzory. Dobré vazby s Ruskem ale prezident neskrývá. Svědčí o nich například každoroční účast na konferenci kontroverzního podnikatele Vladimira Jakunina na Rhodosu. Nebo to, že byl jedním ze tří evropských lídrů, kteří se zúčastnili ruských oslav konce druhé světové války v květnu 2015.
Těch se zúčastnil i Nejedlý. Ačkoliv je bez bezpečnostní prověrky. Zeman jeho přítomnost odůvodnil důležitostí jeho role ekonomického poradce. New York Times mají pro jeho účast jiné vysvětlení. „Posilování vazeb na energetické překupníky, kteří vděčí za své jmění Rusku a mají významný politický vliv, je klasickou ruskou metodou. Rusové ji uplatnili v Německu, na Ukrajině i jinde,“popsal deník, jak fungují podobní poradci. Připomněl ale, že Rusové nemusí taktiku iniciovat, stačí jim využít sympatií jednotlivců či společností, v případě Nejedlého jeho náklonnosti a závazků.
Jako důkaz MacFarquhar uvádí ruskou pomoc při splácení dluhů Lukoil Aviation Czech. Zpráva o likvidaci firmy uvádí, že ruský Lukoil poslal firmě s českým spoluvlastníkem ve třech splátkách okolo 180 milionů korun. New York Times v odkazu na české zdroje uvedly, že peníze mohly být použity právě na splacení dluhů, jež se vyšplhaly celkem do výše přesahující 100 milionů korun.
Tomu nasvědčuje i to, že loni v říjnu byl Nejedlý nucen zaplatit 32,6milionu korun vysokou pokutu poté, co jako jednatel společnosti prohrál spor ohledně prodeje leteckého oleje ze strategických zásob. Ze zprávy o likvidaci firmy, dostupné v obchodním rejstříku, vyplývá ale to, že Nejedlý, jehož podíl ve společnosti je čtyřicet procent, nezaplatil z pokuty nic.