Až šestina akademiků v Česku podniká
„Jde o překvapivý výkon, který kontrastuje s představou o jejich slabém podnikatelském duchu,“tvrdí autoři průkopnické studie
PRAHA Pokud bychom v ČR hledali success story, jež vedla z vědeckého prostředí až k byznysu, transferu vědomostí a novému odvětví, byl by to případ profesora Armina Delonga (91). Dlouholetý šéf Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně rozjel už roku 1992 firmu Delong Instruments, jež vyvíjí elektronové mikroskopy. Delong dostal vědeckou cenu Česká hlava a medaili Za zásluhy, nicméně je za ním i podnik s desetimilionovými tržbami...
Takových příběhů však není příliš. Anebo o nich nevíme. Mnohé analýzy kritizují chabou spolupráci škol či ústavů s byznysem. Odlišný pohled teď nabízí studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV (v rámci institutu CERGE-EI): badatelé dost možná podnikají v oboru, ale věnují se tomu nikoliv na univerzitě či ve spin-off firmě, ale mimo ně.
„Naše studie přináší první kvantitativní vhled do rozsahu a forem transferu znalostí přes podnikatelské aktivity akademiků v Česku. Ukazuje, že akademici se podnikatelským příležitostem nevyhýbají. Zjištění kontrastují s rozšířeným povědomím o slabém podnikatelském duchu akademické sféry formovaném statistikami o nízkém objemu peněz vydávaných podnikatelskými subjekty na smluvní výzkum a nákup licencí od výzkumných organizací,“píší Martin Srholec a Vít Macháček.
Analýza jedné vysoké školy
Autoři na základě rešerší zmiňují devět rozličných případů ( viz box), kdy byly podnikající subjekty nějak (personálně, historicky, majetkově) napojeny na původní prostředí – školu či ústav.
„Akademickému podnikání se nejvíce daří v přírodovědeckých a technických oborech,“píší autoři, přičemž připomínají, že se mohou objevovat i třecí plochy mezi zájmy akademiků a mateřských organizací. Podle Srholce panují u nás stále nejasnosti kolem tzv. Známé společnosti s přímou vazbou na vědecké či univerzitní prostředí:
Delong Instruments (Akademie věd ČR, Brno) – elektronová mikroskopie (od roku 1992)
Flowmon Networks, dříve Invea-Tech (Masarykova univerzita a VUT, Brno) – software (od 2007)
CertiCon (ČVUT, Praha) – software, elektronika (od 1996)
Cognitive Security (ČVUT, Praha) – software, bezpečnost (od 2009)
socializace nákladů a privatizace zisků – tedy v eventualitě, že řada nápadů se zrodí na akademické půdě, ale přináší pak profit jinde.
Například týdeník Euro loni tvrdil, že vědci připravují svá pracoviště až o pětinu výnosů z komercializace objevů, neboť si dostatečně nechrání duševní vlastnictví. Podnikající akademici bývají občas v podezření i z „vynášení“výsledků do privátních firem.
Eydea Recognition (ČVUT, Praha) – IT, strojové vidění (od 2006)
Enantis (Masarykova univerzita, Brno) – biotechnologie (od 2006)
AB Pharma (Univerzita Hradec Králové) – léčiva (od 2008)
Bioinova (Akademie věd ČR, Praha) – biotechnologie (od 2008)
Omega3kapr (Jihočeská univerzita, České Budějovice) – rybářství, potravinářství (od 2011) Pramen: studie IDEA, CERGE-EI
Vědci z think tanku IDEA nyní přišli s analýzou, jež nastiňuje, o jak velký fenomén může jít. Za modelový případ si vzali jednu vysokou školu s technickým zaměřením. Z obchodního rejstříku zjistili, kteří docenti a profesoři (mezi lety 2003 až 2015 šlo o 383 osob) podnikali v oborech souvisejících s jejich zaměřením. Bylo jich 61. „V technologických firmách tak působilo odhadem šestnáct pro- cent akademiků. Je to podstatně vyšší sklon k podnikání než v celé dospělé populaci, který činí okolo šesti procent. Zaznamenali jsme však pouze jediný pravý spin-off, v němž má vlastnický podíl i sama škola,“řekl LN Srholec. „Jedná se každopádně o překvapivě úctyhodný výkon, který kontrastuje s představou o slabém podnikatelském duchu mezi akademiky,“uvádí Macháček.
Expert: Pozor na interpretaci
Analýza ukazuje, že jde předně o firmičky do pěti zaměstnanců. Spin-off firem, jež by se rozrostly do většího podnikání, moc není. „Pro většinu akademiků podnikání asi představuje spíše příležitostný přivýdělek... Potřebujeme ale více akademiků, kteří se do podnikání pustí s plnou vervou a podaří se jim rozjet technologické firmy. Spočívá v tom potenciál pro rozvoj ekonomiky,“dodává Srholec.
Podle Aleše Vlka, jenž vyučuje vysokoškolskou politiku na Univerzitě Karlově, přináší studie uži- tečné zmapování komplexní problematiky, nicméně doporučuje obezřetnost při interpretaci závěrů. Budou se lišit obor od oboru; kromě účasti v obchodních společnostech bude ještě rozšířenější podnikání na živnostenský list.
„Podle mého názoru je situace existujícím právním rámcem dostatečně regulována, není zapotřebí nových zákonů, kodexů animetodik. Je to jako v ostatních oblastech lidské činnosti – je pouze zapotřebí pravidla dodržovat a jejich obcházení sankcionovat,“sdělil LN Vlk s odkazem na právní pokrytí smluvních vztahů i takzvanou veřejnou podporu.
V Česku působí přes 4500 lidí s habilitací či profesurou a další tisíce akademiků s nižší hodností. „Samozřejmostí by se měla stát ohlašovací povinnost podnikatelských aktivit pro lidi s významnějším pracovním úvazkem ve veřejné výzkumné organizaci,“doporučují autoři z CERGE-EI. Přispělo by to prý k transparentnosti i k lepšímu zacílení podpory vědy.