Boj s online hazardem začíná

Operátoři musí zablokovat přístup k webům na černé listině. V praxi se ale začne nejdřív až na jaře

PRAHA Už třetím dnem platí v České republice zákon, podle kterého musí poskytovatelé internetového připojení zamezit svým zákazníkům v přístupu na stránky s hazardními hrami, jejichž provozovatelé nemají v tuzemsku licenci.

Jde o opatření proti daňovým únikům, které však podle občanských aktivistů nepřinese nic víc než cenzuru internetu a je v rozporu s evropskou legislativou zajišťující svobodu a rovnost na síti. Internetoví operátoři zase tvrdí, že to pro ně bude znamenat milionové náklady na něco, co ve výsledku stejně nebude fungovat, a co by ve výsledku mohlo zdražit lidem internet.

Těsně před Vánoci se proto na půdě pražské ČVUT za zavřenými dveřmi sešli zástupci IT průmyslu a ministerstva financí, aby si situaci vyjasnili. LN mají k dispozici zápis z tohoto jednání, a jak z něj vyplývá, obě strany jsou si vědomy, že stoprocentně účinná metoda, jak odstřihnout hazardní weby od uživatelů, neexistuje. Ministerstvo nicméně nový zákon hájí s tím, že nemít vůbec žádný nástroj k potírání nelegálního hazardu je nebezpečnější.

Finanční zátěž pro IT průmysl

Situace je o to zajímavější, že ačkoliv zákon už platí, nikdo neví, jakým způsobem má přístup na weby blokovat, aby vyhověl požadavkům resortu financí a nemusel se tak obávat pokuty, která může činit až milion korun za adresu. Vydání metodiky úřad plánoval do konce roku. Nyní slibuje, že tak učiní během ledna.

„Povinnost poskytovatelů připojení blokovat internetovou stránku vzniká 15 dní od zveřejnění této stránky v seznamu nepovolených internetových her. Vzhledem ke skutečnosti, že o zapsání na seznam je rozhodováno v rámci správního řízení s provozovatelem nelegální internetové hazardní hry, nelze předpokládat, že by tato povinnost vznikla dříve než za tři až čtyři měsíce, a to pouze v případě, že provozovatel nebude řízení účelově prodlužovat,“vysvětluje Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.

Metodika tedy sice není, ale vzhledem k tomu, že seznam zeje prázdnotou, není ani co posuzovat. Zatím nebylo zahájeno žádné správní řízení. Ministerstvo jen aktualizuje seznam stránek s hazardem, které jsou dle nového zákona v Česku nelegální, a vyzývá jejich provozovatele k legalizaci.

Poskytovatelé internetového připojení musí blokovat přístup na weby s hazardními hrami, které jsou provozovány v rozporu s českým právem.

Operátorů je v Česku asi 1600 a hlavně pro menší lokální společnosti by to mohlo představovat technicky i finančně těžko řešitelný problém. Varují, že náklady nového nařízení promítnou do cen pro zákazníky.

Podobný návrh už v roce 2011 předložil poslanec Jan Farský. Po protestech a petici se 17 tisíci podpisy jej však stáhl.

Podle diskuse IT průmyslu existují tři cesty, jak weby blokovat. Hned ta první, a to blokování konkrétních stránek, přitom naráží na český právní řád. „Tato metoda navíc představuje náklady na straně poskytovatelů připojení až v řádech desítek milionů korun (dlouhodobě až miliard, což by semohlo dotknout investic do infrastruktury) a její implementace by si vyžádala několik měsíců příprav,“uvedli zástupci průmyslu na vánoční diskusi na půdě ČVUT.

V úvahu tak přichází blokování ve „vyšších patrech“, například celých internetových adres. „Blokování IP adresy je poněkud brutální metoda. V případě cloudových služeb je za IP adresou schovaný provoz klidně tisíců serverů. Kvůli jednomu se tak nedostanete k žádnému,“varuje Jakub Rejzek z ISP Alliance, která sdružuje poskytovatele připojení.

„Výstupy ze zmíněné diskuse při tvorbě metodiky jsou a budou zohledněny. Právě široká diskuse s odbornou veřejností je důvodem, proč nebyla metodika doposud vydána,“tvrdí Běhal.

Ministerstvo už metodiku neoficiálně představilo. S její finální podobou se ale čeká na rozsudek Ústavního soudu, kde skupina zákonodárců žádá zrušení paragrafů o povinnosti blokovat.

Všechno lze obejít

Zástupci IT průmyslu se obávají, že bude obsahovat blokování formou takzvané inspekce paketů. To je přitom velmi drahé řešení, řádově za miliardy korun na zhruba pětileté období, kdy bude potřeba obnovit hardware.

„Tato technologie je vlastně odposlouchávání celého provozu sítě a to nikdo příčetný dělat nechce. Jako občan bych byl velmi znepokojený, kdyby někdo viděl vše, co na internetu dělám, a mohl s tím nakládat,“říká Rejzek.

Ani to však nezaručuje úspěch. Blokování je dnes totiž možné obejít například pomocí takzvané VPN sítě, kdy se počítač v síti tváří jako zařízení z jiného státu. S tím mají zkušenost i mnozí Češi, kteří takto sledovali populární videoportál Netflix, ještě než firma spustila provoz i v Česku.