Čína utne obchod se slonovinou
PEKING/PRAHA Nejlepší zpráva za poslední roky a historický milník. Takovými slovy vítají ochránci přírody plán Pekingu definitivně utnout veškerý domácí obchod se slonovinou do konce tohoto roku. V první vlně mají do konce března skončit provoz komerční zpracovatelské dílny a obchodníci se slonovinou, od posledního prosince má pak v zemi začít platit úplný zákaz jejího prodeje.
K plánu Pekingu ovšem zaznívají i jisté pochyby. Zdali skutečně pomůže zachránit stavy ohrožených savců ve volné přírodě, totiž závisí především na tom, nakolik efektivně bude Čína skutečně obchod se slonovinou potírat a jaký postoj k němu zaujmou sousední státy a především Hongkong. Na rozdíl od pevninské Číny totiž bude v této zvláštní čín- ské správní oblasti slonovina až do roku 2021 k dostání. Přinejmenším část nelegálního byznysu se pak může přesunout do sousedního Laosu, Vietnamu nebo Barmy. Dá se navíc očekávat, že zákaz obchodu v Číně zřejmě vytlačí stávající ceny nahoru.
Mezinárodní obchod se slonovinou je sice už od roku 1989 postaven mimo zákon, přesto se sloní kly a výrobky zhotovené z nich před tímto mezníkem dodnes v řadě zemí včetně Číny prodávají legálně na domácích trzích. Peking si rovněž v omezeném množství mohl před osmi lety s posvěcením mezinárodních úřadů jednorázově nakoupit slonovinu od afrických zemí, kde ji zabavili pytlákům nebo která pocházela od přirozeně uhynulých zvířat. Kromě omezené legální slonoviny v licencovaných obchodech ale s ní koluje na trhu i množství té nezákonné, především z Afriky.
Symbol úspěchu
V říši středu platí slonovina za symbol sociálního statusu a umně vyřezané kly nebo zdobné předměty z nich často končí jako dary ve snaze zavázat si významné obchodní partnery nebo vládní úředníky. Oblibě se také těší z ní vyrobené šperky, jídelní hůlky nebo dekorace i mezi stále početnější a bohatší střední třídou. Odhady hovoří o tom, že až 70 procent veškerého obchodu se slonovi- nou, jejíž cena dosahuje stovek dolarů za kilo, míří na čínský trh.
Vláda v Pekingu už dříve naznačila záměr zlikvidovat všechen domácí obchod se slonovinou. Její rezolutní postoj na poslední schůzce zemí Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, jež se konala na přelomu září a října v Johannesburgu, ale mnohé až zaskočil.
Za rozhodnutím Pekingu zcela utnout domácí obchod se slonovinou přitom zřejmě nestojí jen mezinárodní tlak, ale i postupně se měnící vnímání samotné čínské veřejnosti. Přispěly k tomu také čínské celebrity, mezi nimi i bývalý basketbalista Jao Ming, svého času nejvyšší hráč americké NBA, které proti obchodu s kly vystupovaly.
Čína si však patrně začala být stále více vědoma negativního světla, které na ni vrhá kupčení s touto komoditou v samotných zemích jejího původu. Částečně i z důvodu svých geopolitických ambic tak možná couvla před nařčeními některých afrických zemí, že obchodem se slonovinou vysává tamní zdroje a podporuje četné povstalecké a pytlácké skupiny. Celosvětově proteče obchodem se slonovinou každý rok 10 miliard dolarů. Životem za to zaplatí desítky tisíc zvířat.
Peking postaví veškerý domácí prodej slonoviny do konce roku mimo zákon. Kvůli vztahům s Afrikou a také měnícímu se názoru čínské veřejnosti. Hrozí však přesun obchodu s kly do sousedních zemí nebo Hongkongu.