Trumpoty se stromkem
Vzávěru tohoto týdne jeden z nejviditelnějších symbolů Vánoc, vánoční stromek, ve většině domácností neodvratně skončí odzdoben a ponížen u popelnic. Je tak pravý čas připomenout si, že v sobě stromek skrývá nejen vánoční motivy, ale překvapivě také ekonomická a politická poselství.
Mohli bychom začít třeba mýtem českého prvenství – tak jako se chlubíme, že máme nejlepší pivo, jsme přesvědčeni, že Češi jsou národem „stromkařů“. Ostatně křesťanská symbolika Vánoc se často smrskne v kapra a vánoční stromek. Ve skutečnosti jsme ovšem ve zdobení stromků na chvostu Evropy. Každým rokem se u nás prodá na milion jedlí, smrčků a borovic. Statisticky tak na deset obyvatel Česka připadá jeden exemplář. V sousedním Německu je ale poměr 1:2,7, v Rakousku 1:4, stejně tak i ve Finsku. Dokonce i Spojené státy s novým prezidentem Donaldem Trumpem, který programově zmiňuje nebezpečí migrace a cizích kultur, jsou na tom co do stromkových statistik lépe než my. Jeden stromek tu připadá na osm Američanů – ať už živý, nebo plastový, kterých se tu prodá vůbec nejvíc na celém světě.
Ostatně nikde na celé planetě neexistuje téměř identický produkt, za jehož jednorázovou koupi by v rozmezí nějakých dvou, maximálně tří týdnů lidé dali tolik peněz jako právě za vánoční stromečky. Celosvětový objem byznysu se stromky nikdo nespočítal. Můžeme si ale pomoci známými čísly. V USA se takto loni protočilo 1,3 miliardy dolarů, v sousedním Německu 700 milionů eur.
Samo o sobě to nic moc neznamená. Mnohem zajímavější je srovnání v delší časové ose, které nabízí americká National Christmas Tree Association (NCTA). Vánoční stromek ve statistice vychází jako pozoruhodný ukazatel nálady obyvatelstva, který se v ničem nekryje s obvyklými politologickými vývody o mizerné náladě ve společnosti s čím dál větším odstupem mezi nejbohatší a nejchudší vrstvou. Tak třeba Vánoce 2008. Bylo po pádu Lehman Brothers, newyorská burza se řítila a ekonomové varovali, že je to jen začátek. A Američané? Na prodeji stromků se to vůbec neprojevilo. Nabízelo by se logické vysvětlení – ekonomické chmury vyvážila „obamamánie“, Američané se zkrátka těšili na svého prvního černošského prezidenta.
Jenže by to muselo fungovat obráceně. Paradoxně je to ale naopak. Podle prvních odhadů NCTA se letos meziročně prodej stromků zvýšil v USA o deset procent. To je největší skok od roku 2003. A o nějaké tři miliony prodaných stromků více, než když do Bílého domu mířil Barack Obama. S blížícím se nástupem Trumpa se tak teorie o „blbé náladě“v Americe vůbec nepotvrdila. Obavy z konzistence myšlenkového aparátu nové Trumpovy administrativy také ne.
Možná že jednou přijdou i stromky postfaktické. Zatím ale Američané kupovali ty opravdové.
Vánoční stromek ve statistice vychází jako pozoruhodný ukazatel nálady obyvatelstva, který se v ničem nekryje s obvyklými politologickými vývody o mizerné náladě ve společnosti s čím dál větším odstupem mezi nejbohatší a nejchudší vrstvou