Vokolek mrazivý

ré s Vokolkem po léta natáčí Alena Zemančíková. Málokdy to jsou meditace radostné. Vokolkovské vidění světa je v jeho vzpomínkách určeno protikladem „krajina zahrady“a „zahrada krajiny“. „Krajina zahrady“– to je krajina, ohraničená zdí zahrady domu v Děčíně, kam nesmí televize a vůbec reálněsocialistická realita, ale kde otec Vladimír po večerech starosvětsky předčítá. „Zahrada krajiny“– to je Děčín „za zdí“, po válce zbavený německojazyčných obyvatel a naplněný obyvateli novými, nemajícími vztahu k minulosti města, začínajícími systematicky demolovat krásu krajiny města i krajiny vůkol něho. Zde, v Děčíně, zaznamenává autorova vzpomínka poprvé pocit, že současný svět je poškozený, démony destrukce ovládaný, fatální vinou provinilý. Ať se dílo

Putna

Středa Baldýnský a život Václava Vokolka pohybuje na reálném sudetském severu, nebo ve vlídnějších končinách, všude si nese svůj VNITŘNÍ sever, vnitřní „Sudety“, paradoxní prazážitek děsu z cizoty „rodného kraje“. Vokolek vždy zůstává „básníkem rodného kraje“– ale v přesně opačném významu, než jaký je pojmu „rodný kraj“přikládán v demlovské či jiné idylické tradici. Vnitřními světy, touženými útočištnými pevnostmi proti všudypřítomným Sudetům, pak bývají v jeho životě i díle společenství pár lidí stejně smýšlejících, stejně nezařazených, stejně budujících „exily a úkryty v české krajině“.

Ptávám se, proč se dílo Václava Vokolka nestalo mnohem populárnějším, než jest. Ale je to ze stejného důvodu, proč se nestalo populárnějším dílo jeho otce Vla-

Čtvrtek Rejžek dimíra: protože je z principu „nepopulární“. Protože říká nepříjemné věci. Protože zvěstuje nikoli tu příjemně lechtavou pseudoapokalypsu jako dnešní fašouni (a jejich velepopulární intelektuální podporovatelé, trousitelé instantních mouder), ale skutečnou krizi našeho světa. Tu, jež nevychází z vnějších ohrožení, ale z naší vlastní malosti a nízkosti. A přece! Jak dí jedna báseň Václava Vokolka, „Slova opadala s listím / na zem. / I bez nich se / můžeme modlit. / Ve světě sežehlém mrazem.“ MARTIN C. PUTNA

Pátek Šustrová Sobota Hanák