Česko v rekordním plusu

Politici se ihned začali přít, jak použijí ušetřených 62 miliard. Babiš chce splácet dluh, Sobotka vyrovnat letošní rozpočet

PRAHA Do posledního roku svého mandátu si vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) nadělila mimořádně příjemný úkol. Bude vymýšlet, za co utratí historicky nejvyšší sumu, která jí zůstala na konci ročního hospodaření – 61,8 miliardy korun. Bilance státního rozpočtu navíc skončila v plusu poprvé od roku 1995.

Názory na použití peněz se už nyní různí. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) by je rád poslal na umoření státního dluhu, který loni klesl o 60miliard na 1,613 bilionu. „Oddlužili jsme každého našeho občana o 6621 korun,“vypočítal ministr.

Z dlouhodobého hlediska je zbavování se dluhů, s nimiž se stejně země jednou bude muset vypořádat, dobrý nápad. „Vzhledem k nízkémíře připravenosti investičních projektů to lze považovat za nejlepší řešení, aby nebyl nadcházející volební rok motivací přebytečné finance využít na předvolební dárečky,“říká ekonom Jakub Seidler z ING.

Premiér Sobotka dává přednost tomu, aby se uspořenými miliardami srovnal plánovaný deficit pro letošní rok – ten dělá 60 miliard, takže by sumu spolkl skoro celou. „Česká republika by tak měla vyrovnaný rozpočet,“zdůvodnil záměr předseda vlády.

Rizikem by bylo, že peníze padnou na neinvestiční výdaje, napří- klad na avizované další zvyšování minimální mzdy, valorizace důchodů nebo sociální dávky.

Lidovci navrhují, aby aspoň část přebytku putovala na investice. „Peníze jsou potřeba na výstavbu dálnic a silnic,“řekl místo- předseda poslanců KDU Jaroslav Klaška s tím, že návrhy přinesou na koaliční radu. O tom, co se s penězi opravdu stane, musí rozhodnout vláda a po ní sněmovna.

Podle ODS a některých ekonomů by největší smysl dávalo sní- žit některé daně, protože kus přebytku způsobil právě růst daňového inkasa. „Skutečným vysvětlením přebytku státního rozpočtu je vyšší výběr daní a pojistného. Ukazuje se, že sazby některých daní jsou zbytečně vysoké. Například snížená sazba DPH na úrovni 15 procent je třetí nejvyšší v Evropské unii. Zdanění práce v Česku je osmé nejvyšší mezi vyspělými zeměmi OECD,“vysvětluje ekonom Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty VŠE.

Změna daní ale není pravděpodobná. Babiš už uvedl, že letos nic takového neplánuje. O nových sazbách se bude zatím jen mluvit, protože návrhy se stanou součástí kampaně před sněmovními volbami.

Česká republika se výsledkem hospodaření zařadila mezi světovou elitu, států v plusu je poskrovnu.

Za rekordním přebytkem stojí souběh několika faktorů. Největší roli sehrála opožděná platba z Bruselu za projekty, které se realizovaly ještě v předchozí dotační sedmiletce a předloni se dokončovaly. „K prvnímu lednu 2016 nám Evropská unie dlužila 31,4 miliardy. To jsou tedy peníze, které jsme měli dostat v roce 2015, ale přišly do rozpočtu v roce 2016,“ozřejmil Babiš.

Těsně v závěsu je fakt, že domácnosti začaly hodně utrácet. Víc lidí má práci, rostly mzdy a s nimi i odkládané nákupy, díky čemuž se nad původní plán zvýšilo státní inkaso daní a sociálních odvodů – celkově o 29 miliard víc, než jak se rozpočtovalo. „Třetím faktorem jsou nižší než očekávané výdaje, a to zejména běžné, o 32 miliard, ale i kapitálové, o 2 miliardy,“říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

To, že vláda investovala hluboko pod svoje finanční možnosti, je hlavní výhradou vůči Babišově spořivému úsilí, i když v posledních dvou měsících se situace zlepšila. Pořád ale chybí dostatek kvalitních, smysluplných a nachystaných projektů, které by republiku posouvaly k její vysněné metě – proměnit se ze země laciných montoven v technologického tahouna. To jsou třeba investice do vědy a výzkumu nebo dobudování dopravní infrastruktury.

„Hlavním důvodem nižší investiční aktivity je přelom programovacích období pro čerpání z evropských fondů. Když se ale podíváte na úplně první programovací období, je to teď podobné. Navíc ty peníze se nikam neztratí, přesunou se do příštích let,“uklidňuje náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.

Z nynější dotační sedmiletky zbývají čtyři roky, nicméně letošní rok je poslední šancí popřesouvat peníze z programů, u nichž by se ukázalo, že projekty nejsou a nebudou včas, do těch připravených.

Druhá výtka směřuje k tomu, jak moc se vláda při plánování svých příjmů s výdaji netrefila. Plánovaný schodek byl minus 70 miliard, takže výsledek je o 131,8miliardy jinde, což ekonomové označují za extrém. „Odhadnout, jak budou ministerstva čerpat dotace, a dostat to do rozpočtu je obtížné,“hájí Babiš, že se vládě nepodařilo správně plánovat.

Významné odchylky byly i v minulosti, ale v opačném gardu. Nejvýraznější pokles oproti plánu nastal v krizovém roce 2009, reálný schodek byl o více než 154 miliard větší.