Ekonomové: Přebytek rozpočtu neexistuje

PRAHA Již dlouho před koncem minulého roku se ministerstvo financí chlubilo, že státní rozpočet dovede poprvé od roku 1995 do přebytku. Státní kasa v roce 2016 nakonec přetekla o rekordních 61,8 miliardy korun. Hodně lidí je teď ale zmatených, protože podle některých ekonomů i samotného ministra financí Andreje Babiše žádný přebytek rozpočtu neexistuje.

„Nechme běžet letošní rozpočet a uvidíme, jak bude vypadat koncem března,“řekl Babiš v pozdních večerních hodinách po pondělním jednání vládní koalice, která se hádá o to, jak s necelými 62miliardami naložit. „Prav- du má pan prezident, který říká, že ty peníze de facto neexistují,“dodal s odkazem na nedělní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro Blesk.cz.

Zeman v něm ministry, kteří se o nečekané peníze přetahují, označil za ekonomické analfabety. „Těch 62 miliard, to není něco, co leží na účtu, co si můžete vzít a použít. Podobně jako deficit rozpočtu zvyšuje státní dluh, přebytek jej snižuje. Takže těch 62 miliard fyzicky neexistuje,“uvedl v rozhovoru prezident.

Finance ve více kasičkách

Na první pohled nesmyslnou situaci vysvětlují ekonomové – státní rozpočet totiž nepředstavuje sto procent financí, které má stát k dispozici. Vedle toho jsou zde například peníze z pojišťoven a dalších státních organizací a především rezerva financování, kterou ministerstvo v letech 2013 až 2015 prakticky rozpustilo.

„V loňském roce klesl státní dluh o 60 miliard korun bez toho, aby ministerstvo financí vědělo, že mu na konci roku 62 miliard zůstane. Jde přitom o peníze z rezerv, které stát v minulosti držel proto, aby si v případě krize nemusel půjčovat za vysoké úroky. Česká republika už tak v podstatě přebytek rozpočtu předem vyčerpala,“souhlasí s výrokem o neexistujícím přebytku ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Situace se dá přirovnat k hospodaření domácnosti, která v průbě- hu roku použila na pokrytí nějakého výdaje peníze z kasičky na dovolenou, do které si střádá stranou od běžných rodinných financí. Když pak má rodina na konci roku na účtu víc peněz, než se čekalo, lze to za přebytek považovat jen tehdy, pokud se členové domácnosti nerozhodnou dorovnat manko v kasičce.

Příkladem je rok 2014. Rozpočet tehdy skončil v deficitu 77,8 miliardy. Státní dluh přitom poprvé od roku 1995 klesl, konkrétně o 19,7 miliardy korun. Zdánlivou nelogičnost podle analytiků způsobilo právě to, že stát umořoval z kasičky pro horší časy.

Původně se proto očekávalo, že ministerstvo financí přebytkové miliardy uloží na účet v rámci státní pokladny, čímž právě začne znovu tvořit rezervu financování. Mezi členy vlády se ale o ně strhla tahanice. ČSSD přišla s návrhem, aby byly peníze převedeny na důchodový účet, ze kterého se vyplácejí penze.

Hodně plánů, málo peněz

„Chceme, aby tyto zdroje byly převedeny na zvláštní důchodový účet v systému státního rozpočtu. Celkem by na penzijním účtu vznikla na valorizaci penzí rezerva 84 miliard korun,“uvedl na tiskové konferenci k prioritám ČSSD premiér Bohuslav Sobotka, který původně chtěl loňský přebytek využít ke snížení schodku státního rozpočtu pro letošní rok, plánovaný na 60 miliard.

To KDU-ČSL chce podle prvního místopředsedy strany a ministra zemědělství Mariana Jurečky část peněz směřovat na zlepšování života lidí na venkově, konkrétně na výstavbu vodovodů a čistíren odpadních vod a opravy silnic druhé a třetí třídy. K podobným návrhům je však Babiš skeptický. Jednotliví ministři by podle něj chtěli mít čím dál větší rozpočty, ale přitom je nečerpají. O případném navýšení některých kapitol je tak podle něj možné rozhodnout až podle vývoje na jaře.

Loňský výsledek hospodaření je nejlepší od vzniku ČR. Původně se přitom počítalo se schodkem 70 miliard korun. Podle analytiků tomu napomohl vývoj ekonomiky a nízké investice.