Lex Babiš: tisk ne, weby ano
PRAHA Ve stejný den, kdy sněmovna začala jednat o prezidentském vetu pro lex Babiš, vyšla zpráva časopisu Respekt, že senátor a hazardní magnát Ivo Valenta ovládl majetkovou většinu serveru Parlamentní listy. Nic na tom nemusí měnit, i když poslanci včera veto přehlasovali a novela zákona o střetu zájmů bude platit.
Její součástí je i zákaz jakéhokoli podílu v tištěných médiích, rozhlase a televizi. Bez ohledu na to, jestli se věnují zpravodajství, nebo jde o hudební stanici – stopka platí pro širokou skupinu politiků a úředníků, včetně zastupitelů, poslanců nebo ombudsmanky. Jinou širokou skupinu však pomíjí a tou je právě internet. V důsledku přijaté normy tak může například zmíněný Valenta dál bez obtíží vlastnit Parlamentní listy, na kterých se daří neověřeným zprávám, ale nikdo zministrů nemůže mít ani procento v časopisu o modelářství.
Otázkou je, jak při takhle nastavené ochraně veřejného zájmu novela obstojí před Ústavním soudem, kam chce zákon poslat prezident Miloš Zeman i poslanci hnutí ANO. Na jejich předsedu Andreje Babiše aspoň v současné době zákon dopadne nejpříměji. Babiš je stoprocentním vlastníkem holdingu Agrofert, pod který spadá vydavatelství Mafra, jehož součástí jsou i LN.
Problém s bohatými
Pokud bude Babiš chtít být po příštích volbách členem vlády či poslancem, musí to být bez tištěné a vysílací části Mafry, i když by si mohl ponechat server iDNES.cz – a pořád by liteře zákona dostál. Podle všeho se vydavatelství takto parcelovat nechystá a hlavně teď stojí na okraji jeho zájmu. Větší starosti mu přidělávají jiné dva paragrafy, a to ty, které firmám, v nichž aspoň čtvrtinou disponuje člen vlády, zapovídají přístup k veřejným zakázkám, investičním pobídkám a dotacím.
Po schválení zákona ministr financí a vicepremiér Babiš vystoupil a ohradil se proti tomu, že by během působení ve vládě přihrál svým firmám nějakou dotaci, pomohl jí k zakázce nebo odpustil část daní. „Není pravda, že mám vliv na nějaké peníze pro svoje firmy. Na ministerstvu financí se rozdělují jediné dotace a ty jsou pro regionální školství,“uvedl.
Naopak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a s ním dalších 128 poslanců, kteří svými hlasy zdolali prezidentovo veto, schválení novely vítají s tím, že pomůže narovnat politickou soutěž a kultivuje prostředí. „Ministři mají ve vládě hájit veřejný zájem, nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky. Nemůžeme ignorovat problém, který vzniká tím, že bohatí lidé vstupují do politiky, chtějí zastávat veřejné funkce a přitom se odmítají vzdát často velmi rozsáhlých podnikatelských aktivit,“uvedl šéf vlády.
Otazníky kolem dotací
Jestliže Babišovi záleží na tom, aby jeho firmy o státní zakázky nepřišly, musí je zhruba do konce ledna převést jinam. Zatím to oficiálně nepotvrdil, ale podle šířících se kuloárních informací vloží svůj majetek do svěřenského fondu. Díky tomu už podle práva nebude vlastníkem. Nic bližšího včera komentovat nechtěl. „Strukturu jako Agrofert je velice složité převést nebo prodat, bude to velice nákladné. Já vám k tomu nic neřeknu, protože v této chvíli to ani sám nevím,“uvedl pouze. Protože téměř jistě přejde Agrofert pod svěřenský fond, nebude prozatím zapotřebí řešit, jakých dotací se omezení týká. Ani to ale není jasné. Ve schváleném zákoně se praví, že stopka se vztahuje na dotace, jak je definuje zákon o rozpočtových pravidlech. Z toho plyne, že jistě se takové firmy nemohou hlásit o podporu z ministerstev, to by byly peníze přímo ze státního rozpočtu. Ale podle analýzy Par- lamentního institutu by jim nic nemělo bránit v cestě k dotacím od obcí, krajů a státních fondů hospodařících s eurodotacemi, neboť mají vlastní právní subjektivitu a jejich výdaje nejdou přímo ze státního rozpočtu.
I tohle je otázka, na kterou může definitivně odpovědět až soud, náběh zákona tím ovšem zůstane nedotčen, žalobou se účinnost neodkládá. Verdikt Ústavního soudu nelze předjímat a všechno kromě jeho vyjádření jsou subjektivní náhledy.
Nicméně podle expertů Parlamentního institutu a dřívějších komentářů Ústavního soudu to nevypadá, že by Babiš mohl uspět s argumentem o omezování vlastnických práv a své osoby. Už existuje výklad, že ministr musí snést větší nepohodlí a omezení, protože to ústava předpokládá a protože si to demokracie zaslouží. Podobně to funguje i v jiných evropských státech, pravidla si každý nastavuje sám, jednotný unijní přístup není. Někde se pracuje spíše s ustálenou zvyklostí, jinde postup určuje zákon.
V České republice bylo zvykem, že politici při nástupu do funkcí své majetkové podíly převáděli na rodinné příslušníky nebo prodávali. Tomu se Babiš vyhnul a argumentoval tím, že stačí, když střet zájmů vždycky nahlásí a nenaplňuje jej. Zbytek sněmovny ale namítal, že coby člen vlády se podílí na nastavování pravidel, ať už podmínkami dotačních programů, nebo legislativou, proto je nemravné, aby se pak jeho společnosti hlásily o státní podporu. „Takové pravidlo tady bylo vždy, jen přestalo být respektováno,“řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.