Dluhy se po zemřelém také dědí
PRAHA Exekutoři každoročně zahajují zhruba 700–800 tisíc exekučních řízení. Celkově jich je na občany vedeno několik milionů. Počet občanů v exekuci přitom klesá. Strmě naopak roste počet těch, kdo mají čtyři a více exekucí. Ještě markantnější je pak nárůst u osob s deseti a více exekucemi. Situace je podle Exekutorské komory natolik vážná, že v současnosti je až 50 procent nově nařízených exekucí uvaleno na osoby s deseti a více exekucemi.
Snad ještě horší je skutečnost, že tito lidé nemají dluhy kvůli tomu, že by horentně nakupovali nějaké věci. Obvykle totiž dluží za běžný provoz domácnosti, tedy například za elektřinu, plyn, vodu, poplatek za odvoz odpadu, nájemné, telefon či jízdu načerno. „Nezřídka pak lidé v této bezvýchodné situaci začínají vytloukat klín klínem – tedy splácejí půjčku půjčkou nebo hradí běžné výdaje z půjčených peněz,“upozorňuje Petr Vorlíček, mluvčí Exekutorské komory. Ocitají se tak v dluhové pasti.
Řešením ovšem v žádném případě není strkání hlavy do písku. Podle Vorlíčka totiž často problé- my při exekuci vznikají kvůli tomu, že si dlužník nepřebírá informace o svém dluhu. To je způsobeno neaktuální adresou či přímo úmyslným nepřebíráním pošty. Takovýto člověk je v nevýhodě, protože nemá aktuální informace, a může se potom stát, že např. zmalého dluhu je časem velký problém. Od roku 2009 totiž funguje tzv. doručování fikce, kdy se má pošta po 10denní lhůtě za doručenou.
Osobní bankrot
Pro část dlužníků existuje řešení ve formě oddlužení, tedy tzv. osobního bankrotu. Jde o způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku, který ve zvýšené míře zohledňuje právě sociální aspekty před hledisky ekonomickými. Má umožnit dlužníkovi nový start. „Oddlužení je řešením především pro dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v důsledku své podnikatelské činnosti, ale běžné činnosti – zejména provozu domácnosti,“vysvětluje advokát Jiří Hartmann z advokátní kanceláře HJF. Nicméně ani dluhy z podnikání podle něj dlužníka úplně nediskvalifikují z řešení problému formou oddlužení. Existují zákonné výjimky, kdy lze i v tomto případě osobní bankrot povolit, například když s tím souhlasí věřitel.
Aby mohl dlužník institutu osobního bankrotu využít, musí splnit několik podmínek. Musí být v úpadku. A to je, pokud má více než jednoho věřitele, peněžité závazky 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (nachází se v platební neschopnosti – pozn. red.). Nebo mu musí úpadek hrozit. To je situace, kdy lze vzhledem k okolnostem předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých závazků.
A pak je tu to nejpodstatnější. „Oddlužení může dlužník podstoupit pouze v případě, že bude schopen uhradit alespoň 30 procent závazků do 5 let,“upozorňuje Hartmann. Tato schopnost se prokazuje odpovídajícím příjmem nebo dlužník musí vlastnit majetek v odpovídající hodnotě. Právě tato podmínka je podle Exekutorské komory důvodem, proč lidé s více exekucemi na oddlužení ve většině případů nedosáhnou.
Dluhy však často neohrožují jenom samotného dlužníka, ale celou rodinu. Manželé totiž za dluhy vzniklé v době trvání manželství odpovídají společně. Jsou zde ale některé výjimky. Například pokud dluh jednoho z manželů vznikl proti vůli druhého manžela. „Zde je nutné, aby manžel projevil svůj nesouhlas vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl,“zdůrazňuje Hartmann.
Dluhy se koncentrují do stále užší části společnosti. Roste počet lidí s deseti a více exekucemi.
Dopady na rodinu
Dodává, že v takovém případě může být společné jmění manželů postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno. Preventivně lze majetek upravit manželskými a předmanželskými smlouvami. A dluhy se také dědí, a to v plné výši, nejen do výše zděděného majetku, jak tomu bývalo dříve. Dědí je všichni dědici společně a nerozdílně. Věřitel může po každém z nich požadovat úhradu celého dluhu. To však neplatí v případě, pokud dědic v rámci řízení o pozůstalosti uplatní tzv. výhradu soupisu. V takovém případě pak věřitel po tomto dědici může požadovat úhradu dluhů pouze do výše ceny dědictví, které získal. Odmítnout dědictví lze jen jako celek.