Vzniká mapa putujícího prachu
Vědci z Česka a Polska začnou spolupracovat na novém projektu, který ukáže, jak země znečišťují ovzduší
PRAHA Hromadná doprava v polských městech byla v uplynulém týdnu zdarma. Důvodem je smog, který zemi dusí a ovlivňuje i znečištění vzduchu v Moravskoslezském kraji. V opatřeních, jež by pomohla ke zlepšení, Polsko za Českem stále zaostává. Podle odborníků o dva až tři roky.
To, jak na sebe oba státy navzájem působí, by měl zmapovat nový projekt. „Měla by se díky němu rozšířit spolupráce mezi českými a polskými institucemi. S polskými kolegy z Institutu meteorologie a vodního hospodářství budeme měřit kvalitu ovzduší v pohraničí. Výsledkem by měl být vektor čili šipka, která bude každý den ukazovat aktuální koncentraci prachu z Česka do Polska a naopak,“přiblížil LN vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu z Vysoké školy báňské Petr Jančík.
Na české straně hranice chtějí vědci měřit na věži bývalého dolu František v Horní Suché ve výšce 80 metrů. Poláci budou mít svoji stanici v Ratiboři. Měření znečištění by mělo trvat celý rok. „Měli bychom tedy postihnout všechny čtyři sezony. Budeme také analyzovat vzorky z filtrů a vyhodnocovat, z jakých zdrojů znečištění je a jaké látky se tam vyskytují,“dodává Jančík.
Předběžně schválený projekt by měl být financován z operačního programu česko-polské přeshraniční spolupráce.
Stejnou cestou jako Krakov
Polské zdroje, tedy průmysl a lokální topeniště, se podle ministerstva životního prostředí podílejí na znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji až z více než 50 procent. „Je nicméně důležité upozornit, že se jedná o relativní poměr. I když jsou například horské oblasti v Moravskoslezském kraji polskými zdroji ovlivněny významně, neznamená to ještě, že je zde imisní limit pro suspendované částice (malé částice prachu v ovzduší – pozn. red.) překročen. A naopak skutečnost, že ve větších městech je vliv Polska relativně nízký, je pouze důsledkem toho, že se zde nacházejí vlastní lokálně významné zdroje znečišťování,“vysvětluje mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Kdo má vliv na znečištění ovzduší v česko-polském příhraničí, zkoumali vědci například v roce 2013 v rámci projektu Air Silesia. Výzkum trval tři roky.
„Dělali jsme odhady, která strana jak působí, a vyšlo, že v průměrných ročních koncentracích částic pm je to na hranicích přibližně padesát na padesát. Směrem do Polska český vliv slábne a naopak. Často se argumentuje, že větry vanou převážně z Česka do Polska, to je pravda. Většinou ale když takto vane vítr, koncentrace jsou nižší. Při opačných větrech bývají situace, kdy jsou špatné či zhoršené podmínky a koncentrace jsou o hodně vyšší. Je to spojený problém, který se musí řešit na obou stranách hranice,“míní Libor Černikovský z Českého hydrometeorologického ústavu, který se na projektu podílel.
Jenže právě Polsko je podle Jančíka z báňské univerzity s opatřeními proti znečištění oproti Česku pozadu. Obě země si nicméně aktivně vyměňují zkušenosti. „Polsko se například na základě naší vzájemné spolupráce inspirovalo českým zákonem o ochraně ovzduší. Aktuálně v Polsku tento zákon novelizují a zavádí omezení pro lokální topeniště. Návrh zakazuje provozování nejhorších emisních tříd kotlů v domácnostech. Připravují také stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných lokálními topeništi,“říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Hlavním zdrojem znečištění z polské strany jsou právě lokální topeniště. U nás má na smog vliv především průmyslová výroba. „Bylo by dobré, kdyby se v rybnické aglomeraci podařilo udělat totéž co v Krakově, kde žije zhruba milion lidí. Tam zakázali topit pevnými palivy, což se zdá být vůbec nejlepší cesta. Kdyby se to samé podařilo i v Rybniku, který má více než 100 tisíc obyvatel, bylo by to pro nás velmi zajímavé,“míní Jančík.
Peníze hlavně pro Ostravu
Naopak u nás by podle něj pomohlo, kdyby investice na úpravy lokálních topenišť šly nejdříve tam, kde je ovzduší nejvíce znečištěné. S tím ostatně počítá i minister- stvo životního prostředí. „Chceme zvýhodnit Moravskoslezský kraj v rámci další vlny kotlíkových dotací. Teď vyjednáváme podmínky druhé výzvy dotací s Evropskou komisí, další tři miliardy korun chceme uvolnit spolu s novou výzvou pro kraje do konce března,“slibuje Brabec.