Podpis pod prezidentskou petici už jen s občankou
PRAHA Minulá přímá volba prezidenta v něčem připomínala zombie horor. Některé kandidátské petice totiž nesly podpisy lidí, kteří v té době byli už dávno prokazatelně mrtví. Nešlo ale o jediné nesrovnalosti. Na arších se objevilo velké množství podezřele stejných podpisů nebo zfalšovaných signatur. Ústavní soud proto po skončení voleb rozhodl, že do příště má být sběr autogramů lépe jištěný.
Rok před dalšími volbami hlavy státu učinili poslanci důležitý krok, aby soudcům vyhověli. Schválili novelu, která podporovatelům nezávislých kandidátů na Hrad přikazuje vedle svého podpisu připojit i číslo občanského průkazu či cestovního pasu. Aby se uchazeč mohl přihlásit do voleb, bude i nadále potřebovat 50 tisíc takovýchto sympatizantů.
Konec dohadů o pravosti
Ve hře byla i varianta s mnohem nižším počtem požadovaných podpisů, které by musely být úředně ověřené například na Czech POINT. Zákonodárci ale v průběhu přípravy změny zákona tuhle variantu odmítli. Podle jejich mínění by celý proces neúměrně ztížila a složitým postupem lidi odradila.
Nová pravidla ještě musí projít Senátem. Neočekává se ale, že by horní komora parlamentu měla s legislativní úpravou zásadní problém, kvůli kterému by ji vrátila k opětovnému hlasování ve sněmovně. S blížící se volbou prezi- denta navíc zákonodárce začíná tlačit čas.
Pokud novela začne platit, měla by zabránit sporům o platnost podpisů na peticích, které provázely minulé klání, jehož vítězem se stal Miloš Zeman. Ministerstvo vnitra bylo tehdy kvůli neplatným podpisům nuceno vyřadit některé kandidáty z boje o Hrad.
Sběr podpisů má být o něco složitější. Bitvu o Hrad ale zpřehlední. Zpřísnění kontroly nad peticemi požaduje od minulých voleb Ústavní soud.
Neplatné podpisy u Zemana
Novela má vyhovět požadavku Ústavního soudu, který doporučil minimalizovat riziko falšování podpisů na petici a zároveň upravit ověřování jejich pravosti
O největší počet hlasů tehdy přišel Tomio Okamura. Ze skoro 62 tisíc podpisů mu jich po ověření vnitrem zbylo jen necelých 36 tisíc. Šance na usednutí v prezidentském křesle unikla rovněž dnešnímu šéfovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhému. Ministerstvo původně vyřadilo i Janu Bobošíkovou. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ji však do soutěže vrátilo.
Vyřazení neplatných podpisů potkalo i další kandidáty. O hlasy přišel jak expremiér úřednické vlády Jan Fischer, tak pozdější vítěz Miloš Zeman. Oběma politikům to ale tolik nevadilo, neboť jejich týmy „sběračů“dokázaly ulovit přes 100 tisíc petentů.