Balkán: uprchlíci nepřežili silný mráz
Kameramanka dostala podmínku
BĚLEHRAD/ATÉNY/PRAHA Už více než sedmdesát úmrtí si napříč Evropou vyžádaly silné mrazy, které udeřily v uplynulých dnech. Situace je přitom zvlášť vážná v Řecku, Srbsku nebo Bulharsku, kde bez přístřeší zůstávají tisíce běženců.
Po uzavření takzvané západobalkánské trasy loni v březnu dál do západní Evropy pokračovat nemohou. Většinou jde o Afghánce nebo Pákistánce, jejichž žádosti o azyl četné země rovnou zamítají s poukazem na jejich národnost. Mnozí ale stále doufají, že hranici jednou překročí – ať už legálně, nebo za hranou zákona.
Kapacity v táborech nestačí
Další se vrátit nemůžou, nemají peníze. Buď všechny vynaložili na cestu do Evropy, anebo po dlouhých měsících strávených marným čekáním na přechod hranic na Západ přišli o veškeré – zpravidla i tak velmi skromné – úspory. Zůstávají proto odkázáni na pomoc úřadů a dobrovolníků či nevládních organizací.
Kapacity v oficiálních uprchlických táborech napříč Balkánem přitom zdaleka nestačí pro všechny. Jenom v Řecku zůstává po loňském dominovém uzavření balkánských hranic přes 60 tisíc lidí, množství z nich na ostrovech v Egejskémmoři. Na tamní končiny neobvyklé mrazy a sníh tam na řadě míst zastihly běžence ve stanech a provizorních přístřešcích. Řecké námořnictvo kvůli tomu už vyslalo na ostrov Lesbos loď, která pojme na 500 z nich.
Podobně se potýká s mimořádně mrazivým počasím přes 7500 uprchlíků rovněž v Srbsku. Kapacity v oficiálních, vládou zřízených zařízeních v zemi ale činí jen 6000 lůžek a jen asi polovina z nich je přizpůsobená pobytu také v zimních podmínkách.
Více než půl druhého tisíce běženců tak přespává, kde se dá – v opuštěných domech a rozpadajících se továrnách. V srbské metropoli Bělehradě přitom v uplynulých dnech klesly teploty až k minus 20 stupňům. Množství uprchlíků tak bojuje s nachlazením, chřipkou a někteří i se zápalem plic, popisují dobrovolníci z Červeného kříže. Někteří z běženců však i navzdory jejich apelům nechtějí rozpadlé haly v okolí hlav- ní vlakové a autobusové stanice v srbské metropoli opustit.
„Čekají na pašeráky a až jim přes Western Union přijdou pení-
Maďarskou kameramanku, jež podle záběrů na videu předloni na srbsko-maďarské hranici kopala do běženců a byla viněna i z toho, že podrazila nohy uprchlíkovi s dítětem, soud v Szegedu potrestal za výtržnost podmíněným tříletým vězením. Prokurátor i obhájce se proti verdiktu chtějí odvolat.
Petra Lászlóová, která kvůli svému činu přišla o práci, se za útoky proti běžencům omluvila, i když se opakovaně snažila hájit.
Incident se odehrál v září 2015. Lászlóová tehdy působila v ultrapravicově orientované televizní stanici N1TV, blízké krajně nacionalistické straně Jobbik. čtk, zah
ze,“vysvětluje motivaci některých Ivan Miškovič ze srbského Komisariátu pro uprchlíky s odkazem na jednoduchý způsob zasílá- ní peněz po celém světě bez použití bankovních účtů.
Podobně neustávají snahy o přechod hranice i v sousedním Bulharsku. Náročná cesta tam ale vmrazivém počasí měla pro několik běženců tragické následky. V pohoří Strandža nedaleko hranice s Tureckem byla ve sněhu nalezena těla nejméně dvou Iráčanů a ženy ze Somálska, kteří umrzli.
Prokuratura v západomaďarském městě Mosonmagyaróvár tento týden obvinila devět lidí, včetně jednoho Slováka coby údajného lídra gangu, z pašování nejméně 90 běženců do západní Evropy.
Maďarská vláda také tento týden oznámila, že hodlá zavést automatickou detenci pro všechny žadatele o azyl v zemi, a to až do vyřízení jejich žádosti. Zdůvodnila to zvýšenou hrozbou terorismu. Detenci však evropské právo umožňuje jen ve výjimečných případech. Loni tak uspěl ve Štrasburku se žalobou proti Budapešti íránský gay, který usiloval o právní ochranu, a místo toho skončil na dva měsíce v detenci.
Nejen střední Evropu, ale i její jihovýchod sevřely v uplynulých dnech mimořádně tuhé mrazy. Místy nejsilnější za celé dekády. Nejvíc jsou ohroženi lidé bez domova, mezi nimi i desetitisíce uprchlíků, kteří uvázli na Balkáně.