Obamův plod: Donald Trump
Nastupující prezident USA sice kritizuje globální elity, ale jeho prezidentství nezodpovědnou populistickou rebelií nebude
te-li, schizofrenie) ve vnímání jeho samotného a jeho politiky – je sice oblíbený a Američané ho mají rádi, ale jeho politiku nikoli. Popularita amerických prezidentů na konci druhého volebního období většinou klesá pod 50 procent – před Obamou tuto 50procentní popularitu překonal na konci 80. let Ronald Reagan.
Obama je populární u 55 procent Američanů jako osoba, ale 70 procent je nespokojených se současnou situací. A jen 39 procent souhlasí s jeho nejdůležitějším domácím politickým „úspěchem“– reformou zdravotnictví Obamacare, oficiálně Affordable Care Act (ACA).
Obama uspěl v letech 2008 a 2012, když se volby týkaly jeho samého, pokud se týkaly jeho politiky, „obamismu“, a na kandidátce nebyl, demokraté prohráli – v roce 2010 ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů, v roce 2014 i v Senátu a ve volbách 2016 obě komory i prezidenta. Obama je sympaťák a jako osoba populární, jeho politika, zahraniční i domácí, však byla neúspěšná. V tomto smyslu George W. Bush „zplodil“Obamu (kata- strofa v Iráku) a ten zase Trumpa (slabá zahraniční politika a neúspěšná domácí).
Clintonová a Afroameričané
Čtvrtým důvodem je kandidátka demokratů Hillary Rodham Clintonová a její neautentičnost, umělost a škrobenost. V kam- pani nepůsobila jako lidská bytost, ale android či robot. Nikdo ji neměl rád, ani nevyvolávala nadšení jako v minulosti Franklin D. Roosevelt, John F. Kennedy, Ronald Reagan či Barack Obama – i její stoupenci ji považovali za menší zlo. Jejich vztah k ní nebyl z lásky, ale rozumu.
Trump byl možná lidský až příliš. Dlouho jsem nechápal, proč voliče neodrazuje jeho vulgarita a buranství, až zhruba týden před volbami jsem zjistil, že jsou pro ně projevem Trumpovy lidskosti a autenticity. Říká, co si myslí, je jiný než ostatní demokratičtí i republikánští politici, kteří pronášejí jen fráze prověřené průzkumy veřejného mínění, které jim připravili jejich analytici a poradci. V roce 2016 byla vulgarita a autenticita Trumpovou výhodou, zejména když jeho protikandidátkou byl naprogramovaný robot bez empatie.
Pátým důvodem byla mnohem nižší účast černošských voličů (Afroameričanů) než v letech 2008 a 2012, kdy kandidoval Obama. Ti tvoří nejloajálnější voličskou skupinou Demokratické strany a v uplynulých 50 letech hlasovali pro demokraty v poměru zhruba 90 ku 10, jejich volební účast však bývala podprůměrná. Při Obamově kandidatuře ale nadprůměrná a volili ho v poměru 93 ku 6.
Clintonové se je nepodařilo zmobilizovat stejně jako Obamovi – jejich volební účast byla nižší a volilo ji „jen“88 procent z nich (Trumpa osm procent). Nižší volební účast černošské komunity soustředěné ve velkýchměstech, jako je Filadelfie, Detroit, Milwaukee či Cleveland, způsobila, že v tradičně demokratických státech Pensylvánie, Michigan, Wisconsin a Ohio v roce 2016 zvítězil Donald Trump, a tím i v prezidentských volbách.
Rozdělení voličů
V uplynulých desetiletích v amerických prezidentských volbách většina mužů volila republikána, většina žen demokrata, většina bělochů republikána, většina nebělochů demokrata, většina obyvatel velkých měst demokrata, většina obyvatel venkova a malých měst republikána, většina ženatých/vdaných republikána, většina svobodných demokrata, většina věřících republikána, většina nevěřících demokrata.
V roce 2016 to bylo stejné, ale před volbami byly podstatné otázky: jak zareagují na Trumpa ženy, především bílé, kvůli jeho vulgaritě a sexismu? Podpoří z ženské solidarity Clintonovou? Kolik procent republikánů se voleb nezúčastní, čímž nepodpoří Trumpa, neboť není typickým republikánem? Je možné, že na protest proti Trumpovi mnozí z nich jednorázově podpoří demokratku?
Hillary Clintonovou volilo 88 procent demokratů, Donalda Trumpa 89 procent republikánů. Tradiční voliči tedy zůstali loajální vůči svým stranám a žádná významná ztráta republikánských voličů se nekonala. Nezávislí voliči se rozdělili mezi Trumpa a Clintonovou v poměru 46 ku 42 procentům.
Z voličské skupiny – 18 procent ze všech voličů – s tvrdě negativním názorem na Trumpa i Clintonovou (být americkým občanem, patřil bych mezi ně), jež oba považovala za nevhodné na post prezidenta, 49 procent volilo Trumpa a jen 29 procent Clintonovou. Kdyby se rozdělili 50 na 50, Clintonová by vyhrála. (Vítězství Trumpa nad Clintonovou bylo o 0,7 v Pensylvánii a veWisconsinu a jen o 0,3 procentního bodu v Michiganu, kdyby tedy v těchto státech získala o procentní bod více hlasů, stala by se prezidentkou.) Více voličů nesnášejících Trumpa i Clintonovou se rozhodlo pro Trumpa, protože chtěli změnu.
Jednotlivé skupiny
Pokud jde o pohlaví, 41 procent mužů volilo Clintonovou, 53 procent Trumpa, 54 procent žen pak Clintonovou a 42 procent Trumpa. Ale velké překvapení – 43 procent bílých žen volilo Clintonovou a 53 procent Trumpa. Bílé ženy tudíž svou bílou „sestru“nepodržely. Pokud jde o rasu/barvu pleti, 37 procent bělochů hlasovalo pro Clintonovou, 58 procent pro Trumpa; 88 procent černochů pro Clintonovou, osm procent pro Trumpa; 65 procent Hispánců (Latinoameričanů) pro Clintonovou, 29 procent pro Trumpa a totožně Američané asijského původu.
Mnozí se domnívali, že Trump získá rekordní procento bělošských voličů, ale toto očekávání se nepotvrdilo – obdržel 58 procent jejich hlasů, zatímco prezidentský kandidát Mitt Romney v roce 2012 59 procent. Romney se nestal prezidentem a Trump ano, protože, jak už bylo řečeno, při vyšší volební účasti černochů získal Obama 93 procent jejich hlasů, zatímco při nižší volební účasti Clintonová jen 88 procent. Navíc Romney získal jen 27 procent hlasů Hispánců, zatímco Trump „až“29 procent.
Vulgarita a buranství byly pro Trumpovy voliče projevem jeho lidskosti a autenticity. Říká, co si myslí, je jiný než ostatní demokratičtí i republikánští politici, kteří pronášejí jen fráze.