Chvála pokorného detailisty
Jaroslav Fragner: od avantgardních vizí k nadčasovým rekonstrukcím památek
karpatské Rusi – byla v polovině dvacátých let skvělou ukázkou konstruktivistické architektury. Železobetonová skeletová konstrukce, ploché střechy, pásová okna ve výklopných ocelových rámech a řada „nautických“prvků – to byly atributy avantgardní tvorby.
Také v následujícím období takzvaného bílého funkcionalismu vytvořil Fragner několik stěžejních děl. K monumentům moderní evropské architektury patří jeho elektrárna ESSO v Kolíně nad Labem, jejíž progresívní prvky (ocelová nýtovaná konstrukce turbínové haly nebo tehdy nejvyšší tovární komín v Evropě), zachytili na svých snímcích špičkoví fotografové té doby – kupříkladu Eugen Wiškovský nebo Jaromír Funke. Pro elektrárnu navrhl Fragner také několik měníren (ty jsou dnes bohužel zničeny přestavbami), pro ředitele ing. Budila pak rezidenční kolínskou vilu i působivý letní domek v Kostelci nad Černými lesy.
Dalším moderním průmyslovým objektem byla továrna na léčiva v Dolních Měcholupech. Skvělou dynamickou stavbou je i kolínská prodejna firmy Tatra. Moderní rodinný dům pak vznikl na Barrandově, kde měl Fragner původně pro podnikatele Václava Havla navrhnout celou sérii staveb podél Barrandovské ulice. Na několika víkendových domcích v rekreačním satelitu Nespeky si zase mohl vyzkoušet různé stylové variace od funkcionalismu až po romantičtější formy, typické pro architekturu pozdních třicátých let.
Fragner zde těžil i ze své cesty do USA, kde byl zaujat tvorbou Franka Lloyda Wrighta, jak je patrné na Orlického vile, ale i na dnes už zbořené administrativě přístavu v Praze-Libni či poslední etapě kolínské elektrárny, kde se vždy objevuje typický wrightovský motiv sloupků ve tvaru písmene V, které podpírají korunní římsu.
Významnou realizací v centru Prahy se stal palác Merkur se známou kavárnou Vltava v Revoluční ulici. Tato výrazná budova s kamenným pláštěm a dokonalými detaily reprezentuje Fragnerův přechod k modernímu klasicismu (ostudné je, že dosud nefiguruje na seznamu památek). Drobnou, ale velmi kultivovanou prací je i úprava parteru domu v Terronské ulici 62. Řada dalších projektů z této doby zůstala bohužel jen na papíře.
Letošní leden je bohatý na významná výročí. Kromě hojně připomínané Charty 77 uplynulo na jeho začátku také padesát let od úmrtí významného českého architekta, urbanisty, autora rekonstrukcí památek a pedagoga Jaroslava Fragnera (25. prosince 1898 – 3. ledna 1967). Jeho tvorba skvěle reflektuje vývoj na české architektonické scéně meziválečného i poválečného období.