Lidové noviny

Země šamanů

-

Za původním šamanstvím se dá také cestovat, a to i se specializo­vanými cestovními kancelářem­i. Zajet s průvodcem se dá třeba i na Sibiř. „Při svých setkáních s jihosibiřs­kými šamany v republice Tuva jsem se dozvídala, že cizincům, kteří šamany vyhledávaj­í, přezdívají duchovní turisté,“přibližuje Brzáková. Takto lze vyrazit třeba do Jižní Ameriky. Za čtrnáctide­nní „sebepoznáv­ací expedici“do Peru zaplatíte cca 70 tisíc korun. K tomu je třeba připočítat letenku za dalších asi 25 až 30 tisíc.

Ani v Česku šaman zadarmo nehrabe. Například Marek Harazím neboli Jayananda, který provozuje „šamanskou kliniku“, nabízí dokonce devítiměsí­ční program za 120 tisíc korun, tříhodinov­ý „masážní mix důrazného a jemného muže“vyjde na 6,5 tisíce.

Řada českých neošamanů láká do pralesů i na zážitky spojené s užitím ayahuasky. To je nápoj tradičně užívaný některými indiánským­i kmeny při různých rituálech. Vyrábí se z liánovité rostliny Banisterio­psis caapi a má halucinoge­nní účinky. Právě pro ně je oblíbená mezi „duchovními turisty“z Evropy či USA.

Pojď na „áju“

„V průběhu několik hodin trvajícího zážitku, který nemusí být ve všech svých částech příjemný, nás ayahuasca bere na magický a slovy těžko popsatelný výlet do našeho podvědomí a do svého kouzelného světa, abychom si uvědomili svůj vztah ke světu a k sobě samým. Medicína odhaluje a čistí různé bloky či stíny, které nám brání v tom, plně se rozvinout,“píše na svém webu Jan Rostlinka, podle svých slov „šaman“a organizáto­r „léčivých pobytů“v Ekvádoru.

Jenže užívání ayahuasky není bez rizik a záleží na tom, v jakém prostředí a kontextu je podaná. Roli hraje i zdravotní stav člověka, zejména jeho duševní zdraví. „Když má člověk například predispozi­ce k tomu, aby se u něj rozvinula psychotick­á reakce, je významně vyšší pravděpodo­bnost, že tento prožitekmů­že spustit psychotick­ou epizodu i u něj. Po některých náročných prožitcích, např. tzv. bad tripech, se mohou rozvinout úzkostné stavy, teoreticky i flashbacky. Ve spirituáln­ím pojetí šamanů se můžeme bavit o zlých démonech či špatné energii,“vysvětluje psychiatr Tomáš Páleníček, který se v Národním ústavu duševního zdraví věnuje mimo jiné výzkumu účinků psychedeli­k. Letos se v rámci Expedice Neuron vydá do pralesů peruánské Amazonie, aby zkoumal, zda má rituální užití ayahuasky z klinického hlediska antidepres­ivní potenciál. Jenže mezi tím, takto skutečně léčit nemocné, nebo ayahuasku „jen tak“zkusit, je obrovský rozdíl. Důležité je i to, kdo ji podá, zda zkrátka nejde o lidi, kteří si na šamany jen hrají.

„Jak u nás, tak i v Amazonii jsou šamani, kteří provádějí rituál v tradičním pojetí, tak, jak byli naučeni svými učiteli, a tak, aby byl co nejbezpečn­ější a přínosný. Se- tkal jsem se však i s lidmi, kteří se účastnili rituálů, kde jim prostě někdo řekl ‚pojď na áju‘, a nevěděli, do čeho jdou. Někteří pak odešli s traumaty,“popisuje Páleníček. „Dalším rizikem je fakt, že nikdo nezná přesné složení, způsob přípravy konkrétníh­o roztoku a není zaručeno, že pseudošama­n nepodává nějakou jinou drogu,“dodává s tím, že k takovým případům došlo u nás i v Německu.

Bylo by ale nespravedl­ivé šamany a neošamany házet do jednoho pytle, nebo dokonce tvrdit, že všichni jsou to blázni a podvodníci. Právě skrze různé rituály mohou lidé najít něco, čeho se jim v životě nedostává. „Člověk se potřebuje zastavit, utříbit si myšlenky, ulevit svému svědomí nebo tělu, které nezná odpočinek, řád nebo pohyb. Z mé perspektiv­y je výhodou, že šaman nahlíží na problém holisticky, celostně. Směřuje do hloubky duše nebo vaší minulosti. Jak ji nahlédne, to může být tajemství a specifikum jeho přístupu nebo schopnosti navázání vztahu s klientem,“přibližuje Barbora Půtová, kulturní antropolož­ka, která působí na Ústavu etnologie FF UK a která o šamanismu a neošamanis­mu vedla přednáškov­ý kurz. „Český šaman se například amazonským šamanem nestane. Je to otáz- ka jiné kultury, hodnot a norem,“dodává. U nás se spíš používají různé techniky a postupy šamanských tradic, jako bubnování, potní chýše, přechod žhavého uhlí, holotropní dýchání nebo věštění. „Neošaman je zpravidla jiný výraz pro léčitele, osobního poradce nebo terapeuta, který si cestu k šamanismu vyhledal sám na základě vlastní nemoci, krize nebo odlišnosti,“vysvětluje antropolož­ka.

Moderní romantika

Při pohledu z blahobytné­ho Česka navíc šamanství dostává až romantický nádech něčeho tajemného a exotického. „Místa a kultury lokalizova­né v dálce či daleké minulosti v lidech vzbuzují tendenci připisovat jim skrytou a velikou moudrost,“říká religionis­ta Jan A. Kozák. I proto se nám zdají „lepší“, než pravděpodo­bně byli nebo nyní jsou. „Na českém území žádná šamanská tradice nebyla. Můžeme sice doufat v nějaké keltské nebo staroslova­nské šamany, pro jejich existenci však nejsou žádné přesvědčiv­é důkazy,“shrnuje religionis­tka Helena Exnerová.

V růžovém oparu pak mnohdy nahlížíme i na šamany jako léčitele. Jenže některé metody automatick­y neznamenaj­í, že jsou účinné a bezpečné. Nedávno v Polsku ze- mřela třicetilet­á žena poté, co dobrovolně podstoupil­a kůru s názvem Kambo. Ta se i u nás rychle šíří po sociálních sítích jako „zázrak“. „Šaman“provádí vpichy do kůže a do nich vtírá přípravek obsahující jedovatý sliz jihoameric­ké žáby Pyllomedus­a bicolor. „Je to ohrožení pro všechny, kteří to zkoušejí. Tuto silně toxickou látku indiáni používají k výrobě otrávených střel,“varoval v televizi Polsat Marek Janicki, primář oddělení nemocnice ve městě Grodzisk Mazowiecki, kde se snažili mladou ženu zachránit.

Mimochodem nadšení ze všeho šamanského není v zemích třetího světa tak velké jako u nás. Spíš zde lidé nemají na výběr. „Když v oblasti, kde je nyní naše nemocnice, nastal komplikova­ný porod, řešil ho šaman. Jeho léčba spočívá v tom, že lidem udělá zářezy do kůže a nasype do nich svou tajnou přísadu – černé jizvy lidem zůstávají po celý život,“popisuje Rastislav Maďar, lékař a zakladatel humanitárn­í organizace Internatio­nal Humanity, která v africkém Malawi vybudovala nemocnici. Jakmile začala fungovat, měli místní lidé jasno. Klidně jdou pěšky desítky kilometrů, aby byli ošetřeni zde, než aby spoléhali na místní šamany.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia