Další prosluněná slovenská sezona
To ovšem neznamená, že by hudebně odrážela jen menšinové žánry. Důkazem toho jsou i poslední loňské tituly, které se slovu „pop“ani v nejmenším nevyhýbají.
Vydavatelství, za nímž už šestnáct let stojí především Jana Lokšenincová, známá coby zpěvačka a baskytaristka tria Longital spíše pod nickem Šina, dokazuje, že uspět s podobnou aktivitou lze i na výrazně menším trhu, než je ten český. Pozoruhodné je to i v konfrontaci s faktem, že v uply- nulém roce nevydala žádné nové album Jana Kirschner, nejúspěšnější interpretka vydavatelství: počty jejích prodaných desek se vyrovnají české popové špičce.
Sofistikovaný pop
Kromě dnes již kapelou obklopené písničkářky Katarzie, jejíž podzimní vynikající druhé album Agnostika se objevilo i v mnohých českých reflexích roku 2016, sbírá jedno superlativní hodnocení za druhým i krátce před koncem roku vypuštěný třetí titul formace Billy Barman, nazvaný Dýchajúce obrazy. Kapela patří na Slovensku k nejpopulárnějším už od doby, kdy po svém debutu získala cenu Radio_Head Awards. Zatímco dříve umně spojovala svižné rytmy a kytary s popovými melodiemi, na své zatím poslední desce se výrazně posunula směrem k elektronické scéně. V duchu názvu se nebojí abstrakce, ale zároveň je plná osobních textů a prožitých příběhů. Díky melancholii tak skladby občas dostávají až zadumaně šansonový charakter, který se nepere s tepajícími beaty a nenarušuje ho svým hostováním ani raper Vec. Jen těžko si představit lepší náplň slovního spojení „moderní, sofistikovaný pop“, aniž by z nahrávky byť jen nepatrně vyčuhoval kalkul a povrchnost. Pustvopol. očistně i jemně, aniž by se vzdávaly hravosti v přístupu k použitým zvukům. Jde o skromnou, nenápadnou a neambiciózně znějící nahrávku, ale kdo se tím nenechá zmást a lehce zastřeným projevem charakteristickou Barboru Bloom nespustí z dohledu, určitě ještě bude překvapen.
S trochou nadsázky lze říci, že v soupiskách toho nejlepšího, co bylo v roce 2016 na Slovensku vydané, lze vedle titulů Slnko Records najít už jen Richarda Müllera a jeho podařené ohlédnutí 55, vydatnou porci hip hopu, z níž ční Vec s EP Domáce potreby či Offline skupiny Moja reč, a pak už jen několik mimo mainstream se nacházejících alb, jako je po dlouhých letech vydaná novinka legendární kapely Ospalý pohyb, případně Ornamental or Mental i v zahraničí stále úspěšnějších The Ills. Pro konstatování, že značka se střapatým sluníčkem v logu si i tentokrát udržela svou vysoko nastavenou laťku, je to asi výmluvné dostatečně.
Podobně jako u nás se i na Slovensku s počátkem roku objevují různá shrnutí uplynulého roku. Málokde nedominují tituly malé značky Slnko Records, u níž přívlastek „nezávislá“stále ještě není jen vyprázdněnou reklamní nálepkou.