Kritika ČNB není zcela férová

národní banka (ČNB) zřejmě letos opustí svůj kurzový závazek. V posledních týdnech je však ČNB v tisku kritizována za to, že zbytečně slíbila dodržovat jej do 1. dubna, a že se tudíž stala příliš transparentní a bezbrannou.

Prý tím povzbudila spekulanty, kteří nakupují desítky miliard korun týdně. České devizové rezervy se proto někdy zvyšují omiliardu eur denně.

Je to nebezpečné? A co se stane po opuštění kurzového závazku?

Autor je předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost dardních operací, jako jsou masivní intervence proti koruně.

Ukončení závazku

Zlobit se či kritizovat bankovní radu za tento vstřícný krok vůči všem, kterých se pohyb koruny dotkne, je neférový. Ano, bankovní rada spadla do pasti vlastní transparentnosti, ale ne vlivem bezbřehé sebedůvěry ve své prognostické schopnosti, ale ve snaze předejít neočekávanému šoku, který by náhlý konec kurzového závazku mohl způsobit.

Teoretici v této souvislosti hovoří o problému takzvané časové nekonzistence. V případě ČNB to znamená, že čím blíže bude konec závazku, tím zřejmější bude jeho konec a intenzivnější spekulace na jeho ukončení. Navzdory tomu, až bankovní rada ČNB odpíská konec závazku, pak to do jisté míry překvapí i její členy, protože jeden hlas může v případě nerozhodného výsledku tři ku třem náhle změnit váhu sil.

Navíc, kdo čekal, že se například inflace v Německu přiblíží ke konci roku dvěma procentům, že v amerických volbách zvítězí Donald Trump, že cena ropy se navzdory laxnímu přístupu zemí vyvážejících ropu udrží nad hranicí 50 dolarů za barel či že restaurace v Česku využijí příležitosti a zvednou ještě před koncem roku ceny?

Jak bude vypadat konec kurzového závazku? Sice žádný Armageddon, ale silné vlnobití ano. Konec kurzového závazku bude pravděpodobně doprovázet značná volatilita (na poměry jinak velmi stabilní) koruny a výnosů státních dluhopisů. Investoři, kteří nakoupili koruny ve víře v jejich zhodnocení, budou své pozice uzavírat (prodávat koruny a české státní dluhopisy, do kterých nakoupené koruny investovali); naopak vývozci, kteří se nezajistili, mohou v obavě před prudkým posílením kupovat korunu.

Komentátor Lidových novin Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Rozkolísaná koruna

Poměr mezi okamžitou nabídkou a poptávkou po koruně určí směr jejího vývoje. Nelze proto vyloučit, že bude několik dní velmi rozkolísaná, než se trh „usadí“. Devizový trh může být dokonce nějakou dobu paralyzován, pokud bude na devizovém trhu chybět protistrana.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok však zdůraznil, že ČNB nebude bránit krátkodobým výkyvům kurzu koruny v řádu procent, ale výraznějším ano. Jinými slovy říká, že nebude usnadňovat práci spekulantům, kteří se musejí připravit na riziko, že vývoj koruny může jít krátkodobě i proti nim.

ČNB však bude ukončovat závazek v době, kdy se ekonomice bude dařit a inflace bude vyšší než v eurozóně, což je dostatečný důvod, proč po ukončení závazku očekávat návrat pozvolného posilování koruny v rozsahu dvě až čtyři procenta. ČNB ve své listopadové inflační zprávě implicitně počítá s posílením kurzu koruny v listopadu 2017 až k 25,80 za euro, náš odhad na konec roku je 25,90 koruny. Čím zřetelněji poroste v Česku inflace, tím tolerantnější bude ČNB k posilování české koruny. hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Tomáš Ježek: ČNB se nikdy neměla k ničemu zavazovat

národní banka (ČNB) se k žádnému kurzu neměla nikdy zavazovat. Kurz měny je přece cena, která má být výlučně výsledkem poptávky a nabídky. český ekonom

Debata je redakčně upravena. Do debaty také přispěli: Lubor Lacina, Michal Brožka, Pavel Kohout, Jan Bureš a Petr Zahradník. Celé texty najdete na www.lidovky.cz