Švagr bagr

a růžolící redaktorky se ptají svých růžolících současníků, zdali by Chartu podepsali, kdyby žili v roce 1977, a jak se zdá, podpisů by byl celý tlustospis. Taky běží v televizi reminiscenční seriál, fantasy – detektivka Svět pod hlavou. Viděl jsem dva díly a líbily se mi nejen proto, že v nich hraje moje žena. Ale zároveň se mi v mysli ostře znovu vynořila otázka, jak to těm mladým vysvětlit, proč byl ten minulý režim tak špatný.

On ten chudák růžolící věří a spíš nevěří (kdo by dnes něčemu věřil), že na každém druhém rohu byla mučírna a na každém druhém kopci koncentrák. No, ony ty mučírny byly a koncentráky taky. Věšelo se, pak už v uvozovkách jen zavíralo, vždyť i Václav Havel si šel pro jmenování prezidentem chvilku potom, co ho propustili z basy. Tohle všechno se dnešní-

Putna

Středa Baldýnský mu mladému člověku snadno vysvětlí. Hůř se ale vysvětlí, čím režim tížil i ty, kteří nebyli v base a nebyli disidenty a žili svoje lidské osudy, den po dni, rok po roce. A tížil je, jinak by nevyrukovali do ulic hned potom, kdy dal Kreml najevo, že není ochoten vraždit neposlušné.

Tehdejší svět byl krutější než všechny jeho mučírny, protože doléhal na každého svou tupostí. Všechno bylo pokroucené, nenormální. Po Kájovi Saudkovi mám dva obrazy, jeden mi dal k narozeninám, ale ten, co miluju nejvíc, jsem si koupil na výstavě. Jmenuje se Švagr Bagr a kdybych měl vysvětlit, o co tenkrát šlo, ukázal bych na ten obrázek. Je šedivý, opuštěný. Bagr v mlze. Špinavý, zřejmě jenom napůl funkční. Na zádi zplihlý rudý prapor. Na kabině nápis BSP (brigáda socialistic- ké práce), splněno na 115 %. Paluba prázdná, na ní pokřivená židle. Takový byl ten režim.

Proto s takovým neklidem vnímám, jak se na nás zase valí lhaní a předstírání, jak ideologie bere vrch nad zdravým rozumem, jak je nekonformní názor značkován jako populismus, i slovo reakcionář se začalo používat, padesát let leželo ve kvelbu. Hned vedle toho obušku z mučírny, ale to možná předjímám.

Takže, slovo k později narozeným, ten režim byl krutý, ale hlavně byl blbej. Tak si dávejme na blbost pozor. Ano, bděme. ONDŘEJ NEFF Sobota Hanák