Soudci ztížili cestu k brexitu
Britské poslance čeká v příštích týdnech klíčové hlasování, kterým udělí vládě mandát pro jednání o odchodu země z Evropské unie. Ačkoli je chtěla vláda původně obejít, do hry je znovu vrátilo rozhodnutí Nejvyššího soudu.
LONDÝN/PRAHA Spuštění brexitu čili odchod Spojeného království z Evropské unie se komplikuje.
Členové britského Nejvyššího soudu včera rozhodli poměrem osmi ku třem hlasům, že vláda premiérky Theresy Mayové musí ještě před startem jednání s EU předstoupit před poslance a získat od nich formální mandát.
Mayová již dříve oznámila, že rozhovory o brexitu na základě článku 50 Lisabonské smlouvy odstartuje koncem března. Až dosud ovšem odmítala ještě předtím zapojit do celého procesu poslance, přičemž se odvolávala na výlučné právo vlády jednat o mezinárodních smlouvách.
Dalším důvodem ale byly obavy, že kabinet by musel ve sněmovně odkrýt svou vyjednávací taktiku. Poslancům měl být předložen až konečný výsledek.
Přesto ale soudci vyšli v jedné záležitosti vládě vstříc. Konstatovali totiž, že do brexitového procesu nemusí být zapojeny regionální parlamenty ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku.
Nejvyšší soud svým včerejším verdiktem potvrdil rozhodnutí nižší instance ze začátku listopadu. Již tehdy dali soudci za pravdu investiční bankéřce Gině Millerové. Ta se obrátila na soud s argumentem, že odchod z EU ovlivní životy běžných lidí natolik zásadně, že není možné obejít britský parlament.
Jak včera uvedl předseda Nejvyššího soudu David Neuberger, pouze parlamentu přísluší rozhodnout o otázkách, které zásadním způsobem ovlivní platné právo.
Ministr pro záležitosti brexitu DavidDavis včera v reakci na verdikt oznámil, že vláda „velmi záhy“předloží parlamentu návrh zákona, který udělí kabinetu mandát k jednáním s Bruselem. Dle jeho slov půjde o „přímočarý“zákon, který nebude o odchodu z EU, neboť toto rozhodnutí již bylo přijato.
Očekávaný soudní verdikt budil v Británii značnou pozornost. Přispěl k tomu i tamní bulvární tisk, který vedl v minulých týd- nech kampaň nejenom proti Millerové, ale i soudcům.
Vytýkal jim údajné znevažování většinového rozhodnutí voličů, kteří koncem června v referendu nadpoloviční většinou (52 procenty) odchod Spojeného království z EU podpořili.
1. Opozdí se kvůli soudu zahájení brexitu?
Zřejmě nikoli. Vláda včera znovu potvrdila, že na původním scénáři se nic nemění. Článek 50 Lisabonské smlouvy, kterým se zahajuje odchod z EU, hodlá aktivovat do konce března. Tím začne běžet dvouletá lhůta, během níž musí být jednání Londýna s Bruselem o budoucích vztazích ukončena.
2. Co bude nyní následovat?
Kabinet navrhne parlamentu stručný zákon, možná v rozsahu dvou vět, který jí formálně udělí mandát k rozhovorům s Evropskou unií.
Spekuluje se o tom, že by příslušný zákon mohl doputovat do parlamentu ještě tento týden a být projednáván ve zrychleném řízení tak, aby ho až do konce března stihly schválit obě komory britského parlamentu.
3. Může parlament oddálit či zvrátit brexit?
Většina členů Dolní sněmovny sice před referendem odmítala odchod z EU, ale posléze se zavázala jeho výsledek respektovat.
V opačném případě by totiž mnozí z nich riskovali, že buď nebudou nominováni před příštími volbami, jež proběhnou nejpozději v květnu 2020, nebo ve svých obvodech prohrají.
V odlišné situaci jsou členové Sněmovny lordů, kteří jsou v parlamentu doživotně.
Poslanci a lordi odmítající brexit by se mohli v příštích týdnech pokusit omezit mandát vlády a například jí uložit, aby Británie neopouštěla celní unii a tím minimalizovala možné dopady brexitu.
4. Posílí verdikt separatismus Skotů?
Skotové odchod z Evropské unie většinově odmítají a šéfka jejich regionální vlády Nicola Sturgeonová již pohrozila, že pokud by k němu došlo, vyhlásila by druhé referendum o nezávislosti.
V reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedla, že britská vláda má prý „politickou povinnost“požádat o souhlas skotský, velšský i severoirský parlament.
Premiérka Mayová již těsně po svém nástupu do úřadu loni v červenci slíbila, že skotská politická reprezentace bude do rozhovorů o brexitu zapojena.
Sturgeonová proto včera znovu potvrdila, že Skotové budou muset „vzít svou budoucnost do vlastních rukou“.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10