ČNB bude kvůli koruně tratit
Díky oslabení koruny umazala Česká národní banka ztráty z minulosti a dnes je v plusu asi 65 miliard korun. Pokud bude ale po ukončení umělého oslabování měna posilovat, dostane se ČNB do ztráty v řádu stovek miliard korun.
PRAHA Jedna z nejzásadnějších ekonomických událostí tohoto roku v Česku se blíží. Česká národní banka (ČNB) se chystá po více než třech letech ukončit umělé oslabování měny. O termínu tohoto kroku spekulují ekonomové i politici. Například včera se prezident Miloš Zeman nechal slyšet, že je plně přesvědčen, že devizové intervence budou zrušeny v polovině roku.
Jinak to vidí centrální bankéři, kteří o tomto kroku na rozdíl od prezidenta nakonec rozhodnou. „Nejpravděpodobnější termín opuštění kursového závazku je první polovina roku 2017,“uvedl před několik dny v rozhovor s LN viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Zároveň vyloučil, že ČNB přistoupí k tomuto kroku během prvního čtvrtletí. Skoro stejně se vyjadřují i další členové rady ČNB.
Banka přitom dlouhodobě čelí spekulativním tlakům na posílení měny. Například podle odhadů hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera musela ČNB jen v lednu nakoupit eura za více než 300 miliard korun.
Nákupy navyšuje své devizové rezervy. Zatímco v září roku 2013 činily 876 miliard korun, po umělém oslabení koruny nabobtnaly rezervy až na částku přesahující 2,4 bilionu korun.
Tyto „stohy“peněz v cizích měnách budou v případě budoucího posilování české měny znamenat miliardové ztráty. Každá miliarda eur v rezervách bude dělat při posílení kursu o korunu ztrátu jedné miliardy. „Každý, kdo volá, aby byla koruna silnější, tak současně naprosto nevyhnutelně volá po účetní ztrátě centrální banky. Stejné to bylo ale i v dekádě, která předcházela spuštění kursového závazku v roce 2013,“říká Hampl s tím, že nebýt tolik kritizovaného kursového závazku, tak je ČNB ve ztrátě dodnes.
S argumentací ČNB ale zdaleka ne všichni souhlasí. Záleží totiž na úhlu pohledu na nutnost délky intervencí. „Pokud ztráta vzniká v důsledku experimentu s měnou na základě slabých důvodů, pak je otázka o přístupu ,dobrého hospodáře‘ namístě,“řekla LN bývalá členka rady ČNB a dnes hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
„V souhrnu očekáváme, že letos ČNB vykáže ztrátu 35 miliard korun,“odhaduje ekonom Komerční banky Marek Dřímal s dovětkem, že v roce 2018 by mohla ztráta být asi 180 miliard korun.
V záporu nicméně ČNB nebude jen kvůli eurům, která nakoupila. Intervencemi se zněkolikanásobil i objem peněz v ekonomice. Ty ukládají u ČNB tuzemské komerční banky. Ve chvíli, kdy se začne zpřísňovat měnová politika a budou se zvyšovat úrokové sazby, zaplatí ČNB více bankám za peníze, které si u ní uložily.
Nebude to poprvé, kdy tuzemský strážce trhu skončí se záporným výsledkem. Například v roce 2012 dosahovala kumulovaná ztráta sto miliard korun. Až teprve intervence je smazaly a dnes činí jmění banky asi 65 miliard korun.
Na rozdíl například od Maďarska, kde v případě ztrátymusí chybějící kapitál sanovat stát, Česko tento problém řešit nemusí. Jen v případě kladného výsledku převádí ČNB zbytek svého zisku do státního rozpočtu, pokud tedy nehradí například ztrátu z minulých let nebo nedoplňuje různé fondy.
„Kdyby ztrátu ČNB neměla, resp. ji intervencemi nezvýšila, měla by dle současné legislativy své zisky posílat do státního rozpočtu. Intervencemi se tak doba převádění zisků do státního rozpočtu posunula o desítky let,“říká například Seidler. Naposledy do rozpočtu v ČNB přispěla v roce 1993 částkou necelých 45 milionů korun.
Záporný kapitál ČNB se nelíbí například Evropské centrální bance (ECB). Ta už několikrát v minulosti varovala, že kumulovaná ztráta a záporný kapitál jsou rizikem pro finanční nezávislost ČNB a rovněž by to mohl být problém v případě, že by se Česko rozhodlo přijmout euro.
S tím ČNB nesouhlasí. „ECB chybně vychází z toho, že záporný vlastní kapitál omezuje nezávislost centrální banky. ČNB již řadu let razí opačný názor, a to, že povinnost daňových poplatníků uhradit případnou ztrátu finanční i měnověpolitickou nezávislost centrální banky omezuje,“říká mluvčí ČNB Markéta Fišerová. Například ale Slovensko bylo do eurozóny přijato v roce 2009 i se ztrátou Národní banky Slovenska.
Na ztrátové hospodaření centrálních bank se dívá lehce kriticky i další přední tuzemský ekonom. „Centrální banky by ztráty mít neměly. Pokud by hrozily ztráty z měnové politiky, třeba díky rovnovážnému posílení kursu, měla by toto ČNB probrat se vládou a přizpůsobit tomu kapitál,“říká k tomu například bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
V září roku 2013 činily 876 miliard korun. Po umělém oslabení koruny nabobtnaly rezervy až na částku přesahující 2,4 bilionu