Na horách umí pomoci každý

Na českých horách se každý rok stanou tisíce úrazů, které mohou být poměrně banální, ale také velmi závažné. Zraní se dospělí a mnohdy i děti. Svědkem úrazu nejen na sjezdovce se může stát kdokoliv z nás, a proto je dobré vědět, jak se v takové situaci zachovat.

„Mezi nejčastější zranění patří natažené nebo přetržené vazy v kolenním kloubu, zlomeniny končetin, zranění ramene a různé pohmožděniny. Zvláště nebezpečné jsou úrazy páteře, které si mohou vyžádat trvalé následky,“popisuje Michaela Tomanová, primářka Rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí. „Totéž platí i pro úrazy hlavy, kterých v Česku každoročně přibývá. Nejhorší zranění bývají po vzájemných srážkách lyžařů.“

Příčin úrazů na horách je řada amnohdy jsou viníky sami neopatrní lyžaři. Snadno podlehnou dojmu, že právě jim se nemůže nic stát, nebo dokonce lyžují pod vlivem alkoholu či se vydávají na místa, která jsou vyloženě nebezpečná.

Přeceňování schopností

„Často se setkáváme s přeceněním schopností, dovedností i možností, a tak dojde k úrazům,“shrnuje Jiří Brožek, náčelník Horské služby ČR. V terénu návštěvníci hor podceňují počasí, náročnost trasy a naopak přeceňují své síly, a tak v lepším případě zabloudí, v tom horším skončí vyčerpaní nebo zranění.

„Na sjezdovkách je viníkem spousty úrazů malá ohleduplnost lyžařů vůči ostatním. Předjíždění, vyhýbání se, rozjíždění nebo zastavení na nepřehledném místě, to všechno jsou okamžiky, které mohou vést k problému,“dodává Brožek.

Ve statistikách horské služby jednoznačně vedou poranění kloubů a vazů. Většina z nich se stává při sjezdovém lyžování nebo snowboardingu. Na sjezdovkách se pohybuje stále více lidí, což zvyšuje riziko srážky, a současně mají lyžaři i snowboardisti lepší technické vybavení. To paradoxně nevede ke zvýšení bezpečnosti. Kvůli tomu, že se lidé na sjezdovkách pohybují rychleji, případný pád může mít závažnější důsledky.

Riziko úrazu je možné ovlivnit, a to vlastním chováním. „Zpravidla se zraní lidé, kteří dobře neod-

Základní a neodkladná resuscitace

hadnou situaci, tedy změnu počasí, povrchu terénu, vlastní síly, nebo nevěnují pozornost okolí. Bohužel se setkáváme i s lidmi, kteří byli sraženi nepozorností jiných,“konstatuje Filip Burget, traumatolog, který působí na I. chirurgické klinice hrudní, břišní a úrazové chirurgie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Velmi vážným problémem je konzumace alkoholu, které se nevyhýbají ani lyžaři či snowboar- disti. Dopřát si něco víc než ve všední dny sice patří ke dnům odpočinku, ale raději až večer při posezení s přáteli, ne během dne na sjezdovce.

„Alkohol samozřejmě negativně ovlivňuje reakce sportovců a vede k pocitu euforie, která se pak odráží ve špatném odhadu. Proto je například v některých lyžařských střediscích alkohol na sjezdovkách zakázán a při porušení zákazu je lyžař pokutován,“doplňuje lékař.

Na druhé straně je možné zvýšit bezpečnost díky používání správného vybavení. Nezbytností je používání helmy, a to bez výhrad. Chrání totiž nejen před lehkými úrazy, ale i před vážným poraněním mozku, tedy v případech, kdy jde o život nebo hrozí riziko trvalých zdravotních následků.

„Přibalte si na hory také páteřní pás, ať už jste sjezdoví lyžaři, nebo snowboardisté. Budete chráněni před zraněními páteře, vy- mknutím nebo zlomeninami. Některé chrániče mohou navíc bránit i před zraněním klíčních kostí a žeber. Ochranu si zaslouží také kolena, což se vyplatí zejména u snowboardingu, kde prudký pád může způsobit přetržení kolenních vazů. K rizikovým partiím patří také ramenní klouby a předloktí,“vyjmenovává primářka Tomanová.

Než vyrazíte na hory, měli byste svěřit svou lyžařskou výbavu odborníkům ze servisu a nechat si ji seřídit. Zvláště důležitá je správná funkce vázání, které by mělo vyhazovat jak ve špičce, tak na patě, a to do všech směrů. Pokud vám lyže nevypne v ten správný moment, riskujete přetrhání kolenních vazů nebo pohmoždění kyčlí.

Když jste svědkem úrazu, a to i na horách, nemusíte se bát zasáhnout. Hlavní je zavolat na číslo 155 nebo 1210, popsat vzniklou situaci a řídit se pokyny operátora. Ten vám krok za krokem popíše, co máte správně udělat.

Zachovejte chladnou hlavu

Když už dojde ke zranění, člověk by měl být schopen pomoci. „Základem je skutečně zavolat na linku 155 a provést několik jednoduchých úkonů jako zastavit krvácení, nemocného přikrýt, odstranit z jeho okolí nebezpečí a podobně,“vysvětluje Marek Slabý, prezident Asociace zdravotních záchranných služeb ČR a současně ředitel Zdravotní záchranné služby Jihočeského kraje.

Povinnost poskytnout první pomoc má každý. Jde o soubor opatření, která lze provést i bez specializovaného vybavení.

Právě řídit se pokyny operátora tísňové linky je to hlavní, co člověk může v krizové situaci udělat. „Rozhodně zraněného nepřenášíme, nerovnáme mu zlomené končetiny, nevytváříme provizorní dlahy, nenapájíme zraněného vodou ani koňakem,“vyjmenovává úkony, které stav zraněného nezlepší, spíš naopak. Důležité je zachovat chladnou hlavu a jednat.

Povinnost poskytnout první pomoc má přitom každý. „První pomoc je soubor základních opatření, která lze provést bez specializovaného vybavení. Úkolem laické první pomoci je zachránit život zraněnému, zabránit zhoršení jeho stavu a zajistit jeho bezpečí,“shrnuje záchranář.

V praxi to znamená postarat se o postiženého, než dorazí zdravotní záchranná služba. K laickým opatřením na sjezdovce patří také označit místo tak, aby další lyžaři zraněného neohrozili. Případně můžete informovat obsluhu vleku, která vám je schopna pomoci.