V krizi pomůže i aplikace v mobilu

lenové horské služby jsou obvykle lidem zraněným na horách nejblíže, a mohou tedy nejrychleji pomoci. Spojení s nimi vám usnadní česká mobilní aplikace Horská služba. Ta funguje, i když se dostanete mimo datový signál. Navíc dokáže horské službě odeslat nouzovou SMS zprávu s vaší přesnou polohou. Stačí pouze při prvním spuštění aplikace, která funguje na naprosté většině chytrých telefonů, zadat své jméno a tele- fonní číslo. V krizové situaci pak jednoduše zvolíte buď funkci „Volejte záchrannou službu“, nebo „Nouzová SMS“. Aplikace Horská služba se pak už postará o spojení se záchranáři.

Aplikace také umí najít nejbližší stanici horské služby, zobrazit její telefonní číslo a dobu provozu. Součástí aplikace je rovněž návod, jak poskytnout první pomoc, pravidla bezpečné jízdy na sjezdovkách nebo instrukce, jak předcházet nebezpečí v lavinových oblastech. Najdete zde rovněž aktuální zprávy o počasí a sněhových podmínkách v jednotlivých horských střediscích.

Ke zraněným létá i vrtulník

Při zranění na horách je obvykle nejjednodušší kontaktovat horskou službu, a to buď pomocí zmiňované mobilní aplikace, nebo na čísle (+420) 1210. Mezinárodní předvolbu +420 je dobré používat proto, že hory bývají v příhraničních oblastech. „V případě, že člověk nejdříve volá na linku 155, nic nezanedbá, ale dispečink zdravotnické záchranné služby obvykle, i když vyšle na místo svůj tým, nejdříve do akce povolá nás. Stejně tak naši záchranáři, jsou-li vyzváni jako první či jediní, stav zraněného konzultují s příslušným dispečinkem zdravotní záchranné služby,“vysvětluje Radek Zeman, mluvčí Horské služby ČR.

Právě její členové mají jako jediní potřebné vybavení k záchraně v obtížném terénu. Využívají jak terénní automobily, tak čtyřkolky, které jsou v zimě vybaveny pásy, rovněž sněžné skútry a v neprostupném terénu lyže. Vedle toho spolupracují s leteckou záchrannou službou v jednotlivých krajích.

„Horská služba má mnoho kvalitně vyškolených leteckých záchranářů, kteří úzce spolupracují s posádkami vrtulníků a sami často operují z jejich paluby,“dodává mluvčí Zeman. „Pokud jde o zdravotnickou techniku, máme k dispozici v podstatě veškeré dostupné mobilní vybavení včetně automa- tických defibrilátorů, dále různé transportní prostředky či vakuové dlahy a matrace,“popisuje.

Vlastní doba dojezdu záchranářů na místo zásahu pak záleží na mnoha okolnostech. Je značný rozdíl, když se zranění stane například na sjezdovce, která se nachází blízko stanice horské služby, anebo v nepřehledném terénu, když lyžař či turista vyrazí mimo značené cesty, a navíc ještě nedá předem vědět, kde se zhruba bude pohybovat.

„Za každých okolností reagujeme ihned a snažíme se všemi dostupnými prostředky dostat se ke zraněnému co nejrychleji. Vždy ale záleží na vzdálenosti od stanice horské služby, na obtížnosti terénu a na aktuálním počasí,“popisuje Zeman. I proto by člověk, který se chce vydat na „horské dobrodružství“, měl dodržovat alespoň základní pravidla.

Pohyb mimo je vždy riziko

K základním pravidlům, jež se vyplatí dodržovat každému návštěv- níkovi hor, patří například to, že má informace o předpovědi počasí včetně sněhové a lavinové situace. Nejrizikovější jsou první tři dny po velkém sněžení, kdy je lepší vyhnout se místům s hlubokým sněhem. Pečlivě naplánuje trasu, má s sebou potřebné vybavení, včetně lékárničky, a také umí poskytnout první pomoc.

Důležité je vzít si s sebou lavinový vyhledávač, lavinovou sondu a lopatu. Vždy je nutnémít zapnutý a nabitý mobilní telefon. K dispozici jsou také speciální lavinové batohy, které obsahují systém výrazně zvyšující šance na přežití pro případ laviny. Samy o sobě ale nezaručují, že z případné laviny vyváznete živí a zdraví.

Podle statistik záchranářů je bohužel 52 procent osob zasypaných v lavině vytaženo mrtvých, a proto je tak důležitémít co nejvíce informací ještě před tím, než vyrazíte na túru, a zároveň zbytečně nevyhledávat rizikové situace. K těm jednoznačně patří sjezdové lyžování či snowboarding ve volném terénu mimo sjezdovky. Nejen že vám tak hrozí vyšší riziko zranění, například při srážce se stromem, ale také můžete uvolnit lavinu. Riziková jsou zejména místa s hlubokým sněhem, takzvané polštáře, na závětrných svazích.

Před odchodem na túru určitě předejte informace o plánované trase a předpokládané době návratu například svým blízkým nebo personálu horské chaty. Hory umějí být velmi zrádné, a to dokonce i ty české nebo slovenské. Řada návštěvníků má sklon je podceňovat, protože se mylně domnívají, že „doma“se jim nemůže nic vážného stát. Ale není to pravda.

A nezapomeňte ani na to, že je důležité znát také typy výstražných tabulí a jejich význam a rovněž umět správně pracovat s mapou a znát druhy turistických cest. To všechno snižuje riziko, že k vám bude muset horská služba vyjíždět.

Horskou službu můžete snadno a rychle přivolat díky aplikaci, která pracuje s určením polohy pomocí družicové navigace GPS. Umožní také poslat nouzovou SMS zprávu záchranářům.