Česko buduje síť pro rozvojový svět
Kam míří česká pomoc
PRAHA Ambasády bývaly doménou zaměstnanců ministerstva zahraničí. Výhradní postavení „zamiňáků“se ale postupně mění. Loni na vybrané zastupitelské úřady dorazily posily v podobě agrárních specialistů z ministerstva zemědělství a vědeckých diplomatů, kteří spadají do gesce vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka.
Letos by diplomatické řady měli rozšířit další specialisté, tentokrát na rozvojovou pomoc.
Jejich vyslání plánuje Česká rozvojová agentura (ČRA), která jménem Černínského paláce rozděluje pomoc směřující do méně rozvinutých zemí.
„Příští týden bude vyhodnoceno výběrové řízení na posty v Etiopii a Kambodži,“řekl LN ředitel ČRA Michal Kaplan s tím, že reálně odjedou první „humanitární diplomaté“v létě – poté, co stejně jako jejich kolegové z ambasády obdrží prověrku z Národního bezpečnostního úřadu.
Zázemí na ambasádě
Dva zástupci rozvojové agentury budou začleněni do struktur českých ambasád v etiopské metropoli Addis Abeba a kambodžském Phnompenhu. Dostanou pro svou práci diplomatické pasy, řídit je ovšem nebude ústředí české diplomacie, ale přímo ČRA.
Úkolem nově vyslaných diplomatů bude na místě sledovat a vyhodnocovat rozvojové projekty placené z českých peněz. V Etiopii Česko v minulosti pomáhalo s dodávkami pitné vody, školilo zemědělce a léčilo nemocné děti, v Kambodži vedlo celou řadu zdravotnických a školských projektů.
Česká rozvojová agentura (ČRA) loni spravovala projekty ve dvanácti zemích. Od příštího roku se má okruh států soustředit na šestici prioritních zemí: Etiopii, Kambodžu, Zambii, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii a Moldavsko.
Doménou české rozvojové pomoci jsou školské a zdravotnické projekty. Česko ale ve světě boduje také ve vodohospodářství, ceněni jsou naši hydrogeologové či zemědělští inženýři.
Dosud jedinou šancí, jak vidět, co z rozvojové pomoci skutečně vzniká, je vydat se na místo v rámci služební cesty. Úředníci ČRA totiž pracují především od pracovního stolu.
Při současné dvacítce zaměstnanců to ani jinak nejde. Jeden pracovník na dálku řídí v průměru šest projektů.
Letos na rozvojovou pomoc poplyne 954 milionů korun. Z toho 658 mil. Kč je určeno na konkrétní projekty, většinou spravované ČRA. Dalších 130 mil. Kč je vyčleněno na humanitární pomoc, kam spadají například uprchlické tábory. Celkem 110 mil. Kč je vyhrazeno na stipendia pro studenty z vybraných zemí, kterým Česko platí vzdělání. Zbývající položkou je transformační spolupráce. Své zkušenosti z přechodu k demokracii Česko předává třeba Barmě.
Výhodu práce na dálku přináší jedinou – nízké provozní náklady. Až dosud ČRA vykazovala administrativní výdaje ve výši necelých pěti procent celkového rozpočtu.
V evropském srovnání šlo o nízkonákladové řešení. Srovnatelné vládní rozvojové agentury v západní Evropě si na svou vlast- ní režii berou až deset procent z přidělených peněz.
Od nového modelu si rozvojová agentura slibuje konec létání přes půl planety. „Zatímco třeba do Bosny není problém se dostat víckrát ročně, zrovna do Etiopie nebo Kambodže je cestování náročné,“dodává Kaplan. Rozvojoví diplomaté by se postupně měli dostat do všech šesti zemí, které vláda z hlediska pomoci pro období po roce 2017 označila za prioritní. Kromě Etiopie a Kambodže sem patří ještě Zambie, Bosna a Hercegovina, Gruzie a Moldavsko.
Akreditace z Bruselu
Výhodou vyslání expertů s diplomatickým pasem přímo na místo je nejen dozor nad projekty, ale také snadnější vyjednávací pozice vůči Bruselu.
„Ucházíme se o akreditaci, abychom mohli přijímat prostředky přímo od Evropské komise v rámci takzvané delegované spolupráce,“vysvětluje Kaplan.
Státní rozvojová agentura tak kopíruje praxi sousedních zemí – třeba rakouská vládní ADA má své experty také na místě.
A projektové manažery v terénu mají i neziskové společnosti. Hustou síť spolupracovníků v rozvojovém světě má například Člověk v tísni, dlouhodobě jeden z nejúspěšnějších realizátorů projektů, které ČRA platí.
Ne vždy ale jde přímo o peníze českých daňových poplatníků. Příkladem může být právě Kambodža, která se stále vyrovnává s následky dlouhé a kruté občanské války.
V roce 2008 Praha s Phnompenhem uzavřela memorandum o vyrovnání dluhu. Tři čtvrtiny z celkových 3,6 miliardy dolarů Česko Kambodži prominulo, ze zbylé čtvrtiny se ale platí právě rozvojové projekty v české režii.
Loni bylo takto v zemi postaveno porodnické oddělení spádové nemocnice Koh Andeth v provincii Takeo, které bude sloužit více než 100 tisícům obyvatel.
Do Etiopie a Kambodže míří humanitární diplomaté. Působit by měli také v Zambii, Moldavsku a Bosně a Hercegovině.