Když zdraží vstupní zdroj. Třeba člověk
Je naivní myslet si, že na zvýšení minimální mzdy vyděláme všichni. Někteří zajisté, budou však i poražení
Od Nového roku se v České republice zvýšila minimální hodinová mzda z 58,7 koruny na 66 korun. Při zaměstnání na plný úvazek toto navýšení představuje skok na výplatní pásce z 9900 korun na 11 000 korun. To je více než desetiprocentní nárůst.
Vláda si od tohoto opatření slibuje hodně. Slovy premiéra Sobotky „zvýšení minimální mzdy podpoří zaměstnance a jejich kupní sílu“a současně toto opatření „pomůže ČR přiblížit se vyspělejším evropským ekonomikám“. Vypadá to, že všichni na tomto opatření vyděláme. Nicméně toto je spíše naivní představa. Zvýšení minimální mzdy má mnoho dopadů, které nemusí být na první pohled zřetelné.
Zvýšení firemních nákladů
Základy ekonomie předvídají, že zvýšením ceny vstupního zdroje se sníží poptávka po tomto zdroji. To platí v případě uhlí stejně jako v případě lidské práce. Jestliže firma platí někomu 9900 Kč za práci a najednou musí platit tomu samému člověku za stejnou práci 11 000 Kč, náklady firmy vzrostly. Firmě poté nezbývá nic jiného než promítnout navýšení nákladů do svého ekonomického rozhodování. Existuje několik základních druhů reakce.
Za prvé: podnik propustí zaměstnance a tím sníží náklady spojené s vyšší minimální mzdou. Propuštěním zaměstnanců firma ušetří nezbytné finance na vyšší výplaty pro zbylé zaměstnance. Tím ale odkáže některé své pracovníky k hledání práce. Navíc firmě se sníží produkce, což se může promítnout do uspokojování zákazníků. I sociální systém bude trpět zvýšeným počtem nezaměstnaných. Toto je klasický argument proti minimální mzdě: zvyšuje nezaměstnanost a zatěžuje společnost. Nicméně toto je pouze jedna z mnoha možností.
Za druhé: firma sníží úvazek všem zaměstnancům. Místo propouštění se sníží pracovní vytížení stávajících zaměstnanců. Nezaměstnanost se nezvý- Zvýšíme platy a některé propustíme.
ší a mzda zůstane přibližně stejná. Nicméně podnik na tom bude tratit, protože bude vyrábět méně. To negativně ovlivní produkci a v konečném důsledku i zákazníky. Zdá se toto opatření nepravděpodobné? Experiment provedený Johnem Hortonem z New York University potvrdil přesně tento typ chování u internetových firem, které najímají zákazníky na práci z domova. Firmy vystavené vyšší minimální mzdě vskutku zvyšují hodinovou mzdu svých zaměstnanců, ale zároveň poptávají méně jejich práce. Navíc tyto firmy mají nižší motivaci zaměstnávat nové pracovníky oproti firmám nevystaveným zvýšené minimální mzdě.
Za třetí: zaměstnavatel najme schopnější pracovníky na pozice současných. Zaměstnavatel se rozhodne, že propustí nekvalifikované pracovníky, kteří pracovali za minimální mzdu, a najme menší počet kvalifikovanějších pracovníků. Horton potvrdil i tuto praxi. Snížení pracovního úvazku může být částečně vysvětleno tím, že firmy obměňují stávající personál za produktivnější. Jednoduše řečeno schopnější zaměstnanci udělají stejnou práci rychleji. Ve svém důsledku nejméně kvalifikovaní pracovníci na tom budou tratit a kvalifikovaní získají.
Za čtvrté: firma zvýší mzdu zaměstnancům na úkor budoucího rozvoje. Současní zaměstnanci na tom sice vydělají, jejich mzda vzroste. Avšak v dlouhodobém horizontu firma i společnost ztrácí. Rozvoj podniku se zpomalí. To sníží jeho produktivitu a schopnost zaměstnávat v budoucnosti oproti situaci, kde by nedošlo ke zvýšení minimální mzdy.
Za páté: firma promítne vyšší náklady do ceny produktu. V tomto případě se náklady spojené s minimální mzdou přenesou na zákazníky, ale pouze částečně. Zvýšením ceny produktu se sní- ží ochota zákazníků kupovat daný produkt. To ve svém důsledku ohrozí i firmu samotnou, a tím pádem i její zaměstnance.
Za šesté: podnik nahradí zaměstnance stroji. V mnoha odvětvích jsou lidé nahraditelní. V reakci na neustálý tlak zvyšovat minimální mzdu ve Spojených státech se řetězec McDonald’s rozhodl k razantnímu kroku. Napříč státy investuje do samoobslužných kiosků. Při mzdě 15 dolarů na hodinu se podniku vyplatí automatizovat práci zaměstnanců na vstupních pozicích v obsluze. Investice do automatizace omezí dostupnost práce pro ty pracovníky, kteří by byli ochotni pracovat za nejnižší mzdu. Nicméně ne každá firma je McDonald’s amůže si dovolit investovat do nových technologií.
Za sedmé: firma odejde z trhu. Některým podnikům se nevyplatí zůstat na trhu po zvýšení nákladů. V nedávné studii manželé Dara Lee aMichael Lu- covi ukázali, že zvýšení minimální mzdy v San Francisku nemělo příliš velký vliv na restaurační průmysl jako celek. Nicméně silně zasáhlo ty nejhorší a zároveň ty nejlevnější restaurace. Takový typ restaurací často operuje na hranici přežití. Jakákoliv změna v nákladech směrem nahoru je pro ně zničující. Zde minimální mzda nejenom ovlivní trh práce, ale zároveň může vést ke změně struktury celého odvětví.
Za jakou cenu
Která modelová situace se stane realitou v českém prostředí a v jakém odvětví, je velice těžké předpovědět. Ale zvýšení minimální mzdy má vždy svou cenu. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by přece velice jednoduché zvýšit její úroveň třeba na 15 tisíc korun nebo rovnou na 50 tisíc korun měsíčně, jako mají třeba v Lucembursku. Otázkou je, jestli tu cenu chceme zaplatit.