Zvítězila s rebelií proti podpatkům

LONDÝN/PRAHA Vše začalo před dvěma lety. Nicola Thorpová, tehdy zaměstnaná jako recepční v londýnském centru poradenské firmy PricewaterhouseCoopers (PwC), se nesetkala s pochopením, když dorazila první den do nové práce ve vkusné černé obuvi – ale bez podpatků.

Nadřízení jí vysvětlili, že porušuje firemní dress code. Musí v práci nosit podpatky nejméně dva palce (pět centimetrů) vysoké. Odmítla. Poslali ji tedy domů bez nároku na ušlou mzdu.

Osmadvacetiletá Thorpová, původním povoláním herečka, se s tím nespokojila. „Považuji to za sexismus, chtít po ženách nošení podpatků,“svěřila se tehdy listu The Daily Telegraph.

O pět měsíců později sepsala petici, v níž žádala ustavení pravidel, která by znemožňovala firmám po ženách obuv s podpatky požadovat. V krátké době ji na sociálních sítích podpořilo 150 tisíc lidí. Početné fotky žen, jež pózovaly v obuvi bez podpatků, přinutily politiky ke zřízení parlamentní komise.

Ta tento týden dospěla k závěru, že personální firma Portico, která Thorpovou pro práci najala, porušila zákon, když trvala na vysokých podpatcích zaměstnankyň. S dodatkem, že současná široce rozšířená praxe přísných pravidel odívání se musí změnit.

Skoncovat s diskriminací

Thorpová teď cítí úlevu. „Odmítla jsem pracovat ve firmě, která vyžaduje po ženách make-up, podpatky a sukni, to je v roce 2017 už něco nepřijatelného,“ko- mentovala rozhodnutí s tím, že je to v současné době důležité: svět podle ní po Trumpově vítězství vstoupil do éry, kdy ženy musí dál bojovat za svá práva.

S tímto názorem není osamocena. V průběhu vyšetřování chodily parlamentní komisi početné reakce žen, jež se setkaly s obdobnou zkušeností jako Nicola Thorpová, některé dokonce popisovaly, že po nich byly vyžadovány „vyzývavé outfity“.

Podnikatelský list Financial Times rozhodnutí komise uvítal s tím, že to však ještě neznamená, že by firmy měly přestat vyžadovat na pracovišti vhodné a důstojné společenské oblečení. Je podle něj ale třeba rozlišovat, kde už začíná diskriminace. „Není přípustné, aby zaměstnavatel vyžadoval po ženách make-up, vysoké podpatky, krátké sukně či vlasy obar- vené do určitého barevného tónu,“soudí Financial Times.

Rtěnky dovoleny

Společnost PwC vyjádřila nad celou aférou lítost a zdůraznila, že na pracovištích prosazuje rovnoprávnost. Současně upřesnila, že celý spor se týká výhradně firmy Portico, jež po ženě nošení lodiček na vysokých podpatcích požadovala.

Firma Portico pod dojmem kampaně na podporu Thorpové, odkazující na antidiskriminační zákon z roku 2010 ( Equality Act), již dříve upravila své požadavky na firemní kulturu. Představitelé Portica připomněli, že již stáhli kontroverzní požadavky na vzhled zaměstnankyň, které zahrnovaly vedle nároků na make-up například „minimální používání rtěnky a očních stínů“.

Rovnost obou pohlaví je v Británii hojně diskutované téma. V poslední době britské listy spustily diskusi o drahých kožených kalhotách v pouštní barvě, v nichž se objevila premiérka Theresa Mayová. Kritici uvedli, že americký prezident Donald Trump rovněž udivuje nákladnými obleky, aniž by budil takový zájem.

Samotná Mayová se přitom před příchodem do premiérského sídla zviditelnila ve funkci ministryně pro ženskou rovnoprávnost, kdy v rozhovoru podpořila „tradiční genderově pojaté společenské šaty na pracovišti“.

Stereotypy jsou silně zakořeněné. Socioložka Jenny Ehrenová k debatě dodává, že nerovnováha mezi pohlavími vzniká už v raném věku v rámci rodiny. „Vše začíná třeba menším kapesným pro dívky, “soudí Ehrenová.