Solární byznys z obřího tunelu
Černá stavba sluneční elektrárny v Bílině přímo souvisí s vytunelovanou kampeličkou MSD. V mnohamiliardovém krachu záložny může mít prsty podsvětí ze severu Čech.
(MSD). Ústav, který koncem roku 2013 zkrachoval, po sobě zanechal díru ve výši přes 12 miliard korun. Že nešlo o žádné manažerské pochybení, ale o předem připravený tunel, se zdá být jasné – obrovské hodnoty úvěrů z MSD směřovaly ke spřízněným firmám a v mnoha případech skončily v zahraničí.
„Skončíš na skládce“
Ale zpět do severočeské obce Bílina, kde na sklonku roku 2010 nahradily přilehlé travnaté plochy zástupy černých solárních panelů. Dohromady jsou schopny výkonu přes tři megawatty, což se dá srozumitelněji popsat tak, že mohly generovat velký balík peněz. A na těch záleželo několika velmi mocným lidem v pozadí, jak se tehdy přesvědčil i úředník stavebního úřadu Jiří Bláha.
Ten se záměru na výstavbu elektrárny postavil, protože nesplňovala podmínky územního plánu. Za to si vysloužil mimo jiné výhružky smrtí a to rovnou od svého nadřízeného, jistého Milana Vondráčka. „Sdělil mi, že pokud ta fotovoltaika neprojde, skončím na skládce,“uvedl tehdy Bláha.
Bankovní krach desetiletí
no přinesl Reportér Magazín a nutno říct, že celá řada argumentů hraje pro Nováčkovu verzi.
Stamiliony v úvěrech
Stručně řečeno, řada událostí kolem bílinské elektrárny smrdí. Doplňme jen, že z vyšetřování vyplynulo, že za investory do solární energie jednala osoba jménem Miroslav Bomberovič. LN se ho nepodařilo zkontaktovat, nicméně jde o bývalého policistu, který se nějakým způsobem ocitl uprostřed hry o velké peníze a za ony mocné hráče v pozadí dle několika svědků jednal.
Bývalí policisté, vykonstruovaná obvinění, vydírání a korupce. Ale kdo za celým tím divadlem stál? Podle Bomberovičovy výpovědi na policii se na výstavbě bílinské fotovoltaiky podílela celá řada firem. Jmenovitě společnosti Energosun, Helios Tech, Alusail, Serried, Apatit a CPD Group.
Jde o zdánlivě nesouvisející firmy, zvlášť pokud byste jejich propojení hledali v tehdejší době, na přelomu roku 2010 a 2011. Jedno mají ale společné: všech šest čerpalo nemalé úvěry z nyní padlé zá- ložny MSD. Předtím, než kampelička zkrachovala, z ní odsály dohromady více než 420milionů korun (resp. tolik jim v době jejího pádu zbývalo splatit).
To na nich ale není největší zajímavost. Zvláštní pozornost poutá jedna z nich, společnost Helios Tech. Oficiálně se zabývala menšími developerskými projekty, například v Brandýse nad Labem nebo v Mníšku pod Brdy. Kromě toho, že se zčistajasna zjevila v solárním byznysu na severu Čech, měla i přímé napojení na MSD, odkud čerpala peníze.
Z obchodního rejstříku vyplývá, že držela přibližně desetiprocentní podíl v základním kapitálu kampeličky. Navíc měla kancelář ve stejné budově. Tady ale stopa víceméně končí. Vlastník Helios Techu se skrývá za kyperskou schránkou jménem Netleton Investments Limited.
Případ černé stavby solární elektrárny v Bílině a vytunelovaného družstva spolu nicméně jednoznačně souvisí. V ani jedné z těchto kauz se však policejní vyšetřování k tajemným mužům v pozadí dosud nedostalo.