České spojky na Trumpa: Klaus i Schwarzenberg

PRAHA Většina členů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa bude v úřadu sice potvrzena až příští týden, čeští politici ale už teď hledají cesty, jak se k nové politické elitě ve Washingtonu alespoň přiblížit.

Vzhledem k tomu, že si Trump do svého kabinetu vybíral většinou osobnosti přímo z velkého byznysu, personální vazby neexistují. Zvedá se ale poptávka po lidech, kteří mají v šir- ším okruhu spolupracovníků nového prezidenta USA přátelské vazby.

Nepřekvapí, že mezi nejnadějnější „české spojky“s trumpovskou Amerikou patří exprezident Václav Klaus. Paradoxně lze ale do okruhu osobností, které disponují dobrými kontakty, zařadit také předsedu zahraničního výboru sněmovny Karla Schwarzenberga, který tradičně fandí demokratům.

Klaus absolvoval v roli české hlavy státu i jako politik ve vý- službě do Ameriky desítky cest. Většinou navštěvoval ideově blízké instituce a souputníky – a podle toho vypadá i rejstřík jeho kontaktů. Minimálně dva vlivní Američané, s nimiž se Klaus na svých cestách do USA opakovaně setkal, se ocitli v užší nominaci na post v Trumpově administrativě.

Tím prvním je Larry Arnn, prezident soukromé vysoké školy Hillsdale College, o němž se uvažovalo jako o ministrovi školství. Vystudovaný historik a odborník na dílo Winstona Churchilla, který je zastáncem školství bez jakýchkoliv zásahů státu, Klause třikrát pozval na přednášku – poprvé ještě v době, kdy byl jeho český host předsedou sněmovny. Naposledy byl Klaus na michiganské Hillsdale College předloni, s Arnnem si ve školním kampusu zahrál tenis.

Druhou „americkou spojkou“, které jen těsně unikla nominace na ministra zahraničí, je republikánský kongresman za Kalifornii Dana Rohrabacher.

Veterána americké politiky, který v dolní sněmovně sedí od roku 1989, sám Klaus označuje za „dobrého přítele“.

Klaus i Rohrabacher si notují v tom, že šéf Kremlu Vladimir Putin je zbytečně démonizovanou postavou. Zajímavé mohou být i Klausovy kontakty na Center for the National Interest, washingtonský think tank, který se podílel na „Trumpově doktríně“, mocenském trojúhelníku mezi USA, Ruskem a Čínou. Loni v prosinci, tedy již po Trumpově zvolení, centrum uspořádalo slavnostní večeři, kam Klaus přijel jako čestný host.

Bohaté kontakty přiznává i Petr Macinka, mluvčí Institutu Václava Klause, který se jménem svého šéfa ve Washingtonu zúčastnil Trumpova inauguračního plesu. „Není to ale tak, že bychom to chtěli nějak zužitkovat, my jsme think tank, ne politická strana,“dodává.

Fandil Hillary, vazby ale má

Dobré známosti má v Americe ale nejen exprezident Klaus. Předseda zahraničního výboru sněmovny a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg na rozdíl od Klause ve volbách fandil Hillary Clintonové. I on ale disponuje vazbami, které ho na žebříčku možných „českých spojek“k Trumpovi řadí vysoko. Dlouhá léta se přátelí s Henrym Kissingerem, doyenem americké zahranič- ní politiky, jehož poradenských služeb Trump využívá.

Kissinger je mimo jiné strůjcem Trumpovy politiky vůči Rusku. A Schwarzenberg se netají tím, že má s Kissingerem nadstandardní vztahy.

„Je to jeden z nejinteligentnějších lidí, které jsem kdy v životě potkal, měl jsem s ním dlouhé dis- kuse, on mne někdy používal jako sparring partnera na nějakou novou myšlenku,“řekl čestný předseda TOP 09 v listopadu 2015 pro server Neviditelný pes.

Zajímavým kontaktem může být i Schwarzenbergovo napojení na skupinu Bilderberg. Výroční konference neformálního spolku mocných se Schwarzenberg osobně zúčastnil v roce 2008.

Bilderberg ve své většině vystupuje protitrumpovsky. Členem jeho řídícího výboru je ale Peter Thiel, německo-novozélandský podnikatel ze Silicon Valley, kterého si Trump vybral jako svého poradce přes IT byznys.

Nejisté známosti

Známosti s lidmi, kteří v Trumpově politice hrají roli, ale ještě nemusejí nic znamenat. Jak poznamenává bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář, poměry na americké scéně se rychle mění. „Zvlášť uvnitř republikánské strany panuje nejistota. Blízkost k Trumpovi neznamená, že vydrží i v době jeho prezidentování,“upozorňuje Kolář.

Podle exministra zahraničí Alexandra Vondry není nakonec tak důležité, kdo jaké kontakty vytáhne, ale co do USA přiveze.„Bude to víc ve smyslu něco za něco. Takže je nutné ptát se nikoliv opozice, ale vlády, která může nabízet protihodnoty,“dodává Vondra.