Nedobytná státní pevnost se má otevřít

Jaké problémy novela služebního zákona odstraňuje?

PRAHA Rekordně nízká nezaměstnanost, růst mezd v soukromé sféře a neprostupnost služebního zákona dohromady vyrobily mix, v jehož důsledku se nikdo nehrne do práce pro stát. Na úřadech chybí stovky až tisíce zaměstnanců. Politici i dotčené instituce to chtějí napravit – státní správa se má víc otevřít a nabídnout lepší peníze uchazečům zvenčí.

Chybějící pracovníci znamenají nepohodlí pro všechny. Například na katastrálním úřadu v Praze loni na podzim nebylo obsazeno třináct procent míst, takže se prodlužovala doba, než se prodej domu vyřídil.

Na zlepšení se pracuje, ve sněmovně je od senátorů novela, která už služební zákon otevírá, takže poslanci potřebné změny zahrnou do ní. Senátoři usilovali jen o to, aby nemusely na konci letošního června odejít stovky pracovníků, protože nemají zákonem předepsané vzdělání.

Jde třeba o zaměstnance úřadů práce, kteří sice nemají vysokoškolský titul, ale zato disponují léty praxe. Kdyby najednou všichni museli pryč, mělo by to drtivý dopad na fungování úřadů. Nej-

Státní tajemníci na všech ministerstvech budou moci část svých povinností přenést na personální ředitele. Když na jedno množství práce budou dva lidé, půjde to rychleji.

Když se do výběrového řízení přihlásí víc než deset lidí, komise je bude moci zredukovat sítem

větší problém by nastal s posudkovými lékaři. Je jich velmi málo a většina z nich se blíží k sedmdesáti letům, což je věk, od kterého služební zákon povinně nařizuje důchod. Proto pro ně má být výjimka, aby mohli v klidu dosloužit až do roku 2021.

Poslanci k tomu navíc vyslyšeli trudné zkušenosti ministerstev a dalších institucí, na které se služební zákon vztahuje. Problém je, že výběrové řízení se řídí správním právem, které přináší lhůty a možnosti odvolání, čímž se nábor zaměstnanců protahuje až na čtyři měsíce.

To uchazeče odradí hned na začátku nebo si v mezičase najdou jinou práci, jak se stalo třeba Stát- písemného testu. K ústnímu pohovoru vezme pět nejlepších. Dnes musí komise promluvit s každým, kdo splnil základní předpoklady.

Odborníci, kteří přijdou do služeb státu zvenčí, už nebudou muset v první fázi pobírat nejnižší možný tabulkový plat. Od začátku

nímu fondu životního prostředí. V důsledku pak chybí odborníci na důležité agendy. Na dlouhém trvání má svůj podíl i fakt, že výběrová komise teď musí udělat pohovor s každým zájemcem, který splní základní zákonné předpoklady. Když před časem na ministerstvu zemědělství obsazovali asistentskou pozici, dorazilo několik desítek uchazečů. Celé personální oddělení se zahltilo tím, že vyřizovalo pohovory.

Tohle chce navržená úprava odstranit. Nově by komise mohla nechat adepty podstoupit písemný test a k pohovoru si pozvat jen pět těch, kdo v něm nejlépe obstojí. Zároveň se rozšiřuje množina osob, jež se smějí hlásit na pozice jim bude náležet odměna, která se váže na pozici, do níž nastupují.

Pokud se má zaměstnanec jen přesunout na jiné místo ve stejném úřadě a ve stejném oboru, nebude třeba výběrové řízení. Musí s tím ale souhlasit a nesmí jít o povýšení.

Rozšíří se okruh osob, které se

ředitelů nebo náměstků, například o post ředitele odboru se ve třetím kole bude moci ucházet řadový státní zaměstnanec, pokud má praxi v daném oboru. Už jen to vytvoří větší motivaci, protože to průbojným úředníkům umožní rychlejší kariérní postup.

Přes Senát to bude rychlejší

Ještě důležitější je ale změna shrnutá v balíčku návrhů od ústavně-právního výboru sněmovny, která ruší nedůstojné platové podmínky pro špičkové odborníky, když přicházejí do služeb státu z privátní sféry. Podle zákona se totiž počítá pouze praxe z práce pro stát, a i kdyby měli uchazeči zvenčí padesát let praxe a sbírku

Posudkovým lékařům a lidem starším padesáti let s alespoň dvacetiletou praxí se až do roku 2021 odpouští, že nemají takové vzdělání, jaké vyžaduje služební zákon. Jinak by museli všichni skončit 30. 6.

metálů za zásluhy, nic z toho se nezohlední. Dokud si neudělají úřednickou zkoušku, její obecnou i zvláštní část, jsou zařazeni do nejnižšího patra platového tarifu.

Takže zkušený právník nebo IT specialista, kteří jsou zvyklí na stotisícové ohodnocení, najednou půl roku berou dvacet tisíc hrubého bez nároku na příplatky nebo odměny.

„Stavební inženýr s třicetiletou praxí, který nastupuje do úřadu a nemá zkoušku, dostává do doby jejího složení plat jako absolvent. Na jednu stranu to má motivovat k rychlému složení zkoušky, na druhou stranu to některé zájemce demotivuje a na místo vůbec nenastoupí. A v našem případě, kdy po- třebujeme specialisty, nám to spíše komplikuje život,“sdělil LN již dříve Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv.

Podle návrhu poslanců z výboru se tento příkop zasype. Když například zmíněný stavební inženýr vyhraje ve výběrovém řízení na odborného náměstka, hned od začátku dostane plat, jaký podle tabulek přináleží odbornému náměstkovi, žádné překlenovací období s absolventským minimem nebude.

Úřady kvůli trápení s nedostatkem zaměstnanců už před časem poslaly své podněty náměstkovi pro státní službu Josefu Postráneckému. Žádaly vesměs tři věci: uznání praxe pro lidi zvnějšku, možnost nevést výběrové řízení ve složitém správním řízení a vyškrtnutí paragrafu, že do složení úřednické zkoušky nesmí nový pracovník dostat víc než nejnižší tarifní plat.

Na ministerstvu vnitra, kde superúředník Postránecký sedí, sepisovali patřičnou novelu, ale využít toho, že Senát zákon otevřel svým návrhem, je rychlejší. Z vnitra by návrh zákona musel pro připomínky k ostatním ministerstvům, pak na legislativní radu a z ní ještě na vládu. Až pak by se dostal do sněmovny.