Znám ji, věří si Schulz na Merkelovou
BERLÍN/PRAHA Situace německých sociálních demokratů (SPD) byla dlouho považována za beznadějnou. Ať se snažili na sebe upozornit sebevíc, nebylo jim to nic platné. V průzkumech neustále oslabovali a na případné volební vítězství nemohli ani pomýšlet.
Avšak od chvíle, co byl před několika dny navržen bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz jako jejich lídr pro podzimní celostátní volby, je nejstar- ší politická strana v zemi jako elektrizovaná. I zdrženlivé konzervativní listy, jako například Frankfurter Allgemeine Zeitung, již konstatovaly, že němečtí sociální demokraté zažívají euforii, jakou již dlouho nepamatují.
První průzkum, který od okamžiku Schulzovy nominace uveřejnila veřejnoprávní televize ARD, je pro SPD nadějný: po řadě měsíců se dokázala skokově odrazit od 20procentního dna, a pokud by se nyní konaly volby, dosáhla by na 23 procent.
Ještě optimističtější je přímé srovnání Schulzovy popularity s oblíbeností současné kancléřky. Pokud by si mohli Němci šéfa vlády vybrat přímo, hlasovalo by pro Schulze dokonce stejně tolik voličů jako pro Merkelovou, a sice 41 procent.
Sám Schulz je přesvědčen, že může proti Merkelové, která stojí v čele vlády od roku 2005, uspět. Za svou výhodu považuje, že se v minulých letech se spolkovou kancléřkou často setkával na evropských summitech.
„Spolupracuji s Merkelovou tak dlouho jako nikdo jiný mimo její stranu. Mám ji nastudovanou, dobře jsem ji poznal,“řekl Schulz týdeníku Der Spiegel.
Pro křesťanské demokraty (CDU) je jeho nominace nepříjemná především z toho důvodu, že je pro ně dosud těžko uchopitelný. U dosavadního šéfa sociálních demokratů Sigmara Gabrie- la věděli, kde jsou jeho slabá místa. Navíc byl jako vicekancléř a ministr hospodářství vázán na kabinetní disciplínu, což předpokládalo aspoň základní loajalitu vůči Merkelové.
Schulz bude naproti tomu jako volební lídr a příští předseda SPD nejenom mimo vládu, ale i parla- ment (není poslancem). To bude mimo jiné znamenat, že až do voleb nedojde ve Spolkovém sněmu k přímému měření sil mezi Merkelovou a Schulzem.
Stoupenec volného obchodu i evropských daní
Až dosud bývalý předseda Evropského parlamentu nepředstavil žádný plán, jak chce na podzim Merkelovou z kancléřského úřadu vytlačit.
Ani jeho politické postoje nejsou příliš známé. Ví se o něm, že je stoupencem volného obchodu, přičemž v rámci sociálnědemokratické strany například pomohl prosadit podporu pro obchodní dohodu s Kanadou (CETA).
Na straně druhé straně je ale mimořádné oblíbený u řadových členů, kteří pohlížejí na politiku volného trhu značně kriticky. V jejich očích je Schulz autentickým sociálním demokratem. K tomu přispívá i jeho životní příběh člověka, který spadl na úplné dno, propadl alkoholismu, ale pak se nakonec vlastní vůlí i s pomocí nejbližšího okolí ze svých problémů dostal a zahájil nový život.
Dosavadní předseda Evropského parlamentu se dosud jasně vymezoval vůči politice rozpočtových škrtů, kterou nejenom v Německu, ale i u zadlužených členských států eurozóny prosazovala hlavně kancléřka Merkelová.
Tuto politiku označoval za „neoliberální“, a když před dvěma lety vrcholily diskuse o dalším setrvání Řecka v eurozóně, sešel se několikrát demonstrativně s představiteli aténské vlády, aby je v reakci na tlak Berlína podpořil.
Svou nadcházející volební kampaň chce Schulz pojmout jako „evropskou“. Navrhuje například daleko těsnější sladění daňových sazeb členských států EU, což by mělo později vyústit ve vznik jednotné unijní daňové soustavy.
Nejenom kvůli těmto návrhům, ale i Schulzovu dlouholetému působení v čele Evropského parlamentu považují především populisté jeho nominaci za provokaci.
Jak postkomunisté, tak i protestní Alternativa pro Německo (AfD) spatřují v Schulzovi představitele bruselských politických elit, jež jsou prý odtrženy od života běžných Evropanů.
V neděli němečtí sociální demokraté oficiálně jmenují Martina Schulze vyzyvatelem kancléřky Angely Merkelové. Aby ji na podzim nahradil v čele vlády, nemusí nutně vyhrát volby. Postačí, pokud SPD získá o něco málo hlasů navíc a bude mít většinu se Zelenými a postkomunisty. Spolupracuji s Angelou Merkelovou tak dlouho jako nikdo jiný mimo její stranu. Mám ji nastudovanou, dobře jsem ji poznal.