Z Unipetrolu mizí čeští šéfové

Petrochemický koncern ovládaný polským PKN Orlen přichází o dalšího z českých odborníků. Manažer jakosti Václav Loula končí po 45 letech ve firmě.

PRAHA Z Unipetrolu, líhně tuzemských odborníků na petrochemii, pohonné hmoty a rafinérie, odchází další český manažer.

Sedmašedesátiletý Václav Loula, muž spjatý s Benzinou (dnes součást Unipetrolu) od roku 1972, končí na vlastní žádost a bude se dál věnovat oboru jen v rámci České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), sdružující největší firmy z oboru u nás.

Unipetrol, kde měl Loula v poslední době na starosti zejména oblast kvality pohonných hmot, ovládá od roku 2005 polský koncern PKN Orlen.

Čistka, nebo výměna kádrů?

V prosinci odešel ze sedmičlenného představenstva Unipetrolu poslední český zástupce a někdejší šéf Benziny Martin Durčák (také na vlastní žádost), před ním skončili v nejužším vedení Miroslav Krejčí nebo Ivan Ottis.

Před lety musel opustit šéfovský post v České rafinérské kvůli neshodám s Poláky řízeným Unipetrolem jako majoritním akcionářem uznávaný odborník na provoz rafinérií Ivan Souček.

Z dceřiné firmy Unipetrol RPA také nepříliš dobrovolně odešli zkušení manažeři Stanislav Bruna a Otakar Krejsa. Většinu odcházejících nahradili polští manažeři.

Oba posledně jmenovaní přestoupili do firmy MERO, která je jediným provozovatelem ropovodů v Česku. Ani pro Loulu, který se prý ale nerozchází s Unipetrolem ve zlém, neznamená odchod z holdingu konec petrolejářské kariéry.

„Bude mi 68 let a řekl jsem si, že je čas jít. V ČAPPO bych rád byl ještě užitečný, zejména v od- borné komisi pro paliva a co se komunikace navenek týče,“uvedl Loula pro LN.

Do tehdy ještě státní Benziny nastoupil před 45 lety, zažil její přerod na akciovku, rozvoj v rámci státního vlastnictví, pak privatizaci do rukou Orlenu až po nedáv- nou přeměnu tradičního českého podniku na odštěpný závod Unipetrolu RPA.

Loula kromě toho na začátku devadesátých let působil jako specialista pro oblast ropy a petrochemie ve Státní plánovací komisi, také se pro tehdejší federální mi- nisterstvo hospodářství podílel na projektu výstavby ropovodu IKL z německého Ingolstadtu.

V Benzině stál u všech přelomových projektů, například zavedení bezolovnatých benzinů, rozdělení čerpacích stanic do státního Čepra nebo zavádění biopaliv. Před lety byl i na pozici obchodního ředitele.

„Dnešní postavení Benziny na českém trhu jako lídra v nabídce kvalitních a prémiových paliv je do velké míry jeho zásluha. Podílel se i na zlepšení fungování celého trhu s palivy díky eliminaci šedé zóny. Navíc i tak složitou problematiku, jakou petrolejářský obor bezesporu je, dokáže představit srozumitelnou a zajímavou formou široké veřejnosti,“hodnotí Loulu mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.

Benzině pomohl i Durčák

Velkou zásluhu na vzestupu pump Benziny má ale i zmíněný Martin Durčák, někdejší šéf špičkových pump Aral v Česku. Po jejich prodeji rakouské OMV přestoupil v roce 2006 do Benziny, kde spustil úspěšný investiční projekt modernizace do té doby značně zaostalých pump.

Zvlášť ty s označením Benzina Plus se hlavně jeho zásluhou postupně dostaly mezi nejlepší maloobchodní prodejce paliv u nás.

Tím si vysloužil post člena představenstva Unipetrolu pro maloobchod, ale postupně ho Orlenem ovládaná dozorčí rada přesouvala v představenstvu níž a níž – na člena představenstva zodpovědného za rafinérie, které nebyly přímo jeho obor, za energetiku a nakonec za bezpečnost a ochranu zdraví. „Odchod byl moje rozhodnutí. Víc to komentovat nebudu,“uvedl Durčák.

Mezi lidmi z oboru se však už roky mluví o tom, že Orlen vytváří v Unipetrolu atmosféru, která je českým manažerům a odborníkům nepřátelská.

To vedení holdingu odmítá. „Jsme mezinárodní skupinou se silnou firemní kulturou a nerozlišujeme mezi národnostmi. Zaměstnáváme čtyři a půl tisíce lidí čtrnácti národností. Vedle Čechů, Slováků či Poláků pracují pro Unipetrol také Rusové, Maďaři, Němci, ale také například Španěl nebo Mexičan. Důvěru v domácí manažery dokládá i fakt, že počet polských manažerů v klíčových pozicích za poslední tři roky klesl o 20 procent,“reagoval mluvčí Kaidl.