Homo sapiens zanikne
Izraelský profesor historie Juval Noah Harari, světoznámý predikcí vývoje lidstva, v exkluzivním rozhovoru
poskytnout vůbec nikdo, potřebujeme nové přístupy a výzkum. Dokonce dnes, kdy někteří křesťanští kněží a židovští rabíni tvrdí, že znají odpovědi na všechny důležité otázky lidského života, jsou vědci stále jedineční v připouštění, že o mnoha věcech nevědí nic nebo téměř nic.
Věda učí, že pokud něco nevíme, neměli bychom si vymýšlet roztodivné příběhy a teorie. Odhoďme to všechno! Jen řekněme: Nevíme. Tento zdánlivě jednoduchý postřeh tvoří základ vědecké revoluce. Na vaši otázku tedy odpovídám: V současnosti to, že by lidské bytosti mohly být jen algoritmy, které je možné „přečíst“zvnějšku, je oblíbená a velice silná vědecká teorie. Lze pro ni uvést řadu důkazů, ale nejde ještě o teorii, o které lze říct: hle, nesporná pravda!
Nadále totiž existují některé nevysvětlené problémy, především vědomí. Nemáme žádné vysvětlení, jak by mohlo vyhodnocování algoritmů produkovat vědomí. Takže prostor pro skepsi a další vý- zkum stále existuje. Pokud mám mluvit paralelně o své víře, říkám: nemyslím si, že lidi a zvířata lze vysvětlit jen algoritmy. Ale můžu se mýlit. Možná že za nějakých 20 let někdo přijde s velice přesvědčivým, důkazy podloženým vysvět- lením, jak algoritmy produkují vědomí, a já to budu muset uznat – víra nevíra.
LN Jádrem vědy je nevědomost, ale existuje i arogance, která jde společně s ní. Nezahalila jí řada vědců svou původní nevědomost? Ježíše překroutila katolická církev a za perestrojky se zase říkalo, že Lenina ti po něm. Možná původní zdroj vědy – nevědomost – dávno zmizel a místo něj nastoupila dogmatická arogance, tudíž se mnozí moderní vědci příliš neliší od kněží.
Jenže – a to je důležité – stále existuje řada vědců, kteří klíčovým hodnotám vědy zůstávají věrní a – což je snad ještě důležitější – vědecká komunita je ve svém
LN Má věda alternativu?
Věda nežádá v něco věřit, jen pátrat po důkazech. Nic víc nechce, není důvod s ní bojovat. I když se rozhodnete neakceptovat konkrétní vědeckou teorii, nebojujte proti ní, ale pátrejte po důkazech, které takovou teorii podlomí a podpoří alternativní. Největším dnešním vědeckým problémem je mysl a vědomí.
Věda učinila všelijaké pokroky ve studiu lidského mozku, ale mnohem méně postoupila v porozumění mysli. Mnozí lidé – včetně řady vědců – mají sklon zaměňovat mozek a mysl, ale jde o dvě zcela odlišné věci. Mozek je materiální sítí neuronů a synapsí, mysl tokem subjektivních zkušeností, jako je bolest, požitek, hněv a láska. Současná věda se sice domnívá, že mozek nějak produkuje mysl a že biochemické reakce v miliardách neuronů nějak produkují zkušenosti, ale až dosud nemáme absolutně žádné vysvětlení, jak se mysl z mozku rodí.
V současnosti to, že by lidé mohli být jen algoritmy, jež lze „přečíst“zvnějšku, je oblíbená a silná vědecká teorie. Lze pro ni uvést řadu důkazů, ale nejde ještě o teorii, o níž lze říct: Hle, nesporná pravda!