Za památkami, historií (včetně vojenské),
Nebo také za zeměpisem.
Historii čtyřtisícového města Králíky (německy Grulich) určovala zejména jeho strategická poloha. První zmínky o místě jako takovém pocházejí z roku 1367, kdy bylo popsáno v zemských deskách. Důležité informace o nebývalém rozvoji města však pocházejí až z šestnáctého století, kdy je spolu s deseti vesnicemi koupil Zdeněk z Valdštejna.
Město získalo právo tří výročních trhů, v jeho okolí se těžila že- Králicko se později stalo důležitým místem sloužícím k obraně republiky. Nejmohutnější část opevnění z poloviny třicátých let minulého století byla vystavěna právě zde. Protože většinu místních obyvatel tvořili Němci, byloměsto násilně připojeno v roce 1938 k Německu, v témže roce Králíky navštívil osobně Adolf Hitler. Na nedalekém kopci Výšina dokonce začal stavět koncentrační tábor, který naštěstí své brány nikdy neotevřel. Králická pevnostní oblast se nyní stala významným cílem milovníků vojenské historie (ve zpřístupněných pevnostních objektech je dnes desetmuzeí). V oblasti se ale nachází množství dalších pozůstatků pevnostních bu- Horu Matky Boží v Králíkách dov. Trasy různých obtížností a délek pro pěší i pro automobily vás provedou nejen po vojenských srubech a tvrzích, ale i malebnou přírodou.
Za violkou sudetskou
Jako první se nabízí zmínit Králický Sněžník (stejnojmenný nejvyšší vrchol měří 1424 metrů), celé pohoří částečně tvoří hranici s Polskem. Název Sněžník mu byl přidělen po právu – v chladnějších letech sníh vydrží na jeho vrcholku až osm měsíců! Pohoří je přírodní rezervací – vyskytují se zde vzácné rostliny, například violka žlutá sudetská (s příhodným názvem) či endemické druhy prvosenky vyšší a sítiny trojklané a mnoho dalších – pro vášnivé botaniky je Králický Sněžník zkrátka ráj. Na své si přijdou turisté, kteří ocení nádherný výhled amnoho tras včetně běžkařských, jež vás zavedou například na trojmezní kámen, symbolizující hranici Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.
Mimochodem, právě na Králic- Pokud více než po přírodě prahnete po kulturně-historickém poznání, pak vás spíše zaujme hlavní poutní místo královéhradecké diecéze – hora Matky Boží s nádherným klášterem. Možná klášter spíše znáte pod názvem Hedeč, jak se mu také někdy říká podle katastru obce Dolní Hedeč, do nějž náleží. Hora se dříve jmenovala Lysá a byla u poutníků oblíbená ještě předtím, než zde vůbec první kostel vyrostl. Zasloužil se o něj Tobiáš Jan Becker, královéhradecký biskup, který se narodil v Králíkách a prožil tu dětství.
Stavba prvního chrámu trvala od roku 1696 do roku 1700. Ještě téhož roku sem byl přinesen ob- raz Panny Marie Sněžné. Během desetiletí se místo rozrůstalo, až zde vznikl servitský klášter. Postupně také bylo vystaveno na cestě k vrcholu hory sedm kaplí s výjevy z křížové cesty.
Hora se stala oblíbeným poutním místem, u příležitosti prosby o zastavení moru sem připutoval dokonce desetitisícový dav s hrabaty a biskupem. V polovině devatenáctého století kostel po úderu blesku zasáhl požár a konec století přinesl zrušení kláštera. Do jeho budovy se nejprve nastěhovali redemptoristé, později zde byl zřízen menší klášter pro mnichy, domov pro řeholnice a nakonec se sem opět vrátili redemptoristé, kteří jej v roce 2013 předali do správy biskupství královéhradeckého.
Dnes zde žije jeden kněz, mše svaté jsou slouženy třikrát týdně, kostel je denně otevřen a nabízí komentované prohlídky – kouzelné jsou zvláště ty večerní, které se konají při nočním osvětlení.
V klášteře se nachází rovněž Památník obětem internace, jenž připomíná 50. léta, kdy sem byli na základě řízené centralizace deportováni řeholníci z celé země a za ostnatým drátem museli pracovat pod státním dozorem.
Autorka je spolupracovnicí LN