22.

Téma, jež štěpilo Chartu 77, pomohlo při prolamování izolace mezi disentem a většinovou společností

Lidove noviny - - Seriál Ln -

Ekologie dlouho nepatřila mezi prioritní témata Charty 77, přesto to byla právě Charta, kdo u nás z odborného problému učinil společenské téma a povýšil je na politikum. Ekologie pak naopak sehrála důležitou roli při prolamování izolace mezi Chartou či disentem obecně a většinovou společností. Byla totiž jednou z mála platforem pro otevřenou diskusi o problémech, které se dotýkaly mocných i těch bezmocných. Slovy Miloše Rejchrta, mluvčího Charty 77 v letech 1980 až 1981, „otevřel se před námi nový svět – a my jsme se otevřeli jemu“. Zvláště ve druhé polovině 80. let umožnila ekologická témata Chartě navázat mezigenerační dialog – ekologie v té době lákala především mladé lidi.

Otevřeně o jaderné havárii

První dokument vztahující se k otázce životního prostředí a jeho ohrožení Charta nicméně vydala už 27. listopadu 1978. I v řadách chartistů samých však vzbudil četné polemiky. Zaměřil se totiž na jadernou bezpečnost v Československu, přičemž otevřeně upozornil na havárii jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích 22. února 1977, kterou československá vláda kategoricky odmítala přiznat. Podle mnohých šel dokument až příliš daleko jak co do obsahu – neboť fakticky vyzrazoval utajené skutečnosti –, tak co do vztahu k agendě Charty 77. Mnozí toto téma považovali za pro Chartu až příliš odborné.

První souhrnnou ekologickou zprávu vypracovala Charta 77 teprve na počátku 80. let. Zprávu o stavu životního prostředí, která byla vydána 12. května 1981, inspiroval seminář Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV uspořádaný na Klínovci, kam Bedřich Moldan a Václav Mezřický pozvali také chartistu Jiřího Vančuru. Ve zprávě se poprvé hovořilo o negativních důsledcích devastace životního prostředí v plné šíři, v historii Charty 77 byla ale výjimečná i z jiného důvodu: obsahovala totiž výzvu ke spontánnímu zakládání občanských sdružení a iniciativ – výzvu, která se již v dalších dokumentech neobjevovala.

Oficiální zpráva, která unikla

Zásadním oficiálním dokumentem se stal o dva roky později Rozbor ekologické situace v Československu. V prosinci 1983 jej vypracovala právě Ekologická sekce Biologické společnosti při

ČSAV a byl součástí expertního posudku, jehož zadavatelem nebyl nikdo jiný než vláda ČSSR v čele s Lubomírem Štrougalem. Ekologická sekce vznikla oficiálně roku 1978 a v jejích řadách nalezneme kromě Moldana a Mezřického jména jako Emil Hadač, Jaroslav Stoklasa, Igor Míchal, Zdeněk Stáhlík, Pavel Trpák, Martin Říha, Radim Šrám a později také Josef Vavroušek.

Je příznačné, že vypracování této zprávy pro potřeby politické moci vnímali někteří jako zpronevěření se původním cílům Ekologické sekce – podle nich tím kolaborovala s politickou mocí. Václav Mezřický však tuto tajnou zprávu předal Rudolfu Slánskému a Pavlu Rychetskému, takže se pak díky Chartě 77 posléze dostala i na západ. Odvysílaly ji Hlas Ameriky i Svobodná Evropa a byla také publikována v tisku, například již v lednu 1984 vyšla ve francouzském Le Mondu, později také v ber-

línském Tageszeitungu či v exilových Listech.

Zpráva došla k několika alarmujícím závěrům, např. že při zachování soudobého tempa ničení životního prostředí bude do konce století vážně narušeno či zničeno 45–60 procent lesů a ohroženo přes 50 procent rostlinných druhů a více než třetina živočichů.

Černobyl jako argument

Další zprávy Charty 77 se věnovaly například situaci v severních Čechách (1983), Gabčíkovu-Nagymarosi (1985) či otázce znečištění ovzduší v Československu (1987). Přesto měla ekologie v rámci Charty 77 složitou roli, což dobře ilustruje i fakt, že Ekologický výbor Charty vznikl až v roce 1987, a to na sedmý pokus – o ten první se snažili už deset let před tím Pavel Roubal a Vratislav Brabenec.

Příznivou roli při ustavení Ekologic-

kého výboru sehrála radikální změna promýšlení těchto otázek v Evropě – po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu v dubnu 1986 již nebylo možné nad nimi jen tak mávnout rukou. Podpory se dostalo ekologickým aktivitám Charty také díky stykům se západoněmeckou stranou Zelených, jejíž dva poslanci Gerald Häfner a Bärbel Rustová se také zúčastnili ekologického fóra Charty 77 v červnu 1987.

Charta 77 tedy přijala ekologickou tematiku za svou relativně pozdě a zpočátku ji například otázky jaderné bezpečnosti značně štěpily. Na výtky kritiků z vlastních řad však tehdy Václav Havel odpověděl, že tady jde „o člověka, jeho zdraví a právo“. Proto měl apel Charty 77 v otázkách ekologie největší váhu tehdy, když rezonoval s vědci a experty – v tu chvíli to přestal být „jen“názor hrstky disidentů, ale expertiza závažného dosahu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.