Bukurešť viní Sorose i Rusy
BUKUREŠŤ/PRAHA I přes půl milionu lidí žádalo v uplynulých dnech v ulicích stažení kontroverzního vládního nařízení a demisi rumunské vlády. Zatím marně. Největší protesty od pádu komunistického režimu zůstávají nevyslyšeny.
Vládnoucí koalice sociálních demokratů a jejich menšího středopravicového partnera ALDE sice o víkendu stáhla sporný dekret, jenž by vedle ulehčení přeplněným věznicím také smazal „škraloup“odsouzeným politikům. Mezi nimi i samotnému stranickému lídrovi vládnoucích so- cialistů Liviovi Dragneovi, jenž si loni vyslechl dvouletou podmínku za volební podvod z roku 2012. Kvůli tomu se také po vítězných volbách na sklonku loňského roku nemohl stát premiérem. Vzal tak formálně zavděk křeslem šéfa parlamentu, byť podle kritiků je to on, kdo ve skutečnosti řídí vládní kroky.
Pro davy v ulicích je to ale jen dočasné vítězství. Vládnoucí strany plánují prosadit agendu formou zákona v parlamentu. V obou komorách se přitom těší pohodlné většině. I ve světle toho si tak Dragnea mohl dovolit včera uvést, že nevidí důvod, proč by měl kabinet vedený jeho stranickým kolegou Sorinem Grindeanuem odstoupit. Ohrozit vládní koalici zřejmě nemůže ani plánovaný zítřejší pokus o vyslovení nedůvěry, který iniciovala dvojice menších opozičních stran.
Organizovaná vzpoura
Spíš nežli u sebe a v kontroverzním nařízení, jež se snažila vláda protlačit tak, aby k němu nebyl zapotřebí souhlas parlamentu ani podpis prezidenta, přitom nyní socialisté hledají příčinu masových protestů v zahraničních silách. Mezi vysvětleními, která z jejich úst padají v posledních dnech v rumunských médiích, figurují údajné snahy o destabilizaci země a změnu řádu vedené z ciziny. Tedy interpretace, které zněly už dříve v Černé Hoře či Makedonii.
„Způsob, jakým jsou organizováni, rozsah celého jejich financování – dneska jsem se dozvěděl o tom, že lidé přijíždějí autobusy a vlaky, mnozí jsou přiváženi z jiných koutů země –, to vše ukazuje na to, že protesty jsou profesio- nálně organizované,“namítal v rozhovoru pro rumunskou televizi lídr socialistů Dragnea.
Odpůrci vlády to nicméně odmítají jako snahu zdiskreditovat demonstranty a odvést pozornost. V souvislosti s údajnou organizací protestů přitom zaznívá zvlášť intenzivně jméno George Sorose, amerického finančníka maďarského původu. Dragnea se už dříve pokoušel prosadit po vzoru Ruska a dalších zemí větší kontrolu nevládních organizací financovaných ze zahraničí – tedy zejména těch dotovaných 86letým miliardářem. Dragnea se na jeho konto údajně nechal slyšet, že Soros v Rumunsku „financuje zlo“.
Spekuluje se přitom o tom, že vedle sítě neziskovek Open Society Foundations financoval Soros v zemi také zvláštní protikorupční prokuraturu DNA nebo jednu z menších opozičních stran, která iniciovala zítřejší hlasování o nedůvěře vládě – Unii zachraňme Rumunsko. Zvláštní zastupitelství DNA s nástupem prokurátorky Laury Codruty Kövesiové do čela úřadu před třemi roky odstartovalo vlnu obvinění vysokých státních úředníků a politiků, nejví- ce právě z řad socialistů. Prokuratura také začala ve čtvrtek prověřovat přijetí sporného dekretu. Socialisté to označili za „nepředstavitelné zneužití pravomocí“.
V nedělním prohlášení svá obvinění směřoval za hranice i socialistický senátor a šéf parlamentního výboru pro zpravodajské služby Adrian Tutuianu. Pro stanici Antena 3 uvedl, že nechá prošetřit informaci, že některé zahraniční společnosti údajně uvolnily k účasti na protestech své zaměstnance či že jim za to platily. Poukázal také na hybridní válku, již by prý mohla iniciovat Moskva.
Kontroverzní nařízení, jež by mimo jiné omilostnilo odsouzené politiky, prozatím rumunská vláda stáhla. Krize, v níž se země zmítá, tím ale nekončí. V ulicích zůstávají tisíce lidí, zatímco vládnoucí kruhy namítají, že protesty jsou podněcované ze zahraničí. Spíš nežli u sebe hledají socialisté příčinu masových protestů v údajné snaze o destabilizaci země a změnu řádu vedené z ciziny
Prezident zrádcem?
Další mocný sociální demokrat, předseda Senátu Cain Popescu Tariceanu, pro změnu mířil na prezidenta Klause Iohannise, jenž se přiklonil na stranu demonstrantů. Obvinil ho, že chce dosadit vlastní úřednickou vládu. O víkendu se pak před prezidentským palácem shromáždilo přes tisíc demonstrantů provolávajících, že Iohannis je zrádce. Konflikt mezi prezidentem s demonstranty v zádech a vládou mající v parlamentu většinu se tak blíží patu.