Dýmka na plakátu

Co znamená být volební lídr?

Gusta Fučíková získala proslulost tím, že z odkazu jednoho muže žila desítky let i po jeho odchodu. TOP 09 se zjevně pokouší o totéž. Karel Schwarzenberg před půldruhým rokem odešel, s odkazem na klesající zdravotní kondici, z čela strany. Ta jej však ještě jednou vylepí na plakáty a udělá z něj i volebního lídra pro Prahu.

Citujme zprávu z podzimu 2015: „Ztrácím sluch,“řekl Schwarzenberg. „Poslední kopanec, který jsem dostal, bylo to, když jsme měli tiskovku ve sněmovně a já jsem i se sluchátky už neslyšel otázky novinářů.“

Tedy… ne že by se člověku po kancléři Václava Havla nestýskalo. V kontextu lidí jako Miloš Zeman, Václav Klaus mladší či Andrej Babiš působí jeden z potomků rodu Schwarzenbergů jako zjevení. A není pochyb, že zrovna pro takového Babiše by v metropoli představoval oříšek: minule zde získal přes 23 procent hlasů, ministr financí zhruba o třetinu méně. V absolutním počtu hlasů je Praha pro topku ještě důležitější: spolu se středními Čechami získaly tyto celky více než polovinu toho, co všech ostatních dvanáct krajů dohromady.

Z četných rozhovorů s Karlem Schwarzenbergem je zjevné, že mu hlava slouží způsobem, jaký mu může sto ze sta politiků závidět. Ale klíčová otázka zní: pokud „kníže“dle vlastních slov není schopen kvůli handicapu práce ve sněmovně, proč se do ní hrne?

Schwarzenberg říká, že ho k boji motivují dva soupeři: Miloš Zeman a Andrej Babiš. To bude jistě pravda, ale je tu ještě její druhá část: čestný předseda se naposledy obětuje pro stranu, kterou spoluzakládal a kterou se pokusí ještě jednou dostat do sněmovny. Petr Kamberský