Eliáš připustil konec kariéry
Sláva, trofeje, velká vítězství. Hokejista Patrik Eliáš se chlubí úchvatnou kariérou, v zámořské NHL se prosadil tak jako málokdo z Čechů. V New Jersey je klubovou ikonou, vždy oblékal jen červeno-bílo-černý dres. Otázkou zůstává, zda jej ještě někdy přetáhne přes hlavu.
PRAHA Eliáš řeší dvě dilemata v jednom. Zda chce nastoupit v aktuální sezoně a zda vůbec hodlá pokračovat ve své tolik úspěšné pouti hokejovým světem. Čerstvá vyjádření čtyřicetiletého útočníka dávají tušit, že odpovědi na obě otázky budou stejné. Dvakrát zazní „ne“.
Dvojnásobný vítěz Stanleyova poháru se o své situaci rozpovídal pro The One Jersey Network. „Mluvil jsem před Vánocemi s Rayem (Sherem, generálním manažerem New Jersey) a řekl jsem mu, jak se cítím po fyzické stránce. Upřímně řečeno, pokud se bavíme jen o mém zdravotním stavu, myslím si, že bych byl schopný se vrátit do hry,“tvrdí Eliáš.
„Když se vzpamatováváte po zranění, začnete o sobě pochybovat. A zároveň si uvědomíte, že na vás po hokeji čekají zase jiné věci. Užíval bych si svou rodinu a věnoval se všemu, co jsem 25, možná 30 let dělat nemohl. Ve své mysli začínám tíhnout k tomu, že bych si rád užíval právě tyhle jiné věci,“dodává populární veterán a dusí naděje fanoušků vyhlížejících jeho návrat.
Eliáš stále bruslí, pokračuje v přípravě. Testuje, co vydrží operované koleno. A přemýšlí, jestli by byl v nové, rychlejší NHL ještě konkurenceschopný. Jestli by New Jersey, svému osudovému klubu, vůbec dokázal nějak pomoci.
Hlavou semu honí i výše vyjádřená úvaha o lákavém životě, který přijde po profesionálním hoke- ji. Po čtyřicítce se priority zkrátka mění.
Pokud by už vícekrát za New Jersey nenastoupil, stala by se jeho derniérou báječná show z devátého dubna loňského roku. V jedné formaci s debutujícím krajanem Pavlem Zachou dal proti Torontu gól a navrch přihodil dvě asistence. Zářil nadšením, spolupráci s talentovaným Čechem si moc užíval.
„Mohl to být jeho poslední zápas, ale snad ne. Jsem na něj hrdý. Je neuvěřitelné hrát v takovém věku jako on,“připomínal už tehdy Zacha.
Rodina ho vábí víc než hokej
Eliáš měl sice na ledě radost jako malý kluk, ale jeho slova po vítězném zápase byla symbolická. „Kam teď? Pojedu domů, za svými holkami,“těšil se na manželku a dcery. Rodina jej už tehdy vábila více než hokej. K tomu si připočtěte dlouhodobé zdravotní trable a neustálé přesvědčování sama sebe, že ve vás zůstává dostatek motivace pro pokračování v kariéře.
„Je hrozně náročné po všech těch letech zase překonávat další zranění. Přemýšlíte nad vším možným. Jestli to za to stojí, jestli ještě můžete nastupovat na nejvyšší úrovni,“říká Eliáš.
Jeho slova zní tak trochu rezignovaně, jako by se dalších zápasů v NHL už vzdával.
„Naslouchám svému tělu i mysli. Pokud hlava není stoprocentně přesvědčená, na ledě nebudu platný. Nechci hrát jen tak, rád bych byl schopný něčeho dosáhnout a pomoci mužstvu,“pere se smyšlenkou, zda přece jen dál nehrát. Na první důležité rozhodnutí má čas do konce února. Pokud řekne ne a nepodepíše s New Jersey smlouvu, v aktuální sezoně už nenastoupí. Pak možná přidá ještě jedno ne. To definitivní. Uzavřela by se tak kariéra jednoho z nejúspěšnějších českých hokejistů v dějinách NHL.