Za vším hledej Koudelku

Poslanec amístopředseda vyšetřovací komise Martin Lank přesně neví, kdo vypracoval původní nástřel závěrečné zprávy, který pak poslanci ještě doplňovali a upravovali. „Návrh nám předložil Pavel Blažek. Pak k tomu měl každý z nás nějaké připomínky. V případě souhlasu se to změnilo. Pan Koudelka nám vypracoval nějakou analýzu,“řekl LN Lank.

Ministři ve při

Finální verdikt vyšetřovací komise vyvolal ostré reakce – stejně jako na začátku roku 2013 zmíněná amnestie exprezidenta Václava Klause. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš označil závěr za šaškárnu a výsledek českého Palerma, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zase vyzval Babiše, aby přestal takovými prohlášeními podrývat demokracii.

Sněmovní komise měla odpovědět mimo jiné na otázku, jestli se blesková reorganizace policie dělala se záměrem, aby se rozprášil protimafiánský útvar vedený Robertem Šlachtou. Podle výsledků šetření nic takového dokázat nelze, ale proč se změna fungování policie, o níž se debatovalo dlouhé roky, provedla za týden a na základě jednostránkového podkladu, komise nerozklíčovala.

Na Koudelkovo možné spoluautorství na závěrečné zprávě nepoukazuje jen shodný odstavec obsažený na Koudelkově blogu a ve zprávě poslanců. LN na tuto informaci narazily u tří důvěryhodných zdrojů z vysokých pater české justice a rovněž mezi advokáty. „Právě mi volali ze sněmovny, že prověřují informaci, že Blažkovu zprávu sepsal známý expert ČSSD Zdeněk Koudelka. To by bylo pikantní – expert ČSSD, žádná opozice v čele komise vyšetřující ministra z ČSSD,“upozornil LN vlivný pražský advokát, který si nepřál být jmenován.

Amnestie a Klausův mrtvý přítel

Klausova amnestie byla jedním z hlavních témat roku 2013. Dodnes se přesně neví, kdo všechno se na sepsání dokumentu podílel. Mezi těmi, o nichž se nejčastěji hovořilo, však Koudelka byl. Za autora amnestie, respektive jako někoho, kdo pracoval na Koudelkově počítači, jej označil jeden z Klausových spolupracovníků a také bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který se s Koudelkou historicky zná z jižní Moravy a mají zkušenosti z působení v brněnské komunální politice, v lednu 2013 Koudelku hájil. „Mě ujistil, že tento text amnestie nepsal,“uvedl Blažek na Koudelkovu adresu.

O pět měsíců později už se ale Koudelka k amnestii hlásil. Pouze popřel, že by do finálního textu propašoval kritizovanou abolici. „V návrhu amnestie, který jsem vypracoval v roce 2008 a který jsem aktualizovaný postoupil na Hrad v roce 2012 jako ústavní právník věnující se pravomocem prezidenta, tato věc nebyla a osobně mne nenapadla,“řekl v květnu 2013 v prohlášení pro LN.

Amnestii začala v roce 2015 prověřovat policie. Ve švýcarské bance Credit Suisse totiž skončilo 600 milionů korun. A to na účtu, k němuž měl přístup Klausův přítel Peter Kovarčík. Ten před dvěma lety po úrazu v koupelně náhle zemřel. Výsledky šetření? „Nebudeme poskytovat žádné informace,“uvedl včera Jaroslav Ibehej, mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Amnestii vyhlásil 1. ledna 2013 prezident Václav Klaus. Prominuto díky ní bylo 111 tisíc trestů, věznice opustilo na 6500 trestanců.

Největší kontroverze vzbudil článek II o takzvané abolici. Díky němu se zastavila trestní stíhání, která běžela osm a více let, což ovlivnilo tunelářské kauzy z 90. let. Spravedlnosti tak uniklo 256 lidí, třeba manažeři Union Už o dva roky později se početní stavy v žalářích vrátily do stavu před jejím vyhlášením. Okolnostmi amnestie se zabýval Nadační fond proti korupci i protikorupční policie, výsledky zatím nejsou známy.