Jourová chce v USA zachránit data
Je tomu přesně rok, co Evropská komise dohodla s USA mechanismus předávání a ochrany soukromých dat přes oceán. Již tak křehkou dohodu, pro niž se vžil termín Privacy Shield (štít soukromí), teď ale může ohrozit nástup nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který není jakýmkoliv závazkům ve prospěch Evropy nakloněn.
Eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů Věra Jourová, do jejíž kompetence Privacy Shield spadá, proto chystá záchrannou misi do Washingtonu. Chce se na místě dozvědět, zda dohoda o datech, uzavřená ještě za prezidenta Baracka Obamy, nadále platí. „Prozatím mám v diáři poznamenáno datum 29. března, ještě ale čekám na potvrzení z americké strany,“řekla LN Jourová. Sejít by se chtěla sministrem spravedlnosti Jeffem Sessionsem a šéfem resortu obchodu, na nějž Trump navrhl investičního magnáta Wilbura Rosse.
Jourová se ovšem ocitla v nepříjemné pozici. Schůzku je potřeba doladit co nejdříve – už jen proto, že bez Privacy Shield zůstanou obchodní data klientů takových gigantů, jako je Google nebo Facebook, v Americe fakticky bez právní ochrany, která se vztahuje jen na občany USA. Na dru- hou stranu ovšem ani Sessions, ani Ross v úřadu ještě oficiálně nejsou. Jejich nominaci musí nejprve schválit americký Senát. Kromě toho nikdo netuší, jak budou jako ministři fungovat. Za sebou mají jen kariéru v byznysu, nikoliv v politice.
V Bruselu nikdo Sessionse ani Rosse osobně nezná. A právě osobní kontakty mohou hrát velkou roli. Podpis Privacy Shield byl loni dlouhou dobu zablokován a jednání prolomil až telefonát mezi místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a tehdejším americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym.
Papírový štít
Účast amerických firem v systému, který Brusel certifikuje, je dobrovolná. Především proto kritici Privacy Shield překřtili na „Paper Shield“. I „papírový štít“ale zajiš- ťuje základní práva na ochranu osobních dat – především informace, jaké údaje firma shromažďuje, jak s nimi nakládá a jaké jsou možnosti data ze strany klientů opravit nebo zakázat jejich zpracování.
Podpora americké vlády je ovšem nezbytná. Jen vláda může vyjasnit, za jakých okolností mohou do dat vstupovat tajné služby. Privacy Shield hlídá Federální obchodní komise, pod ministerstvem zahraničí USA funguje i ombudsmanka, která shromažďuje stížnosti na možné zneužití dat.
Bez obou těchto článků by Privacy Shield jen těžko fungoval. Jourové tak nezbývá než čekat, zda na model domluvený ještě za Obamy nová administrativa kývne. „Výstražným signálem by pro nás bylo, kdyby federální komise ztratila ve věci Privacy Shield pravomoci nebo kdyby byl zrušen úřad ombudsmanky. Samozřejmě jde také o podmínky, za jakých data využívají tajné služby,“vypočítává evropská komisařka.
Jourová věří, že na své straně bude mít samotné americké firmy, pro něž je zařazení na certifikovaný seznam výhodou pro podnikání v Evropě. První slova podpory již ostatně přicházejí. „Vyzýváme vládu, aby měla na paměti podstatné ekonomické výhody transatlantického digitálního trhu,“prohlásil Bijan Madhani z Asociace počítačového a komunikačního průmyslu (CCIA). V systému Privacy Shield funguje v současnosti 1600 firem. Kromě Googlu a Facebooku třeba také Microsoft, Twitter nebo platforma Airbnb. Hodnota digitálního obchodu, který ročně putuje přes oceán, se odhaduje na 260 miliard dolarů.
Eurokomisařka Věra Jourová míří na záchrannou misi do Washingtonu. Kvůli dohodě mezi EU a USA o předávání dat.